27. dubna 2014

Jedním z největších moravských hradů je Helfštýn. Patří k těm šlechtickým sídlům, která nikdy nebyla dobyta vojáky. Odolal i náporu Švédů. Přesto je z něj zřícenina. A zub času nebyl tím, kdo mu k tomuto stavu pomohl. Pobořit hrad nechali vídeňští vojenští stratégové, kteří se báli, aby nepadl do rukou Turkům. Prozradíme vám i další zajímavosti z dlouhé historie. Hrad kupříkladu vyženil poslední Rožmberků Petr Vok. A jeho bujaré oslavy, které tu pořádal, prý prosluly široko daleko. Říká se ovšem taky, že majitele sídla, včetně už zmíněného Petra Voka postihla krutá kletba mnicha, který byl odehnán v bouři od bran. Vlídnější bude pohled do současnosti Helfštýna. Zalíbilo se tu totiž uměleckým kovářům z různých koutů světa, kteří tu pod patronací antického boha ohně a kovářství pořádají každé léto svá setkání.

Zelené okouzlující kamínky, které podle řeky, podél jejíhož toku se nalézají, dostaly své jméno. Řeč je o vltavínech, na něž je bohatá krajina jižních Čech. A nejspíš proto se právě na jihu naší země, konkrétně v Českém Krumlově, dočkaly svého muzea. V něm se vypravíme do daleké historie, přesně řečeno do doby, která tyhle kameny k nám přinesla. A jen, abyste tušili, bylo to už před mnoha miliony lety. Dozvíme se, jak vlastně vznikly, dokonce se můžete těšit na film, který o nich byl natočen. A povídat si budeme i o tom, jak na lidi působily a působí. Zejména naši předci jim přisuzovali magickou sílu. I proto si je lidé na jihu Čech prý dávali do základů svých domů. Dámy pak jistojistě potěšíme pohledem na krásy, které se s přispěním vltavínů dají vytvořit.

Jarní počasí přeje milovníkům cykloturistiky. A my je pozveme na společný výlet do Orlických hor a jejich podhůří. Putovat budeme okolím obce Liberk, kde si můžeme prohlédnout i několik vzpomínek na staré časy a typickou lidovou architekturu. Pak si při jízdě po horském hřebeni dopřejeme výhledy do kraje a zastavíme se i v dalších obcích. Jednou z nich je Rampuše. Není vám její název povědomý? Pokud vám připomněl vládce a ochránce Orlických hor, pak jste hádali správně. Právě odsud pocházela taky Rampepurda. Že nevíte, kdo to byl? Pak vyndejte z knihovny román Karla Poláčky Bylo nás pět a rázem si vzpomenete. A vydáme se i do údolí Liberského potoka, které už ovládlo jaro a poselo ho jarními kvítky – sasankami, bledulemi i řadou méně známých.

Lesní rohy, křídlovky a další různé velké a ohýbané nástroje, které patří do skupiny žesťových, se rodí už od počátku minulého století v brněnské manufaktuře, která se může chlubit označením první továrna na hudební nástroje v Brně. Přestože technický pokrok přinesl mnohé změny, tady mají stále navrch šikovné ruce. Díky nim se kusy mosazného plechu mění v nástroje vyluzující kouzelné tóny. Dozvíme se, jak výroba probíhá, kolik úkonů je zapotřebí, aby se taková křídlovka nebo lesní roh mohly rozeznít a prozradíme vám i pár zajímavostí z historie firmy. A taky přijde na řadu místní specialita. Křídlovka vytvořená z jednoho kusu plechu. Vyrábějí ji tu už stovku let. A pomáhá jim při tom olovo. V čem spočívá jeho pomoc, to vám samozřejmě ukážeme taky.

Letohrádek Hvězda zdobí stejnojmennou pražskou oboru už přes čtyři a půl století. Ale přesto o něm ani zdaleka nevíme všechno. Jeho stavba byla zahájena v roce 1555. Autorem návrhu byl rakouský arcivévoda Ferdinand Tyrolský, který dokonce položil základní kámen ke stavbě. Jeho dílo je stavbou hermetickou, stavitelé se řídili přísnou matematikou, důležitá byla symetrie. O to víc vynikne několik zvláštností, které si spolu prohlédneme. Například dvojité schodiště uprostřed stavby. Dozvíme se, proč má letohrádek čtyři podlaží i to, že z něj prý kdysi vedla tajná chodba až k panovnickému sídlu, Pražskému hradu. Vyzkoušíme si i další zajímavost, akustiku v prvním patře. A přesvědčíme se, že i po staletích ještě letohrádek nedovolil odhalit všechna svá tajemství.

Koněpruské jeskyně, jednu z nejzajímavějších lokalit Českého krasu, zná asi každý z nás. My vás ale tentokrát provedeme jejich okolím a dokážeme vám, že zajímavostí nabízí mnohem víc. Povede nás naučná stezka Zlatý kůň, která dostala své jméno podle hřbetu, v němž se jeskyně skrývají. A co nás čeká? Na několika místech se nám může poštěstit objevit cenné zkameněliny z dávných časů. Připomeneme si přitom, že kdysi se v téhle oblasti rozlévalo moře, které tu samozřejmě zanechalo své stopy. A v procházce historií nemůžeme minout ani dávné obyvatele, archeologové našly důkazy o životě v těchto místech například z doby mladšího paleolitu. A na své si přijdou i milovníci přírody, kteří tu mohou obdivovat různé druhy teplomilných květin.