10. září 2017

Na západě Čech prozkoumáme okolí městečka Švihov, které proslavil hrad známý z pohádky o Popelce. Zastavíme se u přírodní památky Stará Úhlava. Tohle romantické zákoutí se skrývá ve zdánlivě neprostupné džungli, zhruba dva kilometry od Švihova. Slepé rameno s rozkvetlými stulíky připomíná, jak vypadala řeka ještě počátkem minulého století, než ji narovnali do umělého koryta. Co by kamenem dohodil je odtud ke zřícenině Kokšínského hrádku. Ten zřejmě založil některý z nižších šlechticů, který vykonával službu na švihovském hradě. A taky vystoupáme na Kamýckou skálu, z níž se pokocháme výhledem do kraje. Zjistíme i to, proč na jejím vrcholu najdeme kříž.

Obec Hoštice-Heroltice najdeme na Hané. Vznikla v roce 1942 spojením dvou do té doby samostatných vesnic. Na konci 80. let pak začala v místním zemědělském družstvu vznikat zajímavá sbírka, z níž se postupem času stalo muzeum. Je věnováno zemědělským strojům a nabízí ukázku hospodaření na vesnici v regionu. Najdete v něm prakticky všechno od cepu po kombajn. Kromě klasických zemědělských strojů i neúspěšné počiny v oblasti polní mechanizace. Mezi ně patří unikátní motorový pluh, jakýsi předchůdce traktoru. Nejstarším vystaveným pokladem je ruční šrotovník zrna z roku 1836, nepřehlédnutelné jsou ale i legendární pásové traktory Stalince.

Uprostřed hlubokých lesů a vysokých skal na okraji Šluknovského výběžku vznikla už na sklonku 14. století obec Jetřichovice. Jejím úkolem bylo střežit obchodní stezku spojující Čechy se Saskem. Dochované podstávkové domy tu vyrostly později, ale dodnes jsou skvostnou ukázkou lidové architektury. Celou oblastí, známou jako Jetřichovické stěny, vede naučná stezka spojující ty nejzajímavější kamenné útvary. První výletníci do kraje přicházeli už před více než sto lety. V druhé polovině 19. století ve skalách vybudoval majitel panství Ferdinand Kinský několik vyhlídek. Jednotlivá vyhlídková místa a taky altány, z nichž se dnes můžeme kochat krásami kraje, nesou jména rodinných příslušníků rodu Kinských.

Do časů první republiky se přeneseme na výstavě v pražském Tančícím domě. Na tuhle éru často vzpomínáme s nostalgií. Patřily k ní nablýskané automobily, páni s napomádovanými vlasy, dámy s kratšími sukněmi a taky hvězdy stříbrného plátna. Naprostá většina exponátů jsou dobové originály, k vidění jsou i takové kuriozity jako je originální fotbalová průkazka krále komiků Vlasty Buriana a jeho nášivka na dres. Prohlédnout si návštěvníci můžou ale taky třeba toaletní stolek, u kterého se líčila Adina Mandlová nebo komnatu operní divy Emmy Destinové. Děti pro změnu určitě potěší především loutky z dílny Jiřího Trnky, Josefa Skupy nebo Josefa Lady. A taky dobové hračky.

Toulky nejvýchodnějším koutem naší země začneme v Jablunkově. Připomeneme si jeho historii i nejzajímavější pamětihodnosti. Pak se přesuneme do nedalekých Mostů u Jablunkova, kde najdeme pozůstatky opevnění z 16. století, které se nazývalo šance. Sloužilo k ochraně Jablunkovského průsmyku proti nájezdům Turků a Tatarů i pašeráků. Vyrazit odtud můžeme všemi směry. Třeba na Gírovou. Kromě pěších turistů si v krajině na své přijdou i cyklisté, zvláště ti fyzicky zdatnější. Značená trasa vede například do naší nejvýchodnější obce Hrčavy. Od svého vzniku byla součástí polské Javořinky. Až v roce 1927 připadla Československu. Najdete tu i nejvýchodnější trojmezí – místo, kde sousedí Česko zároveň se Slovenskem i Polskem.

Víte, jaký byl takový běžný den sloužícího na zámku a kolik lidí se staralo o pohodlí šlechty? Na zámku Hrubý Rohozec u Turnova se rozhodli ukázat návštěvníkům zákulisí života na šlechtickém sídle. Do zázemí určeného hraběcímu personálu vás zavede nový prohlídkový okruh. Ve dvacátých letech minulého věku pracovalo na zámku v Hrubém Rohozci zhruba deset lidí. Jednou z nejdůležitějších osob byl majordomus, což byl tehdejší správce sídla a zároveň komorník zámeckého pána. Dozvíme se, kolik si za svou práci vydělal peněz, ale taky to, jak dlouhá byla pracovního doba služebnictva, kde na zámku většinou bydlelo a o co všechno se muselo starat.