21. října 2018

Přibližně ve stejné době jako v Praze vznikl Strahovský klášter, kolem roku 1144, založil Vladislav II. se svou chotí Gertrudou v Doksanech teprve druhý ženský klášter v naší zemi. V jeho zdech se vzdělávaly i dcery českých králů, včetně sv. Anežky. Až do josefínských reforem vzkvétal, pak byl ovšem císařem zrušen a řeholnice z něj odešly. V následujících staletích sloužil jako kasárna i státní statek. Až na konci minulého věku se do něj opět vrátily sestry premonstrátského řádu. Konají se tu i bohoslužby pro veřejnost a vydat se můžete taky na prohlídku kostela a krypty. Interiéry si společně prohlédneme i my a připomeneme si, kdo všechno se podílel na jejich výzdobě

Bozkovské jeskyně jsou nejzajímavějším podzemním labyrintem severních Čech. Průměrná teplota tam dosahuje sedmi celých a třech desetin stupně. Objeveny byly krátce po skončení druhé světové války de facto náhodou. Při těžbě vápence. Až o pár let později se ovšem dočkaly zahájení důkladného průzkumu. Speleologové zatím objevili přes kilometr chodeb. Zhruba třetinu z nich už taky zpřístupnili veřejnosti. Jednotlivé prostory mají poetické názvy – Půlnoční, Vánoční nebo třeba Překvapení. Stropy i stěny tu zdobí krápníky, křemenné lavice, římsy a lišty neuvěřitelných tvarů. Lidé je pojmenovali třeba Hřebínek nebo Sloní ucho. Velkým lákadlem jsou taky jezírka s krásně čistou zelenomodrou vodou.

Svíčky navozují klid, pohodu a harmonii. Neodmyslitelně pro většinu z nás patří ke svátečním okamžikům, ale častěji po nich saháme i teď, v období, kdy se krátí dny a prodlužují večery. Byť už nejsou zdaleka jen zdrojem světla, jako tomu bývalo dřív. Někdo vybírá podle vůně, jiný podle tvaru. Možná si i vy doma zapalujete kousky z dílny Vlastimila Bílka z Nového Města nad Metují. Před bezmála čtvrt stoletím si při toulkách světem ve Švýcarsku našel práci ve firmě, kde se vyráběly. A ta ho nadchla. Když se po čtyřech letech vrátil z cest domů, otevřel si vlastní dílnu a začal je dělat sám. Vytváří neobvyklé tvary a neobvykle je i zdobí. Dokonce třeba drahými kameny.

K chloubám České republiky patří jihočeská lidová architektura. Zejména pak statky ve stylu takzvaného selského baroka. Nejznámější jsou ty holašovické, ale najdeme je třeba taky v oblasti Zbudovských Blat. Kupříkladu v Plástovicích. Obec vznikla už ve 14. století a setkat se s ní můžete mimo jiné v románu Karla Klostermanna Mlhy na Blatech. Dozvíte se v něm, jak se tu dřív žilo a hospodařilo. Zdejší půda byla vhodná především pro pastviny. A tak se místní stali úspěšnými chovateli. Velké úspěchy slavili se svými husami a zájem byl taky o jejich koně. Tyhle časy už sice patří minulosti, ale ve vesničce je rušno i dnes. O tom se přesvědčíme při naší návštěvě, kterou jsme si naplánovali na dožínky.

Víte, kdo a kde vybudoval první labyrint? Podle řecké mytologie to byl legendární Daidalos. A udělal ho pro krétského krále. Jeho dílo mělo zadržet Minotaura, tvora, který byl napůl zvířetem a napůl člověkem. Dnes jsou tyhle stavby především oblíbenou atrakcí. Nejstarší nám známá vznikla v sultánově paláci v dnešním Istanbulu na konci 19. století. Nedlouho poté se v téhle zábavě zhlédli i Pražané a postavili si slavné petřínské bludiště. My se ale vydáme do jednoho z nejnovějších u nás. Cestu ven z něj musíte hledat mezi sedmi desítkami zrcadel, které vás rozhodně nepustí snadno. Zároveň tu ale máte šanci odhalit několik kouzelnických tajemství. Nebo se vydat na představení. Labyrint se totiž nachází v divadle známého iluzionisty Pavla Kožíška.

Krajinu na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny považují mnozí za jeden z nejhezčích koutů moravského venkova. Turisté se sem zatím příliš nehrnou, přitom rozhodně stojí za to poznat zdejší přírodu i zajímavé památky. Naším cílem bude obec Velké Opatovice a její okolí. Čeká nás mimo jiné největší muzejní expozice map u nás, a naopak nejmenší skanzen v celé České republice. Výlet odstartujeme v obci Deštná, nad kterou se kdysi vypínal hrad Rumberk. Podle archeologických výzkumů tu stál už v polovině 13. století. Netrvalo však dlouho a zub času začal pracovat na jeho zkáze. Zjistíme, co z něj zbylo. A taky to, co má společného hlava ještěra vytesaná do jedné ze skal s básníkem Petrem Bezručem.