24. dubna 2011

Při návštěvě Muzea lidových staveb v Kouřimi, kam se za vyprávěním o Velikonocích vypravíme, nezapomeneme samozřejmě ani na dobroty, bez kterých si ani dnes neumíme představit sváteční stůl.

K pomlázce dřív patřila vajíčka plněná, duté kraslice přišly do módy později. I ony ale okouzlují koledníky už hodně dlouho. Doslova mistryně jejich zdobení se rodí už po generace v moravských Borkovanech.

Kukuřičné šustí využívali naši předci nejprve jako podestýlku pod dobytek. Později z něj začali vyrábět různé potřeby pro domácnost, například košíky. A nakonec se zalíbilo i výtvarníkům. Například Janě Jarkovské, která z něj vyrábí různé figurky.

V Paloníně na střední Moravě najdeme dílnu, odkud do celé naší země, ale i do zahraničí vyrážejí paškály. Pokud náhodou nevíte, co si pod tímhle označením máte představit, tak prozradíme, že svíčky. A ne svíčky obyčejné.

Martínkovice na Broumovsku vznikly už ve 13. století. Dlouho měli místní obyvatelé k dispozici jen dřevěný kostelík. Až v 17. století byl nahrazen kamenným. Jeho patronem je svatý Jiří, kterého připomíná výzdoba v kostele, ale také dřevěná plastika uložená v Broumovském klášteře.

Kraslice nutně nemusí vznikat jen po vyfouknutí vajec. Panu Antonínu Hájkovi v Uherském Hradišti slouží jako materiál dřevo. Nejraději prý má třešňové, javorové nebo ořechové. V jeho dílně si prohlédneme i dvě světové rekordmanky – kraslice, které nemají obdoby.