8. května 2022

Řeka Jizera byla od pradávna významnou obchodní tepnou spojující centrum české kotliny s obydlenými oblastmi na severu země. Na jejích březích proto vyrostla celá řada pevností, které zajišťovaly bezpečný průchod hlubokými hvozdy. Jednou z nich byl i hrad Michalovice, z něhož se ale dochovala už jen zřícenina. V tu se sídlo začalo postupně měnit poté, co v 16. století osiřelo. Od té doby lákala památka jen hledače pokladů či dobrodruhy a později se stala i oblíbeným cílem turistů.

Chrustenice na Berounsku se pyšnily bohatstvím v podobě železné rudy. Ta se tam dobývala přes 100 let, od roku 1861. Ve své době patřil zdejší důl k největším a nejvýznamnějším v oblasti. Délka jeho chodeb a komínů dosahovala dohromady úctyhodných 45 kilometrů. V části prostor, ve kterých se dřív těžilo, se partě nadšenců v 90. letech podařilo otevřít muzeum, připomínající slavné časy. Můžete se tam vydat na víc než půlkilometrovou výpravu do podzemí a udělat si představu o tom, jak náročná byla práce horníků.

Ve druhé polovině minulého století brázdily naše silnice tisíce trabantů. Mnozí lidé se jim sice vysmívali kvůli jejich zvuku a duroplastové karoserii, přesto se těšily velké oblibě, především díky cenové dostupnosti, spolehlivosti i možností snadné opravy. Dodnes na ně nedají dopustit třeba manželé Křovákovi z Plzně, kteří v nich nejen rádi jezdili, ale dokonce je začali sbírat a vybudovali pro ně půvabné muzeum. Kromě trabantů v něm ovšem najdete i další dvoutakty, tedy auta s dvoudobým motorem, tak račte vstoupit.

Doslova ptačím rájem jsou Vrbenské rybníky, které se rozkládají na severozápadním okraji Českých Budějovic. Jsou čtyři: Černiš, Domin, Starý a Nový Vrbenský. Společně zaujímají plochu čítající bezmála 250 hektarů a jsou domovem stovek druhů vodních opeřenců. Díky tomu se taky staly vzácnou přírodní rezervací a patří i do evropské sítě chráněných oblastí Natura 2000. Detaily o obyvatelích rybníků i jejich životě se dozvíte na naučné stezce, která se lokalitou vine.

Pražské výstaviště bylo vybudováno v roce 1891 pro pořádání jubilejní zemské výstavy. Vyrostlo na části pozemku bývalé Královské obory, dnešní Stromovky, a v letech následujících se stalo dějištěm mnoha dalších národních přehlídek. V roce 1898, u příležitosti jedné z nich, vzniklo i slavné Maroldovo panorama Bitvy u Lipan. Jenže na počátku našeho století mělo namále, v roce 2002 ho totiž poničily povodně. Díky šikovnosti restaurátorů bylo naštěstí zachráněno a nedávno pak i doplněno o řadu nových prvků. Teď si vše společně prohlédneme.

K chloubám Prostějova patří honosná secesní radnice. Říká se jí nová, i když tam stojí už přes 100 let. Vyrostla v místě, kde dřív bývala kasárna, v nichž se dokonce před bitvou u Slavkova sešli velitelé rakouské a ruské armády. Budova je zvenčí bohatě zdobená a pyšní se i nádhernými dobovými interiéry. Ty lákají nejen turisty, ale taky filmaře. Vidět jste je mohli třeba v oblíbených televizních seriálech Četnické humoresky nebo Četníci z Luhačovic. A protože první jmenovaný Česká televize zrovna v repríze vysílá, můžete zkusit hádat, ve kterých dílech si tyto krásné prostory zahrály. První plán na stavbu nové radnice na dnešním náměstí T. G. Masaryka vznikl kolem roku 1892. Starostou byl tehdy zvolen Karel Vojáček, a Prostějov se tak stal největším městem na Moravě, jemuž vládli Češi.