Mozaika z regionů.
Obsah dílu
Malé Svatoňovice
Malé Svatoňovice jsou obcí v severovýchodních Čechách v Královéhradeckém kraji. Obec leží pod Jestřebími horami v povodí Úpy. Žije tady kolem 1500 obyvatel. Jejich historie se odvíjí od místní studánky, která byla velmi vyhledávána hlavně pro svoji občerstvující a zázračně léčivou vodu.
Vypráví o tom hned několik pověstí. Ta nejkrásnější je o třešni, která rostla nad pramenem studánky a v roce 1709 za tuhé zimy zmrzla.
Studánka vyvěrala na pozemcích sedláka Šrejbera, kterému je podle legendy přičítán jeden zázrak, za který „může“ vyřezaná soška Panny Marie. Jinak ale je obec, respektive její vývoj, poznamenána především těžbou a zpracováním černého uhlí.
Podle záznamu v tzv. trutnovské kronice Simona Hütella bylo uhlí objeveno v Markoušovicích 22. června 1590. V Malých Svatoňovicích byla postavena první briketárna v Čechách, její stavba byla dokončena v říjnu 1878.
Kromě toho se právě tady nachází mnoho sakrálních staveb: barokní kostel Sedmi radostí Panny Marie (1734) s Madonou (1715). Kaple s araukaritovým oltářem. Křížová cesta k Božímu hrobu se sedmi kapličkami v parkové úpravě, tzv. Mariánský sad. Mariánské poutní místo. A samozřejmě nesmíme opomenout Muzeum Bratří Čapků.
Malé Svatoňovice
Kraslice
Blíží se svátky jara, svátky velikonoční, a proto ani naše kamera nemohla zapomenout na to, že k tomu všemu patří především malovaná vajíčka. Vypravili jsme se do Štěpánkovic na Opavsku, kde jsme měli možnost seznámit se s netradiční technikou výroby kraslic.
Říká se jí madeirovaná a naše průvodkyně paní Ludvigová nám vysvětlí i ukáže, cože takovéhle malování na vajíčka obnáší, a řekne nám taky, proč jsou na tahle zdobení vhodná hlavně vejce kachní.
A že k práci takové malérečky je potřeba i mužská ruka?! Inu, není se čemu divit, protože třeba takovou pštrosí skořápku je třeba dopředu navrtat.
To, jaký bude výsledek, závisí na počtu a rozložení dírek a na jejich tvaru. Platí, že každý kousek je originál a do poslední chvíle není jisté, kolik otvorů se vlastně podaří vyvrtat.
Práce taky vyžaduje velmi jemnou ruku, často se totiž stává, že vajíčko nakonec praskne a celá práce je vlastně k ničemu a musí se začít nanovo.
Kraslice
Soutok
Hned na úvod se podíváme k soutoku řek Labe a Vltavy, kde hnízdí tisíce ptáků, kteří zde našli svá zimoviště. S sebou jsme taky vzali ornitologa, aby nás zasvětil to tajů svého ptačího „řemesla“.
Protože jsme se ale chtěli dozvědět o tamní středočeské fauně i floře víc, zavítali jsme i do mělnického muzea, které najdete hned vedle budovy radnice.
Expozice přibližuje také oblasti, které často ani mnozí Mělničtí neznají, a ty jsou přitom velmi zajímavé. Příkladmo slatinná louka u Liblic, na které kvetou orchideje. A pak se vypravíme tam, kde má Vltava svůj závěr, k zimovišti zimních opeřenců: kachny, hoholi, morčáci, volavky nebo i kormoráni.
Nezimují tu pouze vodní ptáci, ale někdy také orel mořský, občas je vidět i sokol, který přetahuje brzy zjara. Líbí se jim tady hlavně proto, že právě zde nacházejí opravdové přírodní podmínky. A klid.
Soutok
Vltavíny
V Městském muzeu v Týně nad Vltavou můžete vidět výstavu vltavínů nalezených v různých jihočeských lokalitách. A můžete dokonce i srovnávat, protože tady ukazují i vltavíny moravské či tektity z celého světa, horniny natavené při dopadu meteoritů, typy sedimentů, ve kterých se vltavíny nacházejí.
Velmi zajímavou částí expozice je panel, ve kterém jsou vltavíny uspořádány podle nalezišť v jižních Čechách. Zavedli jsme vás sem proto, že sběratel pan Milan Prchal, za kterým jsme se vypravili, se před dvaceti roky zasloužil o to, že právě v Týně mají stálou expozici těchhle vzácných, krásných, zajímavých a jedinečných kamenů různých tvarů i rozměrů.
A ještě nutno dodat, že v roce 1787 právě v Týně nad Vltavou našel profesor Mayer vůbec první vltavín.
Jihočeské vltavíny, o kterých budeme mluvit hlavně, pamatují už bezmála 15 milionů let. Jak se hledají, jak se evidují a jak vlastně vzniká taková sbírka? I o tom se bude mluvit.
Vltavíny
Čáslav
Čáslav vznikla kolem poloviny 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II. na jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Gotický vnitřní půdorys je patrný dodnes, náměstí v centru s radnicí a pravoúhlou sítí ulic je typické.
I hradební ochrana je patrná, sice jen v jedné třetině, ale vytváří jednu z dominant. Městem se projdeme s historiky Jiřím Žaloudkem a Drahomírou Novákovou a s ředitelkou Městského muzea a knihovny Soňou Dedíkovou.
Čáslav se angažovala i po vypuknutí husitských bouří. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu svatého Petra a Pavla zemský směn, tzv. čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i vojevůdce Jan Žižka. Jeho ostatky se našly v roce 1910 ve výklenku mariánské kaple.
V 18. století se Čáslav stala významným správním centrem, sídlil tady krajský úřad, pošta i vojenská posádky. V roce 1884 bylo založeno městské muzeum podle projektu Františka Tetřeva.
Na kopuli čáslavského muzea je i replika svatováclavské koruny. Ale k vidění toho bude samozřejmě víc: průmyslová expozice a řeč bude i o hlavním mecenáši Josefu Kaunickém.
Čáslav
Malenovice
S kamerou se přesuneme do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. A navštívíme hájenku před hradem v Malenovicích. V ní se totiž představuje domácké zpracování nejdostupnějších přírodních materiálů: dřeva, proutí a slámy, které tvořily významnou součást tradiční lidové kultury.
K vidění jsou nejen hotové výrobky s jejich funkční i estetickou hodnotou, ale i souhrn dovedností a řemeslného umu, díky kterým venkovští tvůrci vytvářeli z přírodních materiálů předměty nutné pro uchování života a rozvoj existence.
Autor expozice Karel Pavlištík nám pak popíše i výrobní postupy, z nichž je patrná i pozoruhodná zručnost a důvtip výrobců i souznění člověka s přírodou. Díky tomu vznikaly předměty užitečné, trvanlivé a krásné.
Samostatná část expozice je věnovaná dřevořezbě a tradiční architektuře regionu, ve které se významně uplatnilo dřevo i sláma. A součástí prohlídky jsou prezentace videodokumentů zachycujících tradiční výrobní postupy.
