Hledání v reportážích
Kovář
Leo Pivoňka proměnil bývalou maštal na statku z konce 19. století v obci Kšely u Českého Brodu v kovárnu. Ta je jeho královstvím. Černé řemeslo ho lákalo od dětství, první svůj kousek ukoval už ve 14 letech a v oboru se taky vyučil. Pod jeho rukama se s pomocí ohně ze železa rodí různé ozdobné stojany, zahradní nábytek, ale samozřejmě taky zbraně. Nejprve si Leo všechno nakreslí, aby si udělal představu, jak budou hotové výtvory asi vypadat. Při vlastní výrobě se mu pak občas hodí pomocník. A tak se jeho parťákem stává desetiletý syn Toník, který už taky zkouší vymýšlet vlastní výtvory. Chvíli se budeme Leovi koukat pod ruce. Dozvíme se, jak vyrábí třeba nože i čím zdobí jejich rukojeti. Rád používá přírodní materiály, například paroží, buvolí či antilopí rohy.
Kovář
Zeměráj
Na jihu Čech, na rozhraní Táborska a Písecka, přesně u Kovářova, nás čeká Zeměráj. Nevíte, co si pod tímhle názvem máte představit? Jedná se o neobvyklý zážitkový park. Nadchne především milovníky přírody a starých časů. Po zdejší stezce se projdou bosky a přitom objevují nejrůznější rostliny. Navíc chůze bez bot je velmi zdravá a uvolňuje. Zejména děti se tu zase rády potkávají se zvířaty. A zajímavá je i prohlídka starověké vesničky. Návštěvníci se tu dozvědí, jak se žilo v časech dávno minulých, co hospodyně vařily, jaké suroviny používaly a jak je zpracovávaly. Některé práce navíc zdejší průvodkyně taky předvedou. A připraveny jsou v Zeměráji rovněž nejrůznější hry a hlavolamy, při nich si zájemci otestují svou zručnost i důvtip.
Zeměráj
Výstava Velká Morava a počátky křesťanství
Dobu slavné Velkomoravské říše připomíná výstava, na kterou se společně vypravíme do Císařské konírny Pražského hradu. Nemusíte se ale bát žádné nudné výpravy do historie. Sešly se tu totiž poklady, které nám umožní nahlédnout do běžného života i slavnostních chvil jejích obyvatel. Začneme tím, že už tehdy se lidé rádi zdobili. A tahle záliba nebyla vlastní jen ženám. Prohlédneme si typické gombíky, ale taky různé ostruhy nebo opasky. A zjistíme, že zdatní byli i kováři, kteří vyráběli výzbroj, výstroj pro jezdce i koně, ale rovněž nářadí pro zemědělce. Připomeneme si, na jakém území se říše rozkládala a jak na tom byla s obchodováním. Podle některých badatelů byli oblíbeným vývozním artiklem Velkomoravanů otroci. A prohlédneme si i modely některých starých svatostánků.
Výstava Velká Morava a počátky křesťanství
Sebranice
Do starých časů se přeneseme v Sebranicích na Českomoravské vrchovině. Společně si prohlédneme usedlost, která tu vyrostla už před několika staletími a dnes je nejen místním unikátem. Roubené stavení patřilo dlouhou dobu rodině Kanýzů. Jeden z nich, Ondřej, byl dokonce rychtářem. Do svých deníků zaznamenával dění v obci a díky tomu si dnes můžeme udělat představu, jak se tu v 18. století žilo. A samozřejmě si celou stavbu pořádně prohlédneme. Je sice roubená, ale na první pohled byste jí odhadli na zděnou. A její velmi vzácnou ozdobou je žudr. Pokud tohle slovo neznáte, pak se dozvíte, že se jedná o přístavek vyčnívající do ulice. V domě dnes hospodaří Radomír Bárta, který tu má i kovářskou dílnu. A nechá nás do ní nahlédnout.
Sebranice
Hrad Helfštýn
Jedním z největších moravských hradů je Helfštýn. Patří k těm šlechtickým sídlům, která nikdy nebyla dobyta vojáky. Odolal i náporu Švédů. Přesto je z něj zřícenina. A zub času nebyl tím, kdo mu k tomuto stavu pomohl. Pobořit hrad nechali vídeňští vojenští stratégové, kteří se báli, aby nepadl do rukou Turkům. Prozradíme vám i další zajímavosti z dlouhé historie. Hrad kupříkladu vyženil poslední Rožmberků Petr Vok. A jeho bujaré oslavy, které tu pořádal, prý prosluly široko daleko. Říká se ovšem taky, že majitele sídla, včetně už zmíněného Petra Voka postihla krutá kletba mnicha, který byl odehnán v bouři od bran. Vlídnější bude pohled do současnosti Helfštýna. Zalíbilo se tu totiž uměleckým kovářům z různých koutů světa, kteří tu pod patronací antického boha ohně a kovářství pořádají každé léto svá setkání.