25. května 2014

Štiřín znají možná hlavně milovníci golfu a taky vážné hudby. Už řadu let se tu totiž koná festival nesoucí jméno virtuosa Josefa Suka. Současná podoba zámku pochází z počátku minulého století, kdy tehdejší majitel panství František Ringhoffer III. pozval architekta Jiřího Stibrala a ten se pustil do úprav. Ringhofferové ale nepečovali jen o samotný zámek, zvelebovali taky zahradu i park. Na své panství rovněž přivezli z Anglie novinku zvanou golf. Při procházce zámeckým areálem si navíc připomeneme, že býval už od časů první republiky oblíbeným cílem filmařů. Při pohledu na schodiště na jižní straně si určitě vybavíte legendárního psychiatra docenta Chocholouška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje a v parku vás zase zavedeme ke stromu, který býval oblíbeným útočištěm dětských hrdinů ze seriálu Létající Čestmír.

Mojmíru Vrtalovi učarovala historie a taky práce s železem. A dokázal spojit oboje, zakotvil u platnéřského řemesla. V jeho dílně nahlédneme do tajů výroby zbroje. Dozvíme se spoustu zajímavostí o tom, jak vypadala výstroj středověkých bojovníků, co bylo potřeba nejvíc chránit a taky třeba to, jak těžké bývaly přilby, v nichž vyráželi rytíři do turnajů. Zajímá vás, kde výrobce zbroje čerpá inspiraci? Pan Mojmír konkrétně především v muzeích a na starých obrázcích. Tam objevuje i zajímavé odlišnosti mezi jednotlivými obdobími. Nicméně technologie výroby se za staletí nezměnila, takže už dávní mistři platnéři postupovali zhruba stejně jako jejich dnešní nástupci. A my se samozřejmě podíváme i na to, jak se plech mění v kousky chránící bojovníka před soupeřovým útokem.

Vrchu Kosíř, který je dominantou rovinaté Hané, se říká hanácký Mont Blanc. Jeho vrchol se nachází ve výšce 442 metrů nad mořem a několik metrů navíc mu přidala nedávno vybudovaná rozhledna. Dozvíme se, jak dlouho na ni Hanáci čekali i to, kam z ní dohlédneme. A pak se přesuneme do míst, kam se už před staletími jezdívalo panstvo kurýrovat. Slatinice jsou prý nejstaršími lázněmi na Moravě. Zdraví tu navracela voda. Už v roce 1580 bychom našli zmínku o sirném prameni, který pomáhal třeba při léčení dny. První lázeňská budova tu vyrostla v roce 1685 zásluhou Lichtenštejnů. A mají tu jednu velkou technickou zajímavost. Na prameni, který nese jméno Zdeněk, najdeme limitograf. Prozradíme vám, k čemu slouží a co všechno nám umí prozradit.

Jaromír Pácal z Borku pod Troskami se zamiloval do motorek. Všechno začalo ve chvíli, kdy chtěl tatínek prodat starou předválečnou Jawu a syn mu to rozmluvil. Toužil na ní jezdit a pustil se proto do její renovace. Pak začaly doma přibývat další motorky a nejen tuzemské výroby. Jaromír si všechny opravoval i zprovoznil. A nakonec se rozhodl pro vybudování muzea. Své poklady přestěhoval do bývalé sýpky a zpřístupnil dalším zájemcům o burácející veterány na dvou kolech. Muzeem nás sám povede, prozradí, které stroje jsou nestarší, které nejvzácnější a o některých nám prozradí i různé technické zajímavosti. Kromě silných motorek najdeme v jeho sbírce taky třeba motokolo nebo motokoloběžku a dozvíme se, o jakém exponátu sběratel zatím jen sní.

Hodonínská zoologická zahrada nepatří k našim největším ani nejstarším. Což ovšem vůbec neznamená, že by si nezasloužila naši návštěvu. Její největší letošní atrakcí je páreček lvů. A ne jen tak ledajakých. Samba a Nadira jsou bílí lvi, vzácná varianta lva afrického. V zahradách na celém světě byste jich našli jen pár stovek. A v domovině této rarity prý věří, že jsou to duchové, kteří se zhmotňují jen tehdy, když je příroda v ohrožení. Samba s Nadirou ale nejsou jedinými zajímavými obyvateli hodonínské zahrady. Zavedeme vás ještě třeba k tygrům usurijským, jaguárům a tukanům. Víte, k čemu jim především slouží jejich nepřehlédnutelný zobák? Slibujeme, že na tuhle otázku dostanete odpověď. A pátrat budeme i po tom, jak složité je přivést na svět jejich mláďata.

Součástí našeho předválečného opevnění měla býti pevnost Stachelberg. Růst začala v říjnu 1937 na stejnojmenném kopci na Trutnovsku a plánovalo se, že bude největší dělostřeleckou tvrzí u nás a jednou z největších svého typu na světě vůbec. Jenže přišla Mnichovská dohoda, pohraničí bylo odstoupeno Němcům a stavba zastavena. Všechno tu zůstalo tak, jak to vypadalo ve chvíli, kdy odešli poslední dělníci. Na povrchu i pod zemí. V útrobách kopce nás čeká několik kilometrů chodeb a taky velké sály. Zdejší podzemní kasárna měla být největším podzemním komplexem svého druhu, pobývat v nich mělo bezmála osm stovek vojáků. Podíváme se, jak tu probíhaly práce, dozvíme se, kolik lidí tu pracovalo a po návratu na světlo se vydáme ještě na naučnou stezku Opevněné Trutnovsko.