Hledání v reportážích
Umělecká kovárna ve Žďárné
Dřív ve Žďárné v Moravském krasu stával například zámek a prý také mlýn. Dnes tam pro změnu najdeme kovárnu. Stavení staré přes půl století, které kdysi dávno sloužívalo jako zájezdní hostinec, v ní proměnil umělecký kovář Jiří Dudek. Sám ke starému řemeslu prvně přičichl v době, kdy si u lysického mistra kováře Františka Brodeckého jeho rodiče objednali reklamní ceduli. A zanedlouho se sám stal uměleckým kovářem. Svou kovárnu musel vytvořit od základu, jako každý správný mistr černého řemesla si pan Dudek vyrábí sám také nářadí. V jeho království vznikají prstýnky, náramky, ale narodila se tu už i mříž o rozměru 8,5 x 6,5 metrů. Budeme pana Dudka chvíli sledovat při práci a dozvíme se, jak se se železem pracuje a na co všechno musí mistr kovář myslet.
Umělecká kovárna ve Žďárné
Kovář z Kostelce na Hané
Držitelem ocenění nositel tradic lidových řemesel je umělecký kovář Alfred Stawaritsch z Kostelce na Hané. Nejen, že svou prací udržuje při životě staré kovářské řemeslo, ale také jeho taje předávám následovníkům. Dnes má vydatné pomocníky ve svých dvou synech. V dílně opravuje například pro nedaleké muzeum kočárů loukoťová kola, ale zachraňuje také staré umělecké předměty. My jsme měli možnost vidět kříž, který mu nedávno přinesl pán rušící starý hrob. A za obnovu barokní brány z 18. století dostal dokonce loni hlavní cenu v mezinárodní soutěži Héfaiston. V dílně pana Stawaritsche se navíc seznámíme s řadou zajímavých nástrojů, které si kováři sami vyrábějí.
Kovářství Stawaritsch
Velikonoce Kovářov
Pokud jste se ještě nezačali chystat na Velikonoce, my vám připomeneme, že už jsou doslova za dveřmi. Pro všechny, kdo by si je chtěli užít tradičně postaru, máme pár rad. V Kovářově na jihu Čech se staré zvyky udržely, takže se tam ledacos přiučíme. Dozvíme se, kdy a kam vynášejí Smrtku neboli Moranu, podíváme se, jak se pletou pomlázky a dozvíme se, co všechno patří do klasické velikonoční nádivky, které se na jihu někde říká sekanice a jinde třeba hlavička. No a ještě si vyzkoušíme řehtačky a klepačku neboli kladívko, které musí pořádně rámusit. Velikonoce jsou svátky křesťanskými, takže nezapomeneme ani na zastávku v kostelíku.
Velikonoční zvyky
Kovář Drašnar
Kováři bývali velmi vytíženými a také váženými mistry. Vyráběli nástroje pro práci na poli i pro různá řemesla, chodili za nimi ovšem také pacienti s bolavými zuby. Lékárníci prý zase rádi využívali jejich mrtvou vodu, která dovede třeba ničit bradavice i dneska. Tohle všechno a mnohé další se dozvíme v historické kovárně pana Josefa Drašnara v Polici nad Metují. Kovářský ráj nechali vybudovat benediktýni už na počátku 18. století a určitě by je potěšilo, že mají nástupce. Pan Drašnar se může pochlubit řadou krásných výtvorů, ale také malým muzeem, které vybudoval. V něm jsou k vidění vzácné předměty ze starých časů, například polotovar na výrobu šavle.
Umělecké kovářství
Kovář Radovan Špičák
K Hořicím, konkrétně do nedaleké Dobré Vody, se vypravíme na návštěvu dílny uměleckého kováře Radovana Špičáka. Řemeslo mu učarovalo už v dětství, hodně se naučil na Střední škole pro uměleckořemeslné zpracování kovů a drahých kamenů v Turnově i na zkušené v Anglii. Jeho specialitou jsou různé závory a brány, opravoval například tu zámeckou v Kostelci nad Orlicí. Společně s manželkou pak v Praze založili galerii KusKovu, kde se mohou se svými výtvory pochlubit veřejnosti výtvarníci, kteří s kovem pracují. Pozveme vás tam dokonce na předvánoční jarmark, kde se představí i manželé Špičákovi.