Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Ústecké vodopády

Ústecké vodopády O tom, že severočeské Ústí nad Labem v sobě ukrývá i romantická zákoutí, vás přesvědčíme hned v první reportáži. Jen málokde se nalézá tolik vodopádů jako v okolí tohoto města.

Četné potoky, které sbíhají k řece Labi, vymlely v prudkých svazích labského kaňonu příkré a hluboké rokle. Tam, kde voda při své cestě narazila na pevné skalní podloží, vznikly krásné kaskády a vodopády. Málokodo to možná ví, ale Ústí nad Labem se tak právem může pyšnit titulem město vodopádů.

Některé z nich jsou známé více, jiné méně. S geografem Karlem Sobotou si budeme povídat nejen o nich. Podlešínský potok spadá mezi Podlešínem a Vaňovem na Ústecku jako 12 metrů vysoký vodopád v čedičové skále. Tu tvoří až 40 m vysoké a až 2 metry široké skalní sloupy a je chráněna jako přírodní památka – Vrkoč.

K Vaňovskému vodopádu lze dojít po zelené turistické značce. Dozvíte se třeba i to, že rozdíl mezi původní a dnešní hladinou Labe čítá sto metrů. A další vodopád? K tomu je třeba přesunout se do romantické části Vlčí rokle pod Budovem – potok tady se valící překonává 11 metrů.

Díky této romantice se kdysi dostalo vyobrazení rokle s vodopádem malíře Burghardta až do vídeňské opery, kde bylo použito jako scény k Weberově Čarostřelci.

A k těm dalším hezkým vodopádům patří i Mlýnišťský vodopád, Moravanský či Průčelský nebo Stříbrnický a Svádovský vodopád.

MapaÚstecké vodopády
videoÚstecké vodopády
...
video video

Ústecké vodopády

Jesenice

Jesenice Jesenice leží cca 17 km západně od Rakovníka, Krty cca 3 km západně od Jesenice a Svatý Hubert cca 4 km jihovýchodně od Jesenice.

Do těchto míst se často přesouvaly filmové štáby. Točily se tady totiž hlavně věhlasné a úspěšné pohádky – my sem zavítáme hlavně kvůli lomům, které vytvářejí krásnou scenérii a tamní přírodě dávají jakýsi souzvuk klidu.

Rusalčí jezero už naše kamera navštívila, není to ale jediný vodní „zdroj“ v okolí Jesenice. My jsme se vydali do Krtských skal, přesněji za vesničku Krty, kde v lomech pracovaly desítky šikovných kameníků.

Když totiž koncem 19. století dorazila na Jesenicko železnice, rázem se zdejší žule – tehdy tolik vyhledávanému stavebnímu materiálu – otevřela cesta k zákazníkům. Třeba na Most Legií v Praze, ale kámen putoval až do Vídně nebo Berlína.

Ukážeme vám otisky čertových kopyt vtištěných do kamene právě na Čertově kameni. Kraj si oblíbili i Černínové – postavili si tady zámeček – strategické místo pro lovce, myslivce.

MapaJesenice
videoJesenice
...
video video

Jesenice

Loutky v Týně

Loutky v Týně Když neexistovaly peoplemetry a televize ani koláče sledovanosti, dlouhé večery, a nejen ty zimní, si lidi zkracovali hraním loutkového divadla. U nás má tohle umění už tradici – jeho zakladatel Matěj Kopecký ho proslavil po světě.

V Kolodějích u Týna nad Vltavou skončila jeho životní pouť. A právě tamní muzeum opatruje expozici, která se loutkám a loutkářství věnuje.

S paní Míluší Opluštilovou, která místnímu muzeu řediteluje, si budeme povídat právě o pimprlovém divadélku a jeho hercích. Představení lidových loutkářů patřilo od konce 18. století k českému venkovu právě tak jako lidové pohádky, písně a říkadla. Umělci – herci – loutkáři zajížděli za svým publikem do nejodlehlejších končin naší země, svá představení hráli česky, a byli tak dlouhou dobu jedinými šiřiteli českého jazyka a divadelní kultury mezi venkovským lidem.

Právě proto věnovalo Městské muzeum v Týně nad Vltavou část své expozice loutkovému divadlu. Každý z loutkářské rodiny totiž musel umět přiložit ruku k dílu. Po generace se dědily divadelní hry i pimprlata. Aby diváci byli nadšeni a přišli zas. Takže kromě zábavy vlastně i ta sledovanost?

MapaLoutky v Týně
videoLoutky v Týně
...
video video

Loutky v Týně

Poštovní muzeum

Poštovní muzeum Obrovskému zájmu nejen sběratelské veřejnosti se těšily Světová výstava poštovních známek PRAGA 2008 a mezinárodní veletrh Sběratel. Za tři dny obě spojené akce navštívilo na 45 tisíc lidí ze všech koutů republiky i ze zahraničí.

Pro filatelisty byly největším lákadlem soutěžní exponáty z 61 zemí, pro veřejnost zase možnost vidět část sbírky britské královny Alžběty II. včetně slavného modrého Mauritia.

Vzhledem k velkým bezpečnostním opatřením však Mauritia mohlo v nedobytné, několikanásobně jištěné a klimatizované expozici vidět jen asi pět tisíc návštěvníků, kteří vystáli až čtyřhodinovou frontu.

Původní měšťanský interiér budovy pochází z poloviny 19. století – 4 salony s nástěnnými malbami Josefa Navrátila z roku 1847. Poštovní muzeum v něm bylo založeno v roce 1918.

V Praze jsou expozice zaměřeny na oblast známkové tvorby, dějiny pošty dokumentuje pobočka muzea ve Vyšším Brodu. Muzeum nabízí stálou expozici poštovních známek, specializované výstavy známkové tvorby, příležitostné výstavy a knihovnu a studovnu filatelistické a poštovně historické literatury.

V muzeu napočítáte na tisíce známek. Různé hodnoty a kvality. Je zde zastoupena ČSR od roku 1918 od A. Muchy, pak je tu ČR od roku 1993, k nejzajímavějším patří evropské známky: první známka světa Penny black, známky švýcarských kantonů a soubory španělských známek.

Ke vzácnostem patří předznámkové dopisy, kdy byly obálky před rokem 1840 opatřeny pouze razítkem, slavné novinové Merkury z roku 1851, anebo chybně natištěné archy.

MapaPoštovní muzeum
videoPoštovní muzeum
...
video video

Poštovní muzeum

Svojanov

Svojanov Královský hrad Svojanov byl vždycky míň než třeba Karlštejn. Přesto patříval k hradům velmi významným. Vysoce si ho ve 14. století cenil římský císař a český král Karel IV. a v 15. století se stal hlavním sídelním objektem jedné z větví známého moravského rodu pánů z Boskovic.

Osud ale nebyl Svojanovu nikdy příliš nakloněn, takže ho za dobu jeho existence postihlo několik pohrom. Proto se hrad do současnosti ve zcela nedotčené podobě nedochoval; i tak se ale řadí k nejhodnotnějším památkám regionu Svitavska, jehož hranice svým významem přesahuje.

Hrad Svojanov nechal zbudovat český král Přemysl Otakar II. v rámci svých kolonizačních snah na českomoravském pomezí. Obec v jeho podhradí poprvé výslovně připomínaná ve Zbraslavské kronice roku 1287, měla spolu s ním především střežit obchodní cestu z Litomyšle do Brna.

Protože historických památek je tady spousta, Svojanovští vytvořili turisticky-naučnou stezku mezi památkami. Stezka je důmyslně spojuje, a navíc vede přírodním parkem údolí Křetínky, kde můžou návštěvníci pozorovat i přírodní unikáty. A my se mezi památkami projdeme s průvodcem Josefem Graciasem – svojanovským starostou.

MapaSvojanov
videoSvojanov
...
video video

Svojanov

Svatý Kámen

Svatý Kámen Svatý Kámen najdete na hranici s Rakouskem nedaleko Rychnova nad Malší. Má prý čarovnou moc. Aby ne, když se k němu váže legenda vyprávějící o balvanu, u kterého se zjevila Panna Marie.

Jsou to takové malé české Lurdy – i sem totiž chodí věřící s modlitbami, přáními či obrázky. V dobách nesvobody byla tahle oblast „za čárou přístupnosti“, poutní tradice se sem vrátila až v devadesátých letech, kdy došlo ke znovuotevření tohoto tajuplného místa.

První zmínky o Svatém Kameni sahají do roku 1500 a my si o nich budeme povídat s farářem Pavlem Šimákem, který nám přiblíží historii tohoto místa vůbec. V první polovině sedmnáctého století zde měl vidění měšťan z Rychnova nad Malší Ambrož Spůlek. Podle pověsti byl měšťan smrtelně nemocný, po pozření vody z léčivého pramene se jakoby zázrakem uzdravil.

Vznikl tady i kostel – klášter, který byl v roce 1975 zbořen a jeho troskám přidělili úředníci označení "historická zřícenina". Dnes je to přece jen trochu jinak.

MapaSvatý Kámen
videoSvatý Kámen
...
video video

Svatý Kámen

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST