16. července 2023

Název Žirovnice na Vysočině pochází ze staroslovanského slova žir, které označovalo zdejší úrodnou půdu. Díky ní se lidé v oblasti usadili už v pravěku. Ve středověku tu pak vyrostl hrad a kolem něj osada, později povýšená na město. K jeho největším chloubám patří zámecký areál s bývalým panským sídlem, pivovarem a kontribuční sýpkou. Všechny objekty jsou dnes přístupné turistům, pro které je v nich připraveno několik prohlídkových okruhů.

Jak už jistě víte, Toulavé kameře je letos krásných dvacet let. Stejně stará, nebo spíš mladá, je také rozhledna na Smrku, nejvyšším vrchu české části Jizerských hor. Svůj název dostal po mohutném smrku, který tu kdysi stával. Naši předci na něj umístili tabuli s označením místa, kde se potkávaly hranice Čech, Lužice a Slezska. Jméno hoře zůstalo i poté, co v roce 1790 obří strom vyvrátila vichřice. Dnes láká především turisty, kteří se kochají krásnými výhledy do kraje.

Bednáře byste dřív našli snad v každé větší vesnici. Dnes jsou mistři starého řemesla velkou vzácností. Ve valašských Vlachovicích se ale mohou jednou dílnou pochlubit. Josef Fryzelka, který se téhle profesi věnuje už bezmála padesát let, tam dokonce vybudoval malé muzeum. V něm připomíná své předchůdce a také předměty, které ke své práci používali a jejich výrobky. V následujících minutách nás jím osobně provede a vezme nás i do provozu.

Eliška Rejčka patří k výjimečným postavám naší historie. Především proto, že byla hned dvakrát českou královnou. Poprvé se v roce 1303 provdala za Václava II. a po jeho smrti se stala manželkou dalšího panovníka Rudolfa Habsburského. Aktivně se účastnila politického života v divokém období po vymření Přemyslovců a nástupu Lucemburků na trůn. Po roce 1318 zakotvila v jihomoravské metropoli, kde si letos připomínají jeden z jejich největších počinů. Právě před 700 lety tam totiž založila klášter, který patřil k velmi bohatým.

Bělostné skály, rozkvetlé stepi, dubové háje, zříceniny hradů či vinohrady na stráních. To je jihomoravská Pálava. V roce 1976 byla vyhlášená chráněnou krajinnou oblastí a dnes přiláká až stovky tisíc milovníků výletů do přírody ročně. Zdejší trasy bývají v sezóně plné turistů, kteří se vydávají zejména po červené turistické značce propojující Mikulov s Dolními Věstonicemi. My proto zvolíme jinou možnost a vyrazíme po okruhu z Horních Věstonic.