Hledání v reportážích
Kovář Lukáš Kučera
Lukáši Kučerovi z Turkovic na Pardubicku učarovalo černé řemeslo. Věnuje se mu už přes dvacet let. Nejprve se kovařině vyučil, pak absolvoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Turnově, kde se zdokonalil po výtvarné stránce a po maturitě se vydal sbírat zkušenosti do Itálie. Po návratu si doma otevřel vlastní kovárnu. Věnuje se výrobě běžných každodenních pomůcek, ale taky plastik. Jeho práce byste mohli vidět v galeriích třeba ve Vídni nebo v Bruselu a na kontě má i ceny z nejrůznějších soutěží. Předvede nám, jak z rozžhaveného železa dokáže vytvořit kupříkladu Padlého anděla nebo Oheň z nebes.
Kovář Lukáš Kučera
Kovář
Daniel Januš podědil lásku k černému řemeslu nejspíš po pradědovi, který se mu věnoval. Už jako kluk za ním pravidelně chodil do dílny a s jeho pomocí si udělal i první nožík. Rozhodování o své profesi tak neměl moc těžké. Vyučil se kovařině a po škole si začal vydělávat peníze na vybavení vlastní kovárny. V té tvoří už dvacet let, nejraději předměty spojené se skotskou a vikinskou historií. Prozradí nám kupříkladu to, čemu se říká kilt pin. S oblibou se věnuje taky užitkovým nebo dekorativním předmětům. Nářadí ke krbu, klepadlům na dveře, ale i brožím, náramkům, sponám nebo snubním prstenům. Sváří je starou technikou, kterou se vyráběly samurajské meče. Na kovu vzniká krásná damašková kresba.
Kovář
Sedlářská dílna
Miloš Haken se vyučil kovářem. Jenže pak se v něm probudila láska ke koním a ježdění na nich. Pustil se dokonce do výroby sedel a práce se mu zalíbila natolik, že se vrátil do školních lavic a vyučil se i sedlářskému řemeslu. Začínal sedly klasickými, ale zanedlouho ho nadchla ta westernová, která jsou mnohem pohodlnější pro jezdce i koně. A tak začal zkoušel dělat je. Vydal se kvůli tomu na zkušenou k jednomu z vyhlášených výrobců do Německa. Dnes z kůže tvoří i řadu dalších věcí. Nás ale bude zajímat především to, jak pod jeho rukama vznikají právě westernová sedla. Dozvíme se, jak se dělá střih, k čemu je zapotřebí takzvaný půlměsíc a jak dlouho trvá, než je hotový výsledek.
Sedlářská dílna
Křížová cesta
Velikonoce jsou významnými křesťanskými svátky, proto se společně vypravíme i k jedné křížové cestě. Vystoupáme po ní na Andrlův chlum nad Ústím nad Orlicí. Její příběh se začal psát v roce 1755, kdy ji nechal vybudovat místní tkadlec Augustín Andres. Přidáme i vysvětlení, co ho k vybudování vedlo. Bude nás ale taky zajímat, komu vděčíme za současnou podobu jednotlivých kapliček. V roce 1994 se všechny dočkaly obnovy. Jedenáct z nich vymaloval akademický malíř Zdeněk Brožek. Ve dvanácté najdete kovoplastiku ukřižovaného Krista od kováře Františka Bečky. Ve třinácté pak obraz snímání Ježíše, který je dílem světoznámého výtvarníka Richarda Peška. A následuje Boží hrob. Po staletí se tu konají poutě, které končí až na vrcholu kopce, který zdobí rozhledna.
Křížová cesta
Výroba mečů
Tomáš Lebduška patří k lidem, pro které se jejich koníček stal živobytím. Studoval kybernetiku na Českém vysokém učení technickém, ale v roce 1994 se díky kamarádovi dostal k historickému šermu. A jako každý šermíř začal řešit, kde získat opravdu dobrý meč. Na trhu takové nebyly k dostání, a tak se rozhodl vyrobit si ho sám. Záhy zjistil, že bez znalosti kovářského řemesla kvalitní udělat nezvládne. A tak se vydal za zkušenými mistry oboru, u nichž se nějaký čas učil. Dnes patří mezi uznávané výrobce. Nechá nás nahlédnout do své dílny, prozradí, jak se jeho pracovní postupy liší od těch používaných před stovkami let i to, s jakým materiálem pracuje nejčastěji.
