13. srpna 2023

V Moravském krasu bylo na ploše 98 km2 doposud objeveno víc než 1100 jeskyní, pět z nich je otevřeno pro veřejnost. Jednou z nich je Kateřinská. V roce 1909 ji systematicky prozkoumal badatel Karel Absolon, o rok později bylo do podzemního labyrintu zavedeno elektrické osvětlení a mohli do něj vstoupit první návštěvníci. Do míst, kde kdysi dávno žili jeskynní medvědi, se vydáme i my.

Nemalou zásluhu na světovém věhlasu českého skla mají mistři z Kamenického Šenova. Na přelomu 19. a 20. století tvořila jejich produkce neuvěřitelné dvě třetiny vývozu skla z celé monarchie. Slavnou tradici ve městě pomáhá při životě udržovat i déle než sto let fungující sklárna Jílek. Na počátku jednadvacátého století sice měla namále, ale novým majitelům se podařilo zdejší pece opět rozdmýchat.

K chloubám jižních Čech patří tzv. selské baroko. Většina z nás si při zmínce o tomto stylu vybaví Holašovice chráněné organizací UNESCO. Ale v kraji je dnes víc než 70 vesnických památkových rezervací a zón s podobnou architekturou snoubící barokní a klasicistní styl s lidovými motivy. Hned několik jich najdeme na Soběslavsko-Veselských Blatech. V tamních vesničkách dodnes udržují stavení, jejichž půvab okouzluje turisty z celého světa. A věříme, že okouzlí i vás.

Jak už víte, Toulavé kameře je letos dvacet let. A stejné jubilem si připomínají v Technickém muzeu v Brně. První institucí zaměřenou na vývoj vědy a techniky na území Moravy a Slezska byl Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce založený v roce 1936. Tomu byla na počátku 50. let přidělena budova kláštera řádu sv. Voršily a v roce 1961 dostal současný název. O třicet let později mu ale hrozil zánik, protože areál byl v restituci navrácen církvi. Naštěstí se tak nestalo a v roce 2003 muzeum otevřelo své expozice v nových prostorách bývalé Tesly.

Jihočeská vesnička Paštiky nedaleko města Blatná má jen několik desítek obyvatel, přesto se pyšní jednou vzácnou památkou. Dominuje jí kostel sv. Jana Křtitele, který se vypíná na vysoké terase s dvojitým schodištěm. Vyrostl podle plánů slavného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který prý osobně na budování dohlížel. Nedávno prošel svatostánek rekonstrukcí a opět tak září v plné kráse.