12. března 2023

Pustevny v Beskydech bývaly po staletí místem, které si k životu vybírali svatí muži. Podle nich také sedlo v nadmořské výšce 1018 metrů dostalo své jméno. Poslední tu žil na konci 18. století. O zhruba sto roků později se ale lokalita stala oblíbeným cílem turistů a poté i lyžařů. Těm slouží také legendární stavby Maměnka a Libušín. Druhá z nich ovšem v roce 2014 kompletně vyhořela a odborníci z Valašského muzea v přírodě, které je jejím správcem, ji museli v podstatě postavit znovu.

Nápad na vybudování stálé expozice k poctě prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v Lánech se zrodil už v roce 1937 krátce po jeho smrti. Jenže druhá světová válka a následný nástup komunistů k moci jeho realizaci neumožnily. Zlom přinesl až listopad 1989. Už o rok později se v místní sokolovně konala výstava státníkovi věnovaná a v roce 2003 bylo v budově někdejší sýpky otevřeno muzeum, které si prohlédneme.

Obec Letiny leží v zalesněné krajině pod památnou horou Bzí, na níž táborský kněz Václav Koranda vyhlásil v roce 1419 na shromáždění lidu Husitský manifest. Kdysi v ní fungovaly lázně vyhlášené i za hranicemi naší země. Pacienty v nich kurýrovaly koupele a také čistý pošumavský vzduch. Tato slavná éra už je bohužel minulostí, přesto i dnes stojí za to vesničku neminout. Pyšní se několika památkami, o které pečují nadšenci ze spolku sv. Prokopa a provedou nás jimi.

V okolí Valašských Klobouk se už od středověku chovaly ovce a v 16. století ve městě z jejich vlny začali tkát různobarevné látky takzvané houně. Jenže po napoleonských válkách přišla krize, tohle zboží přestalo jít na odbyt a soukeníci hledali jiný způsob obživy. Z houní zkusili dělat boty. První vypadaly jako papuče a tohle označení jím zůstalo dodnes. Od roku 1961 se šily ve výrobním družstvu Valaška, ale to na počátku nového tisíciletí zaniklo a řemeslo udržuje při životě už jen pár lidí. Patří mezi ně i Marie Ročáková, která nám předvede, jak taková obuv vzniká.

Hlavní sezóna na většině památek teprve začne, ale některé své brány nechávají otevřené i v zimních měsících. Jedním z nich je bývalé šlechtické sídlo v Třeboni. Původně tu stával hrad, který se ve druhé polovině 16. století dočkal přestavby na renesanční zámek. Panstvu sloužil až do druhé světové války, kdy ho zabraly gestapo a škola nacistického letectva. Pak připadl státu a dnes si v jeho komnatách můžete připomenout poslední majitele s modrou krví.