Mozaika z regionů

Obsah dílu

Přehrát vše

Procházka Klopotovským údolím

Procházka Klopotovským údolímKdyž už zima zatím nepřála v nižších polohách milovníkům bílé stopy, nabídneme procházku bez lyží. Vyrazíme z Nového města nad Metují přes Klopotovské údolí směrem k místu, kde už jen val připomíná dávnou existenci hradu Výrov. Hned na kraji údolí nás čeká setkání s divočáky, bažantem i laněmi, kteří se zabydleli ve zdejších oborách. Cestou údolím ale narazíme i na další zajímavosti. Například na stoletou studánku, které se říká Lesníkova a také na starou štolu, které místní říkají Mertova díra. Své jméno získala podle rolníka, který tu prý ve 14. století objevil stříbro, ale víc se o něm v kronikách nepíše. Cesta nás dovede do Slavoňova, kde nemůžeme minout dřevěný kostelík. Svatostánek tu stával prý už ve čtrnáctém století, ten současný byl vybudovaný ve století šestnáctém a stále slouží věřícím. A pak už poputujeme k Výrovu, odkud se rozhlédneme do kraje.

MapaProcházka Klopotovským údolím
videoProcházka Klopotovským údolím
...
video video

Procházka Klopotovským údolím

Kovárna v Čínově

Kovárna v ČínověMiloslav Trefanec z Čínova u Klatov se věnuje už šest desítek let kovářskému řemeslu. Kladivo a kovárnu měl rád od dětství, začínal u podkov, pak se pustil do nástrojů i uměleckých předmětů. A snaží se se železem pracovat tradičně, tak jak to dělávali jeho předchůdci. Jeho specialitou je klínování, což je vytváření kladivem snadno rozdělitelných a zase sestavitelných spojů. Ale v jeho kovárně vzniká i spousta dalších věcí. Například klasické řetězy, mříže, ale také ozdobné předměty. Ze železa dokáže pan Trefanec vytvořit zahradní stolek, ale také květinu na něj. Do jeho království mají vstup povolen i laici, chodí prý i američtí nebo čínští turisté. Všechny vítá takzvanou kovářskou ránou. Narazit na jeho výrobky můžete nejen v domech či zahradách, ale také na některých památkách.

MapaKovárna v Čínově
videoKovárna v Čínově
...
video video

Kovárna v Čínově

Na běžkách z Benecka na Horní Mísečky

Na běžkách z Benecka na Horní MísečkyBenecko patří k nejznámějším krkonošským střediskům. U zrodu proměny osady tkalců a zemědělců v turistický ráj stál už na konci 19. století Jan Buchar, velký milovník našich nejvyšších hor a také propagátor lyžování. Pan řídící učitel inicoval výukupoužívání tehdejší novinky zvané ski dokonce ve školách. V Benecku se o pár let později zalíbilo řadě umělců, chalupu si tam koupil například pražský figurální malíř František Karel Hron, který se díky Krkonoším vrhl na malování krajiny. Zastavíme se ale také na rozhledně na vrcholu Žalý, za níž zase vděčíme hraběti Janu Harrachovi, který rovněž nechal vystavět hned pod rozhlednou chalupu. A pak už nás čekají Horní Mísečky. V 17. století vznikly díky těžbě dřeva, v polovině století minulého se tu pak nějakou dobu těžil uran. Dnes se tu ovšem prohánější hlavně lyžaři, na běžkařských tratích i na svazích.

MapaNa běžkách z Benecka na Horní Mísečky
videoNa běžkách z Benecka na Horní Mísečky
...
video video

Na běžkách z Benecka na Horní Mísečky

Hasičské muzeum

Hasičské muzeumNový Oldřichov nedaleko Kamenického Šenova by si asi většina z vás musela najít na mapě. A jen málokdo tuší, jaký poklad může tahle obec nabídnout svým návštěvníkům. V halách o rozloze 955 metrů čtverečních tu místní hasiči vystavují hotové poklady. Nejspíš už je vám jasné, že nás čeká prohlídka hasičského muzea. Nejvzácnějším kouskem celé expozice je dřevěná čtyřkolová stříkačka, která zaháněla červeného kohouta už v roce 1764. Druhá největší pamětnice mezi stříkačkami je jen o pár let mladší, ale už je technicky dokonalejší, dala se k ní například připojit hadice. Pozor, všechna vystavená auta by dokázala vyrazit do ulic a většina exponátů je provozuschopných. Při jejich prohlídce se samozřejmě dozvíme, jak fungovaly i to, jak je místní hasiči do muzea získávali.

MapaHasičské muzeum
videoHasičské muzeum
...
video video

Hasičské muzeum

Výrobky z chorošů

Výrobky z chorošůUmíte si představit klobouk z choroše nebo střevíce z lýka? Už asi sotva, ale pro naše předky byly přírodní materiály základní surovinou. Klíčovou roli hrály stromy, kořeny posloužily pro výrobu koše, kůra oak zase nejen na přístřešky, ale také na nádoby nebo tašky. A z chorošů, známých hub rostoucích právě na stromech, se dala taky vyrobit spousta věcí. Věřili byste tomu, že třeba i pokrývky hlavy, které v horku příjemně chladily a v zimě dovedly zahřát? Tohle všechno a k tomu další zajímavosti nabízejí na neobvyklé výstavě v muzeu v Příboře. Dozvíme se tam, co všechno uměli v přírodě lidé zpracovat a prohlédneme si hodně staré a vzácné exponáty. Čekají nás pochopitelně také střevíce z lýka. Ty, vyrobené pastevci v Beskydech před nějakým stoletím, ale také rekonstrukce takových, které byly vytvořeny před deseti tisíci lety.

MapaVýrobky z chorošů
videoVýrobky z chorošů
...
video video

Výrobky z chorošů

Po stopách Josefa Suka

Po stopách Josefa SukaNa Sedlčansku se vypravíme po stopách známého hudebního skladatele a houslového virtuosa Josefa Suka. Narodil se tu, přesně v Křečovicích a celý kraj mu byl víc než blízký. Místní dodnes na slavného rodáka nezapomněli, místy, která měl rád, zájemce dokonce provede stezka. Naše putování začneme v samotných Sedlčanech, kde měl malý Josef své první veřejné vystoupení. Housličky, na které tehdy hrál, patří k pokladům expozice sedlčanského muzea. V domě, kde se Josef Suk narodil, dnes najdeme jeho památník s původním nábytkem a také klavírem. Vypravit se můžeme i do míst, která bývala skladateli inspirací, ale kde třeba také s oblibou rybařil. A k tomu všemu vám samozřejmě přidáme povídání o tom, jak se ze syna místního pana učitele a regenschoriho stal slavný muzikant.

MapaPo stopách Josefa Suka
videoPo stopách Josefa Suka
...
video video

Po stopách Josefa Suka

Stopáž30 minut
Rok výroby 2013
 P ST