Mozaika z regionů
Obsah dílu
Úštěk
Úštěk ležící na cestě mezi Litoměřicemi a Českou Lípou hodně proslavili filmaři. Možná se vám při procházce městem vybaví scény z Kolji nebo třeba ze Zdivočelé země. Ve výčtu snímků, které se tu natáčely, bychom mohli pokračovat, ale my se budeme věnovat místním památkám a zajímavostem. Dlouhá staletí bylo město obehnáno hradbami a dovnitř se vjíždělo dvěma branami. Dvě tu mají také náměstí – před kostelem a za kostelem. Na tom předním najdeme pivovar a za ním hrad, který právě prochází rekonstrukcí. Býval sídlem místního panstva, pak ho ale získali místní právovárečníci a proměnili ho ve sladovnu. Pozornost si zaslouží taky domky, kterým se říká Ptačí. Vyrostly začátkem 19. století, i když se občas vypráví, že je stavěli dělníci budující železnici. Spodní části jsou vytesané ve skále, stavby připomínají ptačí hnízda.
Úštěk
Maloskalsko
Maloskalsko láká turisty v každém ročním období, my si náš výlet trochu zrychlíme, abychom toho stihli vidět co nejvíc. Vyrazíme na koloběžce. Bude nás samozřejmě zajímat, jak na to, abychom dobře dojeli, a taky se na úvod z rozhledny na Kozákově podíváme na terén, který nás čeká. Putovat budeme po Hamštejnském hřebeni, který místní považují za nejkrásnější hřebenovku ve střední Evropě. Ve Vesci si v brusičské dílně připomeneme, jak velké bohatství kraji příroda nadělila v podobě drahých kamenů a pak se vydáme k Besedickým skalám. Prohlédneme si skalní město, kde se podle legendy ukrývali Čeští bratři, zastavíme se u tajuplné zříceniny hradu Zbirohy a poté už zamíříme k cíli naší cesty, známému městu Malá Skála.
Maloskalsko
Ještěd
V duchu dvou velkých jubileí se nese letošní rok na severočeské legendě – Ještědu. Už osmdesát let na jeho vrchol z liberecké části Horní Hanychov vozí zájemce o krásný výhled do kraje lanovka. Je kyvadlového typu, mezi jejími stanicemi je bezmála dvanáctisetmetrová vzdálenost a převýšení přesahuje čtyři stovky metrů. Čtyřicátiny letos slaví stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu na vrcholu Ještědu. Nahradila horský hotel, která tu stával už od počátku 20. století, ale lehl popelem. Návrh architekta Karla Hubáčka na novou stavbu byl natolik odlišný a neobvyklý, že nebyl přijat moc vlídně. Lidi si museli dlouho zvykat. Neobvyklý tvar si vyžadoval i neobvyklé zařízení. I příběh jeho vzniku vám budeme vyprávět. A projdeme si samozřejmě ta nejzajímavější místa hotelu a vysílače v jednom.
Ještěd
Muzeum socialistických vozů
Staré Škodovky, žigulíky, moskviče, ale také pár vozů západní výroby. To všechno nás čeká v expozici automobilů v Kozovazech, která připomíná socialistickou éru. Ano, tyhle modely tehdy jezdily po našich silnicích. Parta nadšenců je sbírá už čtvrtstoletí a v expozici může představit jen necelou polovinu svých pokladů, protože víc se jich prostě nevejde. Pánové tyhle kousky nejen shromažďují, ale taky je vlastnoručně dávají dohromady, někdy doslova z hromady starého železa na odpis. Starší zavzpomínají, mladší asi budou žasnout nebo si vybaví scény z filmů, které už pomalu patří do kategorie těch pro pamětníky. K vidění je tu i pár rarit. Třeba Škodovka, která kdysi patřila Václavovi Klausovi nebo zástupce série, která putovala do Pákistánu. Bílé blinkry, otočené stěrače a volant na opačné straně, než jsme zvyklí.
Muzeum socialistických vozů
Křižánky
Křižánky, vesnice na řece Svratce ve Žďárských vrších, bývaly obcí pilníkářskou. Od poloviny 19. století až do poloviny toho minulého tu snad v každé chaloupce bývala dílna, kde pilníky vyráběli. Mistři měli pořád dost zakázek, a tak obec bez velkých následků přečkala i světovou hospodářskou krizi. Historie Křižánek je ale mnohem delší. První zmínka o nich pochází z konce 14. století, dlouhé věky tu ovšem bývaly obce dvě. Každá na jednom břehu Svratky, která tvořila zemskou hranici. Jedny Křižánky tedy byly české a druhé moravské. Zkusíme vypátrat, odkud pochází jejich název a pořádně si prohlédneme chalupy, které tvoří památkovou rezervaci, největší v kraji Vysočina. A vyrazíme i do okolí, kde nás čeká krásná příroda a v ní třeba zajímavý skalní útvar zvaný Milovské perníčky.
Křižánky
Karel May
Do světa z příběhů slavného spisovatele Karla Maye se přeneseme v pražském Náprstkově muzeu. Výstavou si tam připomínají hned několik jubileí – před 170 lety se autor Vinnetoua narodil, před rovným stoletím zemřel a před půlstoletím byl natočen Poklad na Stříbrném jezeře. Nejprve vám prozradíme, že sám Karel May měl k čestným a takřka dokonalým hrdinům svých knih v mládí docela daleko, byl dokonce vězněn za krádeže. Ale pak se začal věnovat studiu indiánského světa, který poměrně přesně zachytil a zasadil do něj příběhy vymyšlených hrdinů. Kteří jsou ovšem tací, jaký jejich tvůrce nejspíš být chtěl. Na výstavě bude řeč nejen o Mayových příbězích, ale taky o předmětech, na které v nich můžeme narazit. Slíbit můžeme například Vinnetouovu pušku.
