19. listopadu 2023

Vrbno pod Pradědem leží v Hrubém Jeseníku, na soutoku tří Opav – Bílé, Střední a Černé. Jeho historie se začala psát už ve třináctém století, kdy se v oblasti usazovali lidé, které přilákala těžba zlata, železné rudy a dalších kovů. V roce 1611 byla osada původně nazývaná Gesenek povýšena na město, které tehdy zároveň získalo své současné jméno. Po bitvě na Bílé hoře připadlo Řádu německých rytířů a ti v něm zanechali celou řadu stop. Jejich časy si připomeneme a vydáme se i na procházku okolní krajinou.

K chloubám osady Háj u Mohelnice patří vodní elektrárna vybudovaná nad umělým kanálem při pravém břehu řeky Moravy. Loni oslavila své sté narozeniny, nicméně stále funguje. V jejím těsném sousedství pak stojí vila postavená ve stejném stylu. Obě stavby jsou památkově chráněné. Připomínají nejen um svých tvůrců, ale také osudy rodiny Plhákových, která stála u jejich zrodu, jenže po nástupu komunismu o ně přišla.

Olomouc se pyšní nejen celou řadou architektonických památek, ale také dlouhou historií hromadné dopravy. Už ve dvacátých letech minulého století měli v hanácké metropoli jako první na Moravě městské autobusy. A ještě déle, konkrétně od konce věku devatenáctého, jezdí tamními ulicemi tramvaje, Síť kolejí byla původně dlouhá zhruba pět kilometrů, dnes měří téměř osmkrát tolik. Kromě běžných vozů na ní můžete příležitostně vidět jeden prvorepublikový, kterým se svezeme i my.

Šumava patří mezi nejstarší pohoří ve střední Evropě. Najdete tam největší národní park u nás vyhlášený v roce 1991. A také zhruba 20 míst, kde můžete po svých nebo třeba na běžkách přejít česko-německou hranici. K ní dnes zamíříme i my. U bavorských sousedů zdoláme jeden z nejvyšších vrcholů pohoří, třináctisetmetrový Grosser Falkenstein, což v překladu znamená Velký sokolí kámen. Vzhledem k tomu, že výchozím bodem i cílem naší cesty bude obec Prášila, čeká nás zhruba 30 kilometrů a nemalé převýšení.

V roce 1583 si císař Rudolf II. nechal v Královské oboře, tedy dnešní Stromovce, vybudovat velký rybník. Rozprostíral se na ploše 20 hektarů a hluboký byl zhruba 2,5 metru. Kvůli jeho zásobování vodou z Vltavy byl vykopán tunel, takzvaná Rudolfova štola. Dnes zásobuje soustavu malých vodních ploch, které tu vznikly později. 400 let staré dílo je navíc chráněnou kulturní památkou.