12. prosince 2010

Ema Destinnová byla uznávanou operní pěvkyní, ale přesto se její život neskládal jen ze samých radostných dnů. Hodně zajímavostí o životním příběhu dcery bohatého pražského mecenáše umění se máte šanci dozvědět na výstavě, která právě probíhá v brněnském letohrádku Mitrovských.

Léčivé účinky minerální vody objevili v Karlově Studánce v Jeseníkách už v osmnáctém století a záhy se členové řádu německých rytířů pustili do budování lázní. Svůj název pak lázně získaly podle jednoho z velmistrů řádu, arcivévody Karla, vnuka Marie Terezie.

Dánský astronom Tycho Brahe patřil k významným osobnostem působícím v Praze v časech Rudolfa II. V roce 1601 tu také zemřel. Nečekaně, na náhlé selhání ledvin. Jeho úmrtí dalo prostor i legendám, podle jedné se například neodvážil v přítomnosti panovníka odejít na toaletu, a to se mu stalo osudným.

Jedním z oblíbených materiálů pro výrobu ozdob i různých domácích potřeb bylo už od 17. století kukuřičné šustí. Usušené listy se měnily třeba i v panenky. Jejich výroba učarovala paní Ludmile Kočišové z Vnorov nedaleko Strážnice. Inspirují ji lidé kolem ní, třeba ti, co pracují na poli.

Tradiční lidová řemesla nadchla i Miluši Bubelovou, kterou jsme navštívili v Radimovicích na Táborsku. Už v dětství měla šanci se naučit vyrábět košíky z proutí, plést, háčkovat a také tkát. Tkadlenou se nakonec vyučila a řadu let se této práci věnovala.

Betlémy se u nás staly oblíbenou ozdobou předvánočního i vánočního času už v 16. století. Díky císaři Josefu II., který je zakázal vystavovat veřejně, se pak narodila velmi rozšířená a ojedinělá tradice tvorby betlémů v rodinách.