Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Poutní místo Homol

Poutní místo Homol Homol – poutní místo, které najdete v Podorlicku. Jde o kopec, jehož název i tvar dal jméno celé oblasti. Na jeho vrcholu samém stojí pak chrám, dnes poutní místo, k němuž nás dovede kamenné schodiště – tak vzácné a unikátní, že podobné v celé střední Evropě nenajdete.

Homolské schody jsou pozdně barokní prací. Na vrcholku kopce stával prý kdysi hrad, který dobyl sám Karel IV. na svém bojovém tažení proti Mikulášovi z Potštejna.

Základní kámen poutnímu místu tady byl položen až o několik století později, v roce 1692 – na popud hraběnky Terezie Eleonory, která si přála zbudovat svatyni pro tamní věřící.

Celý kopec je obestřen záhadami a tajemstvím, které daly vzniknout několika různým legendám.

MapaPoutní místo Homol
videoPoutní místo Homol
...
video video

Poutní místo Homol

Registrační pokladny

Registrační pokladny V Toulavé kameře jste si už zvykli, že vás zveme na různé výstavy. Dneska vás zavedeme na historické náměstí malebného městečka Králíky. V klasicistní budově Městského muzea tady vystavují registrační pokladny. Slouží obchodníkům už od 19. století.

Předcházely jim ale třeba takové egyptské abakusy – tedy počítadla s nulami, a to už téměř před pěti tisíci lety. Zdokonalili je pak Číňané – přišli s kuličkami navlečenými na drátkách v obdélníkovém rámu.

V roce 1879 přišel ale Američan James Ritty s nápadem pokladny vylepšit. Nechal si svou myšlenku patentovat, a měl z ní velkou radost. Pokladna mu totiž měla ochránit jeho zisky, peníze. Živnostníci se totiž často podivovali tomu, že firma je úspěšná, zboží se prodává, podniku se daří, a přitom peněz je čím dál tím míň.

Až se přišlo na to, že jsou okrádáni vlastními zaměstnanci. A právě tohle měly pokladny vymýtit. Muzeem nás provede Ivo Pecháček a ukáže nám jednotlivé kousky sloužící a pomáhající obchodníkům.

MapaRegistrační pokladny
videoRegistrační pokladny
...
video video

Registrační pokladny

Sběratelka náprstků

Sběratelka náprstků Paní Mirka Záhorová z pražského Újezda nad Lesy se vypravila před sedmi lety na dovolenou na Maltě. Než se vrátila zpátky, nakoupila pro své nejbližší několik drobností. Jednou z nich byl i malý náprstek z porcelánu s dekorem maltského kříže. Pro druhý se vrátila a základní kámen byl na světě. Tedy spíš základní náprstek.

Právě tahle náhoda byla totiž příčinou toho, že paní Záhorová přišla na chuť nové zálibě. Rozhodla se sbírat náprstky. Do dneška jich vyměnila nebo koupila kolem půldruhého tisíce, českých, japonských, tureckých, amerických nebo skotských – různých tvarů i velikostí. A hlavně ty porcelánové.

Od paní Záhorové se pak dál dozvíme, že první náprstky se objevily už ve středověku. A dokonce kožené obdoby náprstků se našly v oblasti Mezopotámie. První pomocník hospodyňky – švadlenky vyrobil oficiálně v roce 1340 v Norimberku Sebastian Prawn, masově se pak začal objevovat v domácnostech ve století 17 díky Nizozemci Johnovi Loftingovi. Naše sběratelka nám sdělí i to, proč nejraději má náprstky ruské a které považuje za nejexotičtější. Třeba náprstek keňský.

videoSbírka náprstků
...
video video

Sbírka náprstků

Jílové u Děčína

Jílové u Děčína Je to možná zámek, možná větší vila. I to vás napadne, zavítáte-li s námi do Jílového u Dečína. Kdysi se tu říkalo Eulau – Údolí sov, a jedna z nich nakonec zůstala v městském erbu. Turisty oblíbený Děčínský Sněžník zmapovala i Toulavá kamera.

Zámeček patřil hraběcí rodině Thunů – než se Thunovští přestěhovali právě sem, sloužila stavba jako továrna na zpracování ovčí vlny. Okolní svahy přály bramborám – a ty sehrály hlavní roli v pověsti o zlomyslném duchu zámeckého pána. Jde o místo, kam si Thunové z honosnějšího sídla v Děčíně převezli i část svého majetku, kašnu i celý zahradní pavilon.

Rozhledna, kam s vámi vystoupáme taky, je vysoká 33 metrů a nechal ji postavit hrabě František Thun. Původně měla sloužit k měření pro výrobu map, ale sám pan hrabě rozhodl, že bude lepší, když bude sloužit jako turistický bod a lákadlo. Zpřístupněna byla v roce 1864.

MapaJílové u Děčína
videoJílové u Děčína
...
video video

Jílové u Děčína

Kreslířka

Kreslířka Obhajovat pastelky se rozhodla paní Marie Brožová. Podle vlastních slov se s pastelkou v ruce asi už musela narodit, a rozhodla se proto zasvětit tomuto barevnému seříznutému kousku upraveného dřevěného špalíku svůj život.

Pastelky ji zkrátka baví, projekt Obhajoba pastelky je jejím nápadem. Objíždí tak česká města a lidem nechává nahlédnout do své umělecké tvorby. Marie Brožová je českou královnou pastelky.

Jak sama paní Brožová říká, pastelka je často podceňovaná výtvarná technika, je na ni pohlíženo jen jako na dětskou pomůcku, a přitom ona dokáže taky zázraky, tedy když se to s ní umí. Stačí papír, pastelky, trpělivost a taky samozřejmě ořezávátko.

Nesouhlasí ani s tvrzením, že pastelky jsou dětská technika, jíž nelze vymalovat pravé umělecké dílo. Podívejte se na její malby a sami posuďte. Má pravdu? Nebo ne?

videoKreslířka
...
video video

Kreslířka

Kadlín

Kadlín Kadlínští na Mělnicku se rozhodli, že nebudou bezvýznamnou neznámou obcí a v akci „Kadlínští sobě i druhým“ si sami postavili muzeum, rozhlednu nebo naučnou stezku. Sedm kadlínských zastavení ukazuje vesnici takovou, jaká ještě před pár desetiletími byla.

Cesta návštěvníka vede přes expozici venkovské kovárny, staré selské techniky, kostel či naučnou stezku travin a polních rostlin až na rozhlednu. A určitě nesmíme ani zapomenout na sbírku motyk. Zdeněk Šesták, starosta obce Kadlín nám ukáže ten nejstarší kousek, pravděpodobně z roku 1800, motyka tzv. syslovka. Samozřejmě že sloužila pro dolování syslů ze země.

Podíváme se i na motorky a selskou techniku. Když přijedete, můžete si na vystavované exponáty i sáhnout nebo se s námi alespoň dívat „skrz“ obrazovku. Cesta kadlínskými zastaveními pak bude pokračovat přes dvůr se starou selskou technikou.

Vesnice si některé exponáty půjčila z muzea, jiné získala od dárců, některé našli lidé vyhozené na smetišti. Jsou tady ale i pravé poklady: dvě unikátní rádla, jsou celodřevěná, mají jenom část té radlice kované a jejich původ odhaduji na konec 18. století.

MapaKadlín
videoKadlín
...
video video

Kadlín

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3