4. února 2024

Severně od Rokycan vznikla kolem roku 1240 obec Osek. Její historie byla až do poloviny 19. století spojena s dobýváním a zpracováním železné rudy. Kromě bohatých ložisek nerostné suroviny tu bylo dost vody a hlubokých lesů s mohutnými stromy pro výrobu dřevěného uhlí, potřebného k tavbě. Naštěstí nebyly pokáceny všechny, a tak dodnes pokrývají okolní hřebeny přírodního parku Radeč, území, které patří k těm méně navštěvovaným. Pokud si tedy chcete odpočinout a užít klidu, můžete s námi vyrazit z Oseka do sousední Březiny.

Město Jáchymov na jižních svazích Krušných hor se v minulosti proslavilo především těžbou stříbra a také výrobou mincí. Slavný tolar byl poprvé vyražen už v roce 1519 a dal jméno mnoha dalším měnám včetně amerického dolaru. 20. století se tu díky objevu radonové vody neslo ve znamení lázeňství. Dnes se pro léčebné kúry využívají čtyři prameny, které vyvěrají v uranovém dole Svornost. Ten byl před několika lety pro návštěvníky uzavřen a jako náhražka pro ně vznikla prohlídková štola Astoria.

Dřív se našimi městy a vesnicemi často ozýval zvučný hlas mužů, kteří nabízeli drátování a letování keramického a kovového nádobí. Dráteníci ze Slovenska se za obživou vydávali hodně daleko z domova a na dlouhou dobu. Chudé řemeslo se ale v průběhu času proměnilo ve velké bohatství a z práce s drátem se dokonce stala umělecká tvorba. Staré profesi se věnuje i Jaroslav Pahorecký z Volar. Vše, co se naučil, navíc předává dalším zájemcům o ni, například na různých kurzech. A nás nechal nahlédnout do své dílny.

Osada Janeček na kopci nad městem Semily má jen pár desítek obyvatel, přesto se pyšní atrakcí, kterou jinde nemají. Místní nadšenci proměnili zchátralou trafostanici ve vyhlídku s minimuzeem. Panorama Krkonoš na straně jedné a divoký kaňon Jizery na straně druhé totiž do osady lákají turisty už mnoho let. Tuto podívanou si oblíbil i první československý prezident T. G. Masaryk, který sem opakovaně zavítal ještě před první světovou válkou.

Královské horní město Jihlava se mohlo ve středověku chlubit tříkilometrovým prstencem hradeb, které chránily jeho bohatství pramenící z těžby stříbra a obchodu. Později ke kamenným fortifikacím přibyly také zemní valy na a konci třicetileté války ještě bastiony barokní pevností. Jenže po roce 1755 Jihlava o statut pevnostního města přišla a nastalo rozšiřování zástavby do míst, kam kdysi mohli vstoupit jen vojáci. Některé památky, které vyrostly v těchto místech, si prohlédneme.