Hledání v reportážích
Spolek řemesel
O tom, jak se dají v dnešní uspěchané době udržovat stará řemesla při životě, si budeme povídat v Horním Štěpánově na Olomoucku. Spolek přátel ručních řemesel vznikl v roce 2001 a my se vypravili do Hanáckého skanzenu v Příkazích.
Právě tady totiž probíhala akce Život na Hané. Podíváme se na práci kováře i košíkáře, kteří do chalup dodávali pletené zboží. Třeba z proutí, kterému se říká pedig.
A uvidíme i pohádkovou babičku s pohádkově zručnýma rukama. Babička s kolovrátkem – babička přadlena. Předváděná řemesla můžete vyzkoušet i vy, pokud se sem vypravíte.


Spolek řemesel
Kovářské muzeum
V Liberci, městě pod Ještědem, budeme prohlížet kleště, kladiva, závity a vrtačky. Využili jsme totiž toho, že pan Martin Dräger sbírá už roky to, co souvisí s kovařinou, kovářstvím.
Každý z nástrojů, přístrojů, které u něj uvidíte v sobě i s sebou nese stopy lidského umu i lidské důmyslné činnosti. Nářadí si totiž kdysi kováři z velké části vyráběli sami, sobě na míru. Každý kus je tedy originál. Co s takovým z dnešního pohledu až primitivním vybavením dokázali – uvidíte i uslyšíte sami.
Obdivovat budeme třeba víkový zámek, který má spoustu západek a díky tomu zapadá do všech stran truhly, k níž je určen. A to vše v kovářském muzeu pana Drägera: v Liberci.


Kovářské muzeum
Jindřichův Hradec
V Jindřichově Hradci najdete jeden z největších a nejkrásnějších zámků v zemi. Rozkládá se na rozloze 3,5 hektaru a od roku 1996 je považován za národní kulturní památku.
Původně zeměpanský hrad byl vybudován okolo roku 1200. Stavba je důmyslně chráněna vodním tokem Hamerského potoka a říčkou Nežárkou. Zámek získal Jindřich Vítkovec a začal objekt přestavovat. Od roku 1220 se označuje přídomkem z „Nového Hradu“ a město po něm získává název.
Pány z Hradce dodnes připomínají vnější hradby, prastará Černá věž i navazující královský palác. V polovině 16. století se místní aristokracii zachtělo pohodlnějšího bydlení – zámku ve hravém stylu italské renesance.
Na třetím nádvoří vzniklo přepychové stavení pojmenované po mecenáši přestavby Adamovi II., španělské křídlo s impozantními arkádami a honosná kašna. Krásné věci vznikly tak trochu možná i zázrakem. V roce 1611 je totiž stavěl jistý šikovný kovář Ondřej. Byl ale věhlasný pijan a hráč v kostky, dokonce ho museli umravnit v mučicí kládě.
Naším dalším cílem je ale taky místní mlýn. Za svou výjimečnost vděčí Jáchymovi z Hradce, průkopníkovi moderních zemědělských i řemeslných technologií. Zámek i mlýn v roce 1773 vyhořely. A jak se psala historie dál? Povídat nám o tom bude náš průvodce – kastelán Václav Bis.


Jindřichův Hradec
Křížový vrch
Zavítáme do malého skalního městečka Křížový vrch v Adršpachu. Najdeme ho ve výšce 667 metrů. Název dostalo podle toho, že na jeho malém vrcholku je vztyčen železný kříž.
Křížový vrch je jedna z nejmladších českých přírodních rezervací rozkládající se téměř na 13 hektarech. Někdy se mu taky říká Rozscochatec, ale úplně původní název byl Holsterberg.
Na jeho vrchol vede strmá cesta, občas budeme stoupat i po dřevěných žebříkách či do skály vytesaných schodech. Půjde o jakýsi minihorolezecký výstup, koneckonců nic nového, protože už v roce 1925 se o něj pokusili dva členové horolezeckého klubu ze saské Pirny.
Kříž umístěný na vrcholu musel být často obnovován, a to hlavně proto, že se na něm podepsalo počasí. Je doloženo že během 18. století ho místní kovář z Dolního Adršpachu Johann Jakel čtyřikrát opravoval, a sám k němu na vlastní náklad také pořídil lucernu která visela pravděpodobně v těchto místech a pokud mu dovolilo počasí, chodil ji každý pátek rozsvěcet.


Křížový vrch
Centrum Danar
Přijďte se podívat, jak se žilo v podhradí ve středověku. Vydejte se za brány království Danar. To jsme našli u Mladé Vožice na hradu Šelmberk, kde existuje a těší se i na vás stejnojmenné historicko-řemeslné vzdělávací centrum.
Potkáte se tady s mistry kováři, hrnčíři, tesaři, přadlenami, platnéři, sedláři, barvíři i pekaři. Můžete navštívit i bylinnou zahradu a ochutnat její produkty, stejně jako chléb pečený v hliněné peci, nebo se zúčastnit výpalu keramiky a rekonstrukce řady dalších dobových postupů. A dost věcí si budete moct vyzkoušet na vlastní ruce nebo spíš vlastníma rukama. Stará řemesla za to stojí.
Samotný hrad Šelmberk byl založen před rokem 1318 mocným rodem Buziců, kteří do svého rodového erbu zavěsili svinskou hlavu. V šestnáctém století tady Václav z Radešína rozšířil areál o renesanční palác. Sto let nato, v sedmnáctém století, se už hrad uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se z něho dochovalo pouze torzo renezančního paláce a bergfritová věž. O to víc to ale žije v podhradí. Opravdu.

