21. ledna 2024

Podle legendy žila kdysi na hradě Andělská Hora princezna Alvína, o které lidé z podhradí říkali, že je hodná jako anděl a podle toho začali místo nazývat. Historické záznamy zdejší panské sídlo poprvé zmiňují v roce 1402, za třicetileté války ho vypálili Švédové a požár v roce 1718 jeho osud definitivně zpečetil. Později si zříceninu oblíbili lázeňští hosté z nedalekých Karlových Varů, mezi nimi i J. W. Goethe. Dnes k ní turisty lákají pozoruhodná historie, krásné výhledy i pozitivní energie, kterou tu prý mnozí cítí.

Mezi největší kulturní události v našem hlavním městě patří výstava Petr Brandl – příběh bohéma. Pohromadě byla nejvýznamnější díla malíře, který tvořil na přelomu 17. a 18. století, naposledy představena před víc než 50 lety. Prohlédnout si je můžete ve Valdštejnské jízdárně v rozlehlém areálu, který nechal v blízkosti Pražského hradu vybudovat Albrecht z Valdštejna. My vás při té příležitosti zavedeme i do dalších prostor komplexu.

Milovníci bílé stopy z jihu Čech nemusí za upravenými tratěmi vyrážet pouze na Šumavu. Romantické louky a neokoukané atraktivní trasy v nadmořské výšce 800 metrů čekají na příznivce lyžování i v okolí Hojné Vody u Horní Stropnice v Novohradských horách. Tratě dlouhé pět, šest, sedm a jedenáct kilometrů obcházejí Vysokou, Kuní i Kraví horu. Dotýkají se státní hranice v hlubokých lesích a proplétají se po mezích, kde ještě před šedesáti lety stály stovky domů, které pohřbila železná opona. Malý výlet na běžkách si společně dopřejeme.

Jeho práce máte šanci vidět v Praze, snad na každém jihočeském hradu a na dalších místech v republice. Vytvořil dokonce kovové prvky pro zámek Šípkové Růženky v Disneylandu v Paříži. Umělecký kovář a restaurátor Luděk Červenka už na své kovadlině zhotovil spoustu skvostů. Říká, že jeho práce je často vlastně sochařinou, jen má místo kamene železo. Umí si poradit nejen s jednotlivými architektonickými styly, ale i s různými technikami.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se pyšní víc než stoletou historií. Najdete ji v místech, kde kdysi stával městský chudobinec. Prostory dostala univerzita k dispozici v roce 1919 a zázemí v nich našel její botanický ústav. Sestavili v něm například herbář čítající dnes přes 600 000 položek a rostliny a stromy ze sbírky našly na zdejším pozemku původně jen dočasný azyl. K přesídlení ale nikdy nedošlo, a tak je dnes zahrada zelenou oázou uprostřed secesní zástavby.

Oblast dnešních Ratají byla osídlena zřejmě už v dávnověku, což dokládají nálezy na stráni nad řekou Sázavou. Samotný zámek byl vybudován ve 13. století nejspíš Jindřichem z Lipé jako tzv. Horní hrad. Později byl přestavěn ve stylu renesance a ve finále ještě prošel barokní úpravami. Dnes v něm sídlí Muzeum středního Posázaví, a tak si bývalé panské komnaty můžeme prohlédnout.