Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Křížová vila Žatec

Křížová vila ŽatecŽatec – starobylé město západních Čech. Jeho okolí je proslulé mimo jiné třeba i pěstováním chmele. Nedělní toulání začneme návštěvou jedné vily.

Tedy původně nevábné a neútulné ruiny, o které jen ti největší patrioti věděli, co v sobě skrývá. Pak stačila „jen“ zdařilá rekonstrukce a naše cesta žateckou Křížovou vilou může začít.

Architektonický skvost byl zprvu plánován jako příměstská chalupa – a tak byl taky postaven. Až v roce 1895 se jeho novými majiteli stali manželé Wolframovi. Ambrož Wolfram se vedle medicíny věnoval i různému „uměleckému zahradničení“.

Koneckonců jeho nadšení pro tenhle obor je vidět i na vilové zahradě. Manželé se ale zaměřili i na interiér svého příbytku: několika slovy řečeno – šlo jim nejen o funkčnost, ale i prožitek. Několik salonů či pokojů včetně zajímavého schodiště nebo fresek.

Dům byl původně plánován pro jednu rodinu, a jako takový vznikal. Bohužel pak po necitlivých úpravách v něm vzniklo několik bytových jednotek – i tak se oficiálně říkalo bytům – ale od roku 2003 je všechno jinak.

Respektive ani ne tak jinak, jako spíš tak, jak to vypadalo před tím. Ta snaha rekonstruovat stavbu co nejšetrněji se zdařila a Křížova vila nazývaná tak podle svého někdejšího majitele se stala významnou kulturní atrakcí města. Dnes se tady pořádají třeba i svatby.

MapaKřížová vila Žatec
videoKřížová vila Žatec
...
video video

Křížová vila Žatec

Mariánské Lázně

Mariánské LázněNaše další toulavá vizitka bude ze západních Čech. Už v literatuře či dějepisu se čeští školáci dozvědí, kdeže Johann Wolfgang Goethe potkal svou životní lásku Ulriku nebo kamže to jezdíval anglický král Edvard VII. se svou družinou rád. I on se tady totiž prý zamiloval. Že by za tohle všechno mohly místní léčivé prameny?

Pokud netušíte, kam vás chceme pozvat, pak vězte, že další reportáž bude z našeho nejmladšího lázeňského města: z Mariánských Lázní. Průvodcování se ujala Ludmila Páterková z Léčebných lázní. Odvede nás nejdřív k Mariinu prameni, který svým vysokým obsahem oxidu uhličitého bývá využíván pro snížení tlaku, a dokonce prý i ke zlepšení sexuálních funkcí.

Ale ona celá odysea pramene i města je zajímavá. Původně se pramen spolu s městem nacházely na pozemcích známého kláštera v Teplé. Klášterní ranhojič – lékař Johan Josef Nehr začal s minerální vodou experimentovat a na začátku 19. století nechal zbudovat dokonce dům Zlatá koule, kam přijížděli vůbec první lázeňští hosté.

Samotný pramen to ale taky neměl jednoduché. Smrděl. Zapáchal, a tak se mu dostávalo různého označení. Dodejme nelichotivého. Do hry pak vstoupil opat Karel Kašpar Reitenberger – a jak to bylo dál, o tom už nám budou povídat historik Richard Švandrlík a lázeňský ředitel Leo Novobilský.

MapaMariánské Lázně
videoMariánské Lázně
...
video video

Mariánské Lázně

Pohádková země

Pohádková zeměA v západních Čechách zůstaneme. Spolu s námi se totiž vypravíte na blovický zámek Hradiště nedaleko Plzně. Hlavní slovo dostane paní Vítězslava Klimtová. Nutno zdůraznit, že jde o přední českou strašidloložku vystavující na zámku své loutky.

Svět reálný se tu snoubí s tím pohádkovým a hlavními hrdiny jsou skřítkové, rusalky nebo vodníci. Vztah ke kumštu zdědila paní Klimtová po rodičích. Napsala dvacítku pohádkových knížek, které si sama ilustrovala a teď se zaměřuje hlavně na loutky.

Ty se jí rodí pod rukama vlastně velmi prostě: stačí jí k tomu hrníček a modurit. A inspirace. K té stačí naší strašidloložce potkávat zajímavé lidi, všímá si hlavně obličejů. Pak se svým kamarádem dává postavičkám barvu a rozhodují i o tom, jakou postavičku bude dřevěný tvor mít, a to včetně účesu.

Kořínková Babička, Kostelníček Snový, Babička z Klubíčka – aniž byste je viděli, možná tušíte, jaké poslání plní tyhle postavičky. Vítání jsou nejen děti, ale i dospělí.

MapaPohádková země
videoPohádková země
...
video video

Pohádková země

Svatý Cyril a Metoděj

Svatý Cyril a MetodějUž ve škole se v dějepisu mluví o kostelu svatého Cyrila a Metoděje. Do českých dějin vstoupil smutně ponurým příběhem sedmi parašutistů, kteří byli z Anglie do Prahy vysláni, aby provedli útok na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Tři týdny jim kostel posloužil jako domov do 18. června 1942, kdy byl celý kostel obšancován osmi stovkami německých vojáků. Čtyři stateční čeští vlastenci se ukrývali v nehostinné, vlhké kryptě, kde pohřbívali zesnulé. Parašutisti se proto dohodli, že se budou chodit ohřívat na přilehlý kúr. Jedinou možnou cestou do hrobky byl sestup šachtou po žebříku.

Nerovnoměrný souboj s německou přesilou nechtěli vzdát. Když slyšeli, že se na kúru střílí, začali hloubit boční chodbičku. Marně. Kameny byly příliš objemné. Boj trvající dvě hodiny nechal stopy dodnes: na podlahách uvidíte stopy od kulek.

Běžní návštěvníci na kúr nesmějí, do krypty ano. I dnes tam můžou zahlídnout stopy po vodě, kterou se Němci snažili výsadkáře vyplavit. Živé je nedostali – německá pomsta a nekonečný německý hněv pak potkal i duchovní.

Biskup Gorazda se pokouší celý nerovný konflikt ukončit. Žádá gestapo a protektorátní vládu, aby si vzali jeho život; ne životy žen a dětí. Byl však umučen a popraven, později kanonizován. Jeho kněžské roucho je v kostelu i dnes – dochovalo se však natržené.

MapaSvatý Cyril a Metoděj
videoSvatý Cyril a Metoděj
...
video video

Svatý Cyril a Metoděj

Studený vrch

Studený vrchMůj kamarád vášnivý cyklista se odstěhoval za Prahu. Zvolil si Brdsko. A to proto, že v Brdech jsou krásné kopce, kde se dá jezdit. V našem povědomí tenhle region v poslední době zůstává hlavně kvůli radaru, ale my se sem vypravili z jiného důvodu, cíl naší cesty byl jiný.

Stala se jím rozhledna na Studeném vrchu. Tu najdete nedaleko Dobříše. I když je to rozhledna, noví příchozí ji musejí hledat – je totiž ukryta mezi stromy.

Od pana Vladimíra Pohoreckého, průvodce po rozhlednách, se dozvídáme, že původně šlo o strategickou stavbu sloužící jako měřičská věž – a to od roku 1940. Z několika dochovaných jen ta na Studeném vrchu slouží jako rozhledna. Sedmiboká vysoká krasavice shlíží na zem z výšky necelých osmnácti metrů.

Parta rozhledňáckých nadšenců z Velkého Chlumce ji zprovoznila a zpřístupnila veřejnosti. Na její vrchol vás dovede osmdesát schodů. Právě ty vás dělí od krásného výhledu po krajině: jsou-li opravdu dobré podmínky a počasí vám bude přát, pak uvidíte Krušné hory, Klínovec, Křivoklátsko, Řípsko, dokonce Karlštejn či Bezděz. Studený vrch má také svou pověst. I tu se dozvíte.

MapaStudený vrch
videoStudený vrch
...
video video

Studený vrch

Malíř Zdeněk Burian

Malíř Zdeněk BurianKdo z nás by neznal ilustrátora, díky němuž ožili pravěcí lovci mamutů. Byl to on, který dal konkrétní podoby Kopčemovi a dalším. Zdeněk Burian – excelentní malíř – kterého proslavil i film Cesta do pravěku, kde se jeho autoři nechali inspirovat právě Burianovými kresbami.

S malováním začal Burian už jako dítě. Kopřivnický rodák se nechal inspirovat hlavně Štramberkem, kam se Burianovi přestěhovali. Ve 14 letech se dostal na pražskou Akademii výtvarných umění. Zdárně tady sekundoval svým starším spolužákům, mnohé z nich svým umem a talentem záhy předčil.

Publikovat začal jako 16letý, velmi ho vždycky lákaly dobrodružné příběhy, příroda. Nejdřív začíná jako ilustrátor sešitových vydání knih, záhy však přichází nabídka na malování do výpravných knih.

Profesně osudová se mu stala jeskyně Šipka, kde si jako malý hrával. Právě tady začíná nacházet svůj malířský zdroj – inspiraci v pravěku – která jen podtrhuje jeho celkový zájem o paleontologii. Spolu s profesorem Josefem Augustou pak začíná vydávat i naučně odborné a popularizující publikace.

My se projdeme stálou expozicí maleb Zdeňka Buriana v jeho rodné Kopřivnici. Není rozsáhlá, ale je na co se dívat. Některé obrazy, jako třeba Neandrtálce pod Kotoučem, prozkoumáme i my pečlivěji.

MapaMalíř Zdeněk Burian
videoMalíř Zdeněk Burian
...
video video

Malíř Zdeněk Burian

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3