Hledání v reportážích
Vánoce a ryby
Na Štědrovečerní tabuli v málokteré domácnosti chybí ryba. Smažený kapr s bramborovým salátem sice patří mezi relativně mladé recepty, ale úlovky z řek a rybníků byly součástí svátečního jídelníčku dávno předtím. Při prohlídce výstavy nazvané Kapr, sumec, štika, kterou připravili v Muzeu Českého ráje v Turnově, se dozvíme, jak vzniklo spojení ryby a Vánoc i to, že dřív se vůbec nejednalo o pokrm běžný, dostupný všem. Prozradíme vám taky, čím tradiční postní jídlo nahrazovali ti, kteří si ho nemohli dopřát. A navíc jako bonus nabídneme ukázku přípravy pstruha po vzoru starých Keltů. Jak sami uvidíte, příprava byla rychlá, jednoduchá a výsledek určitě chutný.
Vánoce a ryby
Zlatnický mistr
Jiří Urban z Turnova patří k našim nejznámějším zlatnickým mistrům. Díky tomu se dočkal i úkolu, který sice patří k těm hodně náročným, ale taky velmi lákavým. Zadání znělo vytvořit co nejvěrnější kopie dvou z nejvzácnějších historických klenotů. V jeho dílně se tak rodila kopie jedné z nejstarších dochovaných gotických monstrancí ve střední Evropě, která patřila a sloužila sedleckému klášteru. A na svět tu přišlo taky dvojče slavné koruny římských králů, té, kterou nosíval i Karel IV. A která byla svého času uložena na Karlštejně. Jiří Urban nám prozradí, jak složitá práce to byla, co všechno obnášela a jak se mu dařilo odhalovat postupy dávných mistrů a my vám navíc prozradíme, že oba skvosty můžete v současné době zastihnout pohromadě v muzeu v Turnově.
Zlatnický mistr
Roubenky
Romantické roubenky patří ke krajině Pojizeří už po staletí. I když z krajiny jich už hodně zmizelo, díky šikovným rukám místních řezbářů se řada z nich dochovala ve zmenšené podobě. Sedm desítek malých uměleckých děl je momentálně k vidění v Muzeu Českého ráje v Turnově, kam se vypravíme. Prohlédneme si například model radnice ze Železného Brodu, o kterou ale město na konci 19. století přišlo. Řada modelů vznikla pro Národopisnou výstavu, která se konala v roce 1895 v Praze. Řezbáři zachytili celé zemědělské usedlosti i s polnostmi. A v mnoha případech si na modelech propracovaných do nejmenších detailů můžeme prohlédnout třeba i uspořádání světnice. Navíc vás zavedeme za modelářem Josefem Licehamerem, který nám ukáže, jak takové modely vznikají.
Modely roubenek
Klub přátel železnic Českého ráje
Časy, kdy železnici vládly parní lokomotivy, si připomeneme v Turnově. Společně navštívíme členy Klubu přátel železnic Českého ráje. Trochu ufuněné babičky jim učarovaly natolik, že je nejen rádi vidí zpátky na kolejích, ale když je potřeba, tak se pustí i do generální opravy. Představí nám lokomotivu, která poprvé do světa vyjela přesně před stoletím. V Turnově se usadila před dvaceti lety a místní nadšenci se pustili do její záchrany. Prý to obnášelo rozebrat jí takřka do posledního šroubku a pak zase dávat dohromady. Ale odměna stojí za to. Pánové se o svém pokladu dozvěděli úplně všechno a mohli s ním začít vozit zájemce o romantické výlety krásnou krajinou Českého ráje. Pokud vás zajímá, kolik toho taková lokomotiva utáhne, kolik vody a uhlí spotřebuje a jak rychle po kolejích uhání, slibujeme, že to všechno se dozvíte.
Klub přátel železnic Českého ráje
Vikingské boty
Vikingové byli udatní bojovníci, ale také zdatní lovci, zemědělci i řemeslníci. I když nejslavnější období prožili už před mnoha staletími, jejich éru dodnes připomínají skupiny nadšenců po celé Evropě. Inspiraci pro své boje, ale také výrobu čerpají z archeologických nálezů. Ty slouží jako vzor i pro manžele Dobromilu a Jaroslava Obročníkovy, kteří žijí ve Skalanech u Turnova. Věnují se hlavně výrobě vikingských bot, ročně jejich dílnu opustí zhruba půl druhé stovky párů a ty byste mohli najít v různých koutech Evropy. V dílně se při výrobě bot setkáme s tradičními ševcovskými nástroji a také se dozvíme, jaké typy bot Vikingové nosili. Vysoké s kováním si mohli dovolit jen ti nejbohatší, pro ty ostatní byly určené jednodušší s kostěným knoflíkem nebo jen koženými řemínky. A pozor, své boty měli Vikingové o tři čísla větší. Proč? I na to se zeptáme.