12. července 2015

Slavnou vambereckou krajku zná většina z nás. Ale víte, kde tahle křehká paličkovaná krása spatřila světlo světa a odkud se dostala k nám? Poprvé se objevila už v 15. století v Itálii a brzy začala dobývat Evropu. Jejím rájem se staly Flandry a právě odtud se po třicetileté válce rozšířila na Vamberecko. A tam se od té doby její tajemství i vzory předávají po generace v rodinách z matky na dceru. Na konci 19. století ve městě dokonce vznikla speciální škola, na níž se učí typické vzory i základní techniky. Namále měl tenhle kumšt v době, kdy ruční práci začaly nahrazovat stroje. Jejich tempu nemohly ani ty nejzručnější krajkářky konkurovat. A tak musely zákazníky okouzlovat novými nápady. Ve vambereckém muzeu si prohlédneme řadu neobvyklých děl, která s pomocí paliček vznikla.

Věřili byste tomu, že na cestě mezi Libercem a Českou Lípou můžete potkat stádo slonů? Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Ale nejsou to žádní uprchlíci z Afriky ani zoologické zahrady, nýbrž skály neobvyklé barvy a tvarů, které při troše fantazie urostlá zvířata připomínají. Sloní nebo taky Bílé kameny jsou vzpomínkou na časy, kdy se tu rozlévalo moře. Od podobných útvarů, které najdete o kus dál, v Českém ráji, se ale už na první pohled liší. Zdejší pískovec totiž obsahuje velkou příměs kaolínu, který má na svědomí bělavou barvu. Ta vynikne obzvlášť ve chvíli, kdy na kameny svítí slunce. Zajímavé skalní útvary v krajině dávaly prostor lidské fantazii a taky pověstem. Jednu o klíči k pokladu vám prozradíme. A taky to, čemu se tady říká šumová brána.

Letos si připomínáme šestisté výročí upálení Mistra Jana Husa. A my samozřejmě taky přispějeme svou troškou do mlýna. Společně se vypravíme do Husince. Prohlédneme si domek, v němž se zřejmě budoucí slavný kazatel narodil. Dozvíme se, z jaké pocházel rodiny a kam chodíval do školy. Vzdělání bylo pro jeho rodiče velkou vzácností. V expozici, kterou v Husově domku najdeme, nemůže chybět zmínka o jeho kázáních a taky nelibosti, kterou u mnohých mocných vzbuzovaly jeho názory. Jak kvůli tomu, že si za nimi stál, Mistr Jan skončil, to víme všichni. V domku najdeme i malou modlitebnu, která je ideálním místem pro kratičké zamyšlení. Na své si tu ale přijdou i děti. A navíc můžete společně s nimi vyrazit na naučnou stezku, díky níž se dozvíte další zajímavosti z historie města.

Víte, kde vyrostlo po vzniku samostatného Československa první vojenské letiště? Nebudeme vás napínat, bylo to v Praze-Kbelích. Společně se do tohohle srdce naší aviatiky vypravíme. Historií dobývání prostoru mezi nebem a zemí nás provede expozice v muzeu, které tu vzniklo. V několika hangárech nahlédneme do různých etap vývoje letectví. Řeč bude o období po vyhlášení republiky, druhé světové válce i éře poválečné. A na své si tu přijdou rovněž milovníci burácejících obrů. Ty vládnou venkovním plochám. Jsou mezi nimi bitevníky i stroje osobní. A nutno dodat, že některé z nich jsou i po dlouhé době od své výroby letuschopné. Mezi exponáty nechybí ani vzpomínka na prvního reprezentanta naší země v kosmu, Vladimíra Remka.

Každý kraj má svou tradiční architekturu. Severu Čech vládly roubené chalupy, části jihu pak proslulé selské baroko. Společně se vypravíme na Vysočinu a budeme pátrat po tom, jaká stavení byla typická v oblasti Novoměstska i Žďárska. Najdeme tu domy zděné i roubené. Hned několik hodně starých můžeme obdivovat ve vesnici Krátká, která vznikla v první polovině 18. století. Zastavíme se taky u kapličky zasvěcené věrozvěstům Cyrilovi a Metodějovi. Je v ní rušno i dnes, pořádají tu řadu akcí pro cyklisty, kteří tenhle kraj díky bohaté síti stezek rádi objevují. Pohádkové chalupy nás čekají rovněž v obcích sousedních. Třeba v Kadově některé dokonce patří mezi kulturní památky. A zavítáme ještě do Sněžného, kterému dominuje kostel z konce 18. století s bezmála čtyřicetimetrovou věží.