Hledání v reportážích
Havránkův betlém
K vánočnímu času patří už dlouho betlémy. Na jejich stavbu naši předci používali nejrůznější materiály, nejčastěji třeba papír, dřevo nebo perníkové těsto. Občas ale některý tvůrce přijde se vskutku originálním nápadem. Jako třeba Milan Havránek ze Sence. Jeho jesličky vyrostly z betonových tvárnic. Dozvíme se, jak vyřezávání jednotlivých postav z neobvyklého materiálu probíhá, co je na něm nejtěžší a taky si prohlédneme celé dílo, které se pravidelně rok co rok rozrůstá. Po celý advent zdobí Havránkovic zahradu. A chodí ho obdivovat nejen sousedi. Všechny figury jsou vysoké, měří bezmála metr, takže jejich vytvoření zabere dost času. Nejzajímavějšími kousky jsou ty pohyblivé. Každých pět minut se kupříkladu pustí do práce s kladivem kováři a zvoník zase ohlašuje čas.
Havránkův betlém
Bojanovsko
V Železných horách budeme tentokrát putovat oblastí Bojanovsko. K jejím největším chloubám patří Sečská přehrada, ale taky malebná krajina podél řeky Chrudimky. Na své si tu přijdou i milovníci staré architektury. Nalézt tipy na výlety v okolí všem příchozím pomůže rodinné vesnické muzeum v Kovářově, malé vesničce se zhruba stovkou obyvatel. Přibližuje život lidí v kraji, ale taky různé zajímavosti. Inspirací se jeho expozice stane i pro nás. Zavítáme například do Hrbokova, kde se pyšní opravdu nevídanou výzdobou kostela. Malíř Vojmír Vokolek na stěnách v polovině minulého století zachytil život tehdejších obyvatel včetně místního faráře. Do svatostánku zavítáme i v nedalekém Bojanově. K jeho ozdobám patří pro změnu varhany a barokní freska.
Bojanovsko
Kovář
Leo Pivoňka proměnil bývalou maštal na statku z konce 19. století v obci Kšely u Českého Brodu v kovárnu. Ta je jeho královstvím. Černé řemeslo ho lákalo od dětství, první svůj kousek ukoval už ve 14 letech a v oboru se taky vyučil. Pod jeho rukama se s pomocí ohně ze železa rodí různé ozdobné stojany, zahradní nábytek, ale samozřejmě taky zbraně. Nejprve si Leo všechno nakreslí, aby si udělal představu, jak budou hotové výtvory asi vypadat. Při vlastní výrobě se mu pak občas hodí pomocník. A tak se jeho parťákem stává desetiletý syn Toník, který už taky zkouší vymýšlet vlastní výtvory. Chvíli se budeme Leovi koukat pod ruce. Dozvíme se, jak vyrábí třeba nože i čím zdobí jejich rukojeti. Rád používá přírodní materiály, například paroží, buvolí či antilopí rohy.
Kovář
Zeměráj
Na jihu Čech, na rozhraní Táborska a Písecka, přesně u Kovářova, nás čeká Zeměráj. Nevíte, co si pod tímhle názvem máte představit? Jedná se o neobvyklý zážitkový park. Nadchne především milovníky přírody a starých časů. Po zdejší stezce se projdou bosky a přitom objevují nejrůznější rostliny. Navíc chůze bez bot je velmi zdravá a uvolňuje. Zejména děti se tu zase rády potkávají se zvířaty. A zajímavá je i prohlídka starověké vesničky. Návštěvníci se tu dozvědí, jak se žilo v časech dávno minulých, co hospodyně vařily, jaké suroviny používaly a jak je zpracovávaly. Některé práce navíc zdejší průvodkyně taky předvedou. A připraveny jsou v Zeměráji rovněž nejrůznější hry a hlavolamy, při nich si zájemci otestují svou zručnost i důvtip.
Zeměráj
Výstava Velká Morava a počátky křesťanství
Dobu slavné Velkomoravské říše připomíná výstava, na kterou se společně vypravíme do Císařské konírny Pražského hradu. Nemusíte se ale bát žádné nudné výpravy do historie. Sešly se tu totiž poklady, které nám umožní nahlédnout do běžného života i slavnostních chvil jejích obyvatel. Začneme tím, že už tehdy se lidé rádi zdobili. A tahle záliba nebyla vlastní jen ženám. Prohlédneme si typické gombíky, ale taky různé ostruhy nebo opasky. A zjistíme, že zdatní byli i kováři, kteří vyráběli výzbroj, výstroj pro jezdce i koně, ale rovněž nářadí pro zemědělce. Připomeneme si, na jakém území se říše rozkládala a jak na tom byla s obchodováním. Podle některých badatelů byli oblíbeným vývozním artiklem Velkomoravanů otroci. A prohlédneme si i modely některých starých svatostánků.