Mozaika z regionů: Vánoce v Zubrnicích, Matějovy vonné vánoční františky, Vánoční skleněné ozdoby, Betlémy ve stodůlce, Česká mše vánoční Jakub Jan Ryba, Svíčkárna Šestajovice.

Obsah dílu

Přehrát vše

Vánoce ve skanzenu v Zubrnicích

Vánoce ve skanzenu v Zubrnicích Za pár dnů to ve všech domácnostech zavoní purpurou, skořicí i vanilkou. Už teď mají ale všichni nedočkavci šanci užít si vůni Vánoc ve skanzenu v Zubrnicích. Ve starém statku, který byl vybudován už v roce 1700, se chystají dobroty nejen na Štedrovečerní tabuli. Ve velké obytné světnici, kde dřív rodina trávila většinu společného času, praská v kamnech dřevo a návštěvníci si mohou zkusit vánoční přípravy nanečisto. Pečou se tu třeba perníčky nejrůznějších tvarů, chybět ale samozřejmě nemůže ani vánočka. Ta dřív bývala závěrečným bodem svátečního menu. Začínal ho chléb s medem, pak následovala polévka a nákypy s houbami. Věnovat se budeme také tradiční výzdobě, třeba i tady najdete zajímavou inspiraci, a chybět nemohou ani betlémy.

MapaVánoce ve skanzenu v Zubrnicích
videoVánoce ve skanzenu v Zubrnicích
...
video video

Vánoce ve skanzenu v Zubrnicích

Matějovy františky

Matějovy františky Křivoklátsko bývalo rájem uhlířů. A když tomuhle řemeslu začala zvonit hrana, pustil se jeden z jeho milovníků alespoň do výroby klasických vánočních františků. Pavel Matějka nám dovolil nahlédnout pod pokličku a my se tím pádem dozvíme, jak se malé černé kužely rodí. Leckoho možná překvapí, že to trvá docela dlouho. Na začátku je lipové dřevo, které ovšem musí pan Matějka čtyři roky nechat sušit, aby ho mohl použít. Pak ho teprve může našoupat do pece a nechat zuhelnatět. V peci se topí zhruba 20 hodin, dalších 4-5 dnů je ale potřeba k chladnutí. A pak přijde to nejdůležitější. K mouru z lipového dřeva se přidá kadidlo, směs se pěkně promíchá a pak se vyklápějí bábovičky. I ty musí pořádně vyschnout. A teprve pak se mohou vydat na cestu k nám.

MapaMatějovy františky
videoMatějovy františky
...
video video

Matějovy františky

Skleněné ozdoby

Skleněné ozdoby I když foukané skleněné vánoční ozdoby nemají až tak dlouhou historii, stromek si bez nich umí představit málokdo z nás. Jejich výroba se u nás zrodila v Jizerských horách a v Podkrkonoší, tam, kde se foukaly perle. A v tomhle kraji žije i Jarmila Kopecká. Vánoční koule jí učarovaly před dvaceti lety, jejími oblíbenými motivy byly chaloupky nebo třeba sněhuláčci. Pak ale přišla pauza způsobená nemocí. Když se po ní k ozdobám vrátila, začala vymýšlet jiné dekory, dnes jich má k dispozici zhruba tři stovky. Koule, tvary olivy a zvonky jí vyfoukává kamarádka. Paní Jarmila se pak pouští do zdobení. K jejím specialitám patří bohatá plastická dekorace, kterou docílí takzvaným reliéfem. A celou křehkou krásu pak ještě doplní kameny, korálky nebo látkami.

MapaSkleněné ozdoby
videoSkleněné ozdoby
...
video video

Skleněné ozdoby

Betlémy ve Stodůlce

Betlémy ve Stodůlce Výstavy betlémů zpestřují adventní období v mnoha krajích, v kostelích, muzeích a na jihu Čech také ve stodůlce. Tu před časem dali pro tuhle příležitost k dispozici manželé Pokorní ve Hvožďanech nedaleko Bechyně. Až do Tří králů si návštěvníci mohou prohlédnout jesličky z českých krajů i z exotické ciziny a samozřejmě také různé kuriozity. K těm patří například betlém umístěný v ořechu nebo ve vaječných skořápkách. Místní ze všeho nejvíc láká ten, kterému říkají Ježíšek se narodil v Hvožďanech. Tradiční vánoční příběh je v něm situován právě do Hvožďan, do prostředí všem důverně známého. A jižní Čechy inspirovaly i další betlémáře, mezi nimi i dnes už nežijícho Luďka Pokorného, manžela paní Jany, která nás stodůlkou provede. Ten dokonce v jednom betlému připomněl zanikající řemesla, takže v něm najdeme skláře, neckáře, kolovrátkáře, ale taky kamnáře nebo hadráře.

MapaBetlémy ve Stodůlce
videoBetlémy ve stodůlce
...
video video

Betlémy ve stodůlce

Rybova mše

Rybova mše Jana Jakuba Rybu proslavila nejen u nás především jeho vánoční vše. Málokdo ví, že tenhle učitel a nadšený muzikant složil skladeb mnohem víc, prý až kolem patnácti set. Mnohé z nich poprvé zazněly v kostele Povýšení Svatého Kříže ve Starém Rožmitále, kde Ryba působil dlouhé roky jako ředitel kůru a kde objevil varhany z roku 1750. V Rožmitále pod Třemšínem si připomeneme nejen Rybovu hudbu, ale také jeho působení tady. Přišel jako mladý učitel s velkou láskou k hudbě. Ale křivdil by mu každý, kdo by se domníval, že kvůli muzice šidil školu. Dochovaly se totiž záznamy o tom, jak moc dbal o vzdělávání svých svěřenců, ale třeba i o čistotu ve škole. Naopak nevíme takřka nic o okolnostech vzniku jeho nejslavnějšího díla. Jen to, že poprvé ve zdejším kostele zazněla mše pravděpodobně na Štědrý den roku 1796 a autor ji složil pro místní hudebníky.

MapaRybova mše
videoRybova mše
...
video video

Rybova mše

Svíčkárna v Šestajovicích

Svíčkárna v Šestajovicích V Šestajovicích otevřeli manželé Netíkovi před dvaceti lety svíčkárnu. Tehdy vyráběli hlavně ručně, odlévali do forem. Ještě v roce 1997 měli k dispozici jen starý licí stroj, který dokázal denně vyrobit zhruba dvě stovky svíček. A ruční barvení bylo taky hodně pomalé. Ale výrobu Netíkovi postupně rozšiřovali a dnes jejich moderní vybavení vytvoří až tři tisíce kusů svíček za hodinu. Projdeme si zrod svíčky pěkně od začátku. Všechno začíná u parafinu, který je potřeba upravit do práškového stavu. Z něj pak stroj vytvoří svíčky konkrétního tvaru. A na řadu přijde knot, politura a třeba i zdobení. To si mohou návštěvníci svíčkárny také sami vyzkoušet a návštěvu rádi uvítají i obyvatelé minifarmy, mezi něž patří například poníci, minikozičky nebo prasátka göttingenská.

MapaSvíčkárna v Šestajovicích
videoSvíčkárna v Šestajovicích
...
video video

Svíčkárna v Šestajovicích

Stopáž31 minut
Rok výroby 2012
 P ST