Hledání v reportážích
Kovář Michal Jožák
Kovářství bylo odjakživa opředeno mnoha mýty a pověrami. Bylo to hlavně kvůli práci s ohněm, který byl zpracování kovu nepostradatelný. Muži černého řemesla byli váženými osobami už od středověku, protože se bez nich se žádný další řemeslník neobešel. Dnes se tento obor stal také uměleckou činností, které zasvětil svůj život i Michal Jožák. Svou dílnu má pod hradem Košumberk a pod jeho rukama se rodí velké historické klíče, kříže nebo mohutné brány.
Kovář Michal Jožák
Umělecký kovář
V minulosti jste na mistry černého řemesla narazili v každé vesnici a život bez nich byl zcela nepředstavitelný. Dokázali okovat koně, ale třeba i vytrhnout zub, protože jako jediní měli na vsi kleště. Ve druhé polovině dvacátého století začalo jejich řemeslo upadat a malé dílny postupně nahrazovala sériová výroba. Jedním z těch, kteří tradiční profesi stále udržují na vysoké úrovni, je Petr Štáfl z Uher na Přibyslavsku, za nímž se vypravíme.
Umělecký kovář
Kovář Jan Šerák
První prsteny se objevily zřejmě ve starověkém Egyptě. Zpočátku bývaly vyrobené z rákosu, který brzy nahradily trvanlivější materiály, slonovina či zlato nebo měď. Ozdoby z klasického železa začaly vznikat až s nástupem doby železné a rozvojem kovařiny. Ačkoliv se mistři černého řemesla vždy víc zaměřovali na praktičtější předměty a prstýnky nechávali na starost třeba zlatníkům, někteří z nich na kované šperky nedají dopustit. Jedním z nich je Jan Šerák z Bílovic nad Svitavou, do jehož dílny se vypravíme.
Kovář Jan Šerák
Kovář Hrbáček
Kultovní filmová sága na téma „Vetřelec“ zanechala své stopy i na Hané, v malé obci Citov. Jsou dílem Romana Hrbáčka. Práce se železem ho bavila od dětství, vyučil se zámečníkem, tuto profese mu zůstala, ale navíc se z něj stal úspěšný kovář samouk. A protože je zároveň fandou žánru sci-fi, vyrobil si železnou sochu onoho mimozemského monstra. A postupně k němu přidal i další objekty, inspirované třeba historií nebo pohádkami. Všechno přitom vyrábí z odpadu z kovošrotu, kam čas od času zavítá pro materiál, nebo zužitkuje nepotřebné věci od známých a kamarádů. A své umělecké výtvory, jak uvidíte, si rozhodně nenechává jen pro sebe.
Kovář Hrbáček
Kovář Diviš
Nepomuk na jižním Plzeňsku za hranicemi proslavil světec, který odtud pochází – Jan Nepomucký. Zelená hora nad městem se pak stala známou především díky Švandrlíkovým Černým baronům. Návštěvníci vyhledávají také expozici veteránů v někdejší dostavníkové poštovní stanici. Už méně se ale ví o další zdejší perle, kterou je bývalá kaple Božího těla. Ta po svém zrušení sloužila mistrům černého řemesla a dodnes se v ní dochovaly skvosty, které podstatně změnily život jejímu současnému majiteli Martinu Divišovi.
