28. června 2020

Hlučínsko, nebo také Prajzsko, je region rozkládající se mezi městy Opavou a Ostravou. K Československu byla tato oblast připojena až v roce 1920 na základě Versailleské smlouvy. Po mnichovské dohodě ovšem připadla Německu a součástí našeho území se znovu stala po skončení druhé světové války. Jejím přirozeným centrem je město Hlučín, které pravděpodobně založil Přemysl Otakar II. už v roce 1256. Připomeneme si významné události jeho historie a prohlédneme si zároveň alespoň některé místní památky. Zavítáme například na zámek, kde dnes sídlí muzeum.

V Krkonoších je hned několik rašelinišť, které patří k nejvzácnějším přírodním lokalitám u nás. Jedno z nich najdete mezi Světlou a Černou horou, podle které taky dostalo své jméno. Má rozlohu 66 hektarů a jeho stáří se odhaduje na šest tisíc let. Přírodní rezervací bylo vyhlášeno ještě před vznikem Krkonošského národního parku. Provede nás jím tříkilometrová naučná stezka, která byla jednou z prvních tras svého druhu u nás. Těšit se můžete kupříkladu na výhled na Sněžku a z Hubertovy vyhlídky uvidíme takzvanou sněhovou mapu republiky, která každoročně roztaje až někdy v červenci.

Historie dopravy po kolejích se u nás začala psát už před dvěma staletími. Od té doby prošly vlaky i cestování v nich obrovskou proměnou. Mnohé zlomové momenty si můžeme připomenout v železničním muzeu na nádraží v Lužné u Rakovníka, které je největší institucí svého druhu v Česku. Vracejí v něm zašlý lesk lokomotivám, strojům, ale také celé řadě drážních zařízení, která by díky postupné modernizaci bez jejich pomoci upadla v zapomnění. Společně si prohlédneme mimo jiné jednu z novinek, která dostala jméno Stříbrný šíp a dozvíme se i to, proč se tenhle vůz nikdy nevyráběl sériově. A nemineme ani oblíbené parní lokomotivy.

Vápenku u městyse Kovářská v Krušných Horách založil v polovině devatenáctého století známý český šlechtic, politik a vynálezce Jiří František August Buqoy. Jenže už na počátku věku minulého osiřela a pomalu jí zvonila hrana. Ještě před nedávnem dokonce patřila k nejohroženějším technickým památkám u nás. Naštěstí se dočkala záchrany a od podzimu by měla být plně přístupná turistům. Dozvíme se, jak vznikala, kolik lidí v ní pracovalo i to, jak se vápno pálilo. Navíc se projdeme po naučné stezce, která představuje historii této výroby.

Chodsko je jednou z mála oblastí u nás, kde se na slavnosti i do kostela stále chodí v krojích. Lidí, kteří tenhle tradiční lidový oděv nosí, dokonce přibývá, a rozhodně nejde jen o členy zdejších folklórních souborů. Odkaz předků se snaží udržovat při životě i spolek „Chodsko žije“. Jednou z jeho členek je Denisa Ridel Drahonská, která ve své krejčovské dílničce ve Staněticích u Domažlic opravuje sváteční obleky z časů našich prababiček a jako jedna z mála v regionu také šije nové. Prozradí nám, jak jednotlivé části vznikají, kdy se podle pověsti poprvé na sukních objevily sklady i to, zda kroje podléhají módním trendům.

Gotický hrad Loket se vypíná na kamenném ostrohu nad řekou Ohří. Díky své poloze býval po staletí významným strategickým místem a dodnes je dominantou krajiny. Patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Karlovarském kraji, běžně na něj zavítá na 150 tisíc lidí za rok. Stejnojmenné město, které bývalé panské sídlo obklopuje, se ale pyšní i řadou dalších zajímavostí. Dokonce se mu říká malý Český Krumlov. A v jeho okolí se nacházejí desítky kilometrů romantických stezek, které sem už před dvěma sty lety lákaly i hosty z nedalekých Karlových Varů. Nedávno prošly rekonstrukcí, tak zjistíme, co se na nich změnilo.