Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Štěchovice

Štěchovice Nejdramatičtější část symfonické básně Bedřich Smetany Vltava pojmenoval skladatel Svatojanské proudy a právě tyhle proudy, peřeje střední Vltavy nad Prahou mezi Štěchovicemi a Morání byly známé svou „silou“ a dodnes jsou známé přírodními krásami v okolí.

Jen tu silnou vodu dnes už krotí Štěchovická přehrada a vede tu i naučná stezka. Navázala na vůbec první turistickou trasu v Česku – řekneme si proč.

Proudy byly vytvořeny řekou Vltavou, která vyhloubila v prahorních masivech malebné řečiště, vroubené strmými skalními boky, povlovnými zalesněnými stráněmi i mírnými svahy se samotami a osadami. Skály jsou vyhledávaným střediskem naší i zahraniční turistiky, vodních sportů a rekreačním územím hlavně Pražanů.

Do třicátých let minulého století dokázaly tímhle úsekem proplout i malé lodě a vory dopravující do Prahy dřevo, kámen či sůl. Se stavbou Štěchovické přehrady zůstalo pod hladinou celé údolí i s chatovými osadami. Třeba Ztracenka neboli Ztracená naděje. Trampové si sem ale cestu našli znovu.

MapaŠtěchovice
videoŠtěchovice
...
video video

Štěchovice

Česká Palestina

Česká Palestina Vytvořit ve 14. století půdorys osmiúhelníku a na něm pak stavbu bylo dílo málem zázračné. V Praze jeden takový zázrak najdete, jeho autorem je snad mladý stavitel, anonymní, ale šikovný.

Traduje se, že na to, aby tenhle stavební div zvládl, musel upsat svou duši ďáblu samému. Postavit svatostánek se mu podařilo, stálo ho to ale život. Tolik říká legenda, jejíž slova nás přesunou do české Palestiny, lokality, kterou najdete v centru Prahy samé.

Jde totiž o kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého, který kopíruje tzv. cášskou kapli, v níž byl pohřben Karel Veliký. A jako vzor si ji vybral i Karel IV.

Diecézní konzervátor Vladimír Kelner nám ale řekne mnohem víc. V 18. století totiž svatostánek proslul ještě výrazněji.

Mniši ze sousedícího augustiniánského kláštera ho totiž postupně proměnili právě v českou Palestinu. Vybudovali tu věrohodné kopie několika míst, kde se odehrávaly biblické dějiny. V suterénu je třeba Svatá jeskyně – v podobné se v Betlémě před 2000 lety narodil Ježíš Kristus.

Projdeme se i po Svatých schodech, prohlídneme si architektonické panoram, jemuž vévodí ono známé Ecce Homo – Ejhle, člověk.

MapaČeská Palestina
videoČeská Palestina
...
video video

Česká Palestina

Hrčava

Hrčava Hrčava – obec, jejíž název zní dílem divně, dílem krásně. Obec, kde vychází slunce. Obec, kterou navštívil i císař Josef II. Obec, do které byla jako do poslední v Československu zavedena elektřina, obec, do které nevedla žádná silnice.

Obec samých nej, která název dostala podle tzv. hrčí, neboli boulí tvořících se na stromech po olámaných větvích. A od Prahy je nejvzdálenější ze všech. Slunce tady vychází o 18 minut dřív než v naší metropoli. Do dneška se tady dochovala roubená stavení, hospoda či kostelík.

Hrčava se navíc může chlubit i tím, že se právě v ní prolínají hranice tří republik: Polska, Slovenska a Česka. Chtělo by se říct, že se sem vyplatí jet na dovolenou. V jedné obci zůstanete, a přitom můžete říct, že jste byli ve třech evropských státech.

Lišky a vlci tu dávají dobrou noc a najdete tady i Lurdskou jeskyni s Madonou.

MapaHrčava
videoHrčava
...
video video

Hrčava

Rozálka

Rozálka Víte, kam chodí Žamberští na procházky? Na Rozálku. A víte, co to je Rozálka? Jde o rozhlednu stojící na Kapelském vrchu západně od Žamberka.

Upoutává každého, a to především svým tvarem – právě jím je podobná Bulačce u jihočeského Tábora, a to proto, že tehdejší komise pro povznesení cizineckého ruchu se při svých úvahách nechala ovlivnit krásnou architekturou táborské stavby, jejímž autorem byl profesor pražské techniky Theodor Petřík.

V roce 1932 vyrostla na Kapelském vrchu v sousedství kaple sv. Rozálie rozhledna ve tvaru husitské hlásky.

Zatímco táborská rozhledna byla otevřena v roce 1921 a pyšní se oficiálním názvem Rozhledna Svobody, její dvojče sestřička byla zprovozněna o jedenáct let později a v rodném listu má napsáno Tyršova rozhledna.

MapaRozálka
videoRozálka
...
video video

Rozálka

Sběratel kamen

Sběratel kamen Napadlo by vás sbírat americká kamna? Pana Josefa Svojitku ze Staré Huti u Dobříše tahle myšlenka napadla, a už ji nepustil. Práce ho baví, dodnes pomáhá svým dvěma synům v rodinné slévárně, a když mu zbude čas, pak se pouští do svého koníčka největšího – sběru amerických kamen.

Inspiraci nacházel díky tomu, že jeho otec u Dobříše postavil před osmi desítkami let továrnu, v níž mu malý Pepík rád a hodně pomáhal.

Jeho tatínek vyráběl odlitky kamen už před válkou pro kamnáře, kteří kamna opravovali. Samotná kamna ale nejsou českým vynálezem, začala se vyrábět v Americe.

Náš průvodce nám ukáže snad všechno, co tenhle koníček obnáší, co to znamená sbírat kamna – zkrátka království kamen se vším všudy.

MapaSběratel kamen
videoSběratel kamen
...
video video

Sběratel kamen

Bechyně

Bechyně Jihočeské město Bechyně leží v malebné lesnaté krajině na soutoku řeky Lužnice a říčky Smutné, asi 20 km od Tábora.

Bechyně byla založena Janem Lucemburským kolem roku 1323. Mezi její nejvýznamnější majitelé patřili Šternberkové. Ty dodnes připomínají náhrobní kameny v klášterním kostele.

Šestitisícové město proslulo hlavně lázeňstvím a keramikou. Dominantou náměstí s řadou historických domů je děkanský kostel sv. Matěje z přelomu 13. a 14. století. Dnešní podobu získal po přestavbě v roce 1740.

Bechyňští se můžou pochlubit i zámkem. Pro veřejnost je přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka.

V bývalé zámecké sýpce je umístěno muzeum Vladimíra Preclíka, v bývalém zámeckém pivovaru zase výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií.

Zavítali jsme sem hlavně proto, že kdysi od světa odstřižené město kvůli chybějícímu spojení o sobě chtělo dát vědět. A tak už v roce 1896 vzniklo družstvo pro stavbu dráhy Tábor-Bechyně. Zajištěna byla také státní záruka. Stavba 24 km úseku probíhala rychle díky úspornému vedení trati po vrstevnici, která kopírovala terén.

V roce 1903 vyjela poprvé na trať Tábor-Bechyně elektrická vlaková souprava z dílny Ing. Františka Křižíka, jednalo se o první elektrifikovanou železnici v bývalém Rakousku-Uhersku. Původní vlakovou soupravu můžete vidět v provozu i dnes. Během letních prázdnin pořádá Klub přátel elektrické dráhy Tábor-Bechyně tzv. nostalgické jízdy původním vlakem.

MapaBechyně
videoBechyně
...
video video

Bechyně

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST