15. října 2006

První zastavení nás zavedlo k jižní části Moravského krasu, do údolí Říčky. Právě tady totiž narazíte na Pekárnu. Jde o jeskyni, které místní říkají taky díravica nebo kostelíček, a před víc než deseti tisíci lety zde žili tehdejší obyvatelé, magdalénienští lovci. My vám ukážeme techniku a nástroje, které tehdy používali. Patří mezi ně třeba náčelnické hole, amatérské páky a další zajímavé věci. Dokonce tady najdete i jedno falzum. I na něj se podíváme.

Možná ani nevíte či netušíte, kde stojí Vimrovna. Jde o starý dům a najít ho můžete v Březových horách na Příbramsku. Kousek od něj se pak místní pyšní Hornickým muzeem. A proč jsme se vypravili právě sem? V obou najdeme stopy zaniklého řemesla – voskařství. Voskařství tady má dlouhou tradici a k jeho vzniku prý došlo vlastně zázrakem, a to už roku 1632. V druhé reportáži se samozřejmě dozvíte, o jakou záhadu šlo. Seznámíme vás i s Alenou Čákovou, jedinou, která umí vyrobit tzv. voskovou obětinu.

Lázeňské město Bohdaneč najdete ve východních Čechách. O jeho velký vzrůst se zasloužil Vilém z Pernštejna, který se rozhodl založit tady rybniční soustavu. Lázně otevřel Jan Veselý – hodně lidí ho od záměru zrazovalo, a on si proto nechal kvalitu tamní slatiny prozkoumat. Nápad vyšel. Do lázní zavítal třeba i T. G. Masaryk. A za zmínku určitě stojí i kubistický Léčebný dům Gočár. I tam jsem s kamerou zavítali.

Jubilejní bude naše další vyprávění. Oslavenkyně slaví sto let a popřát jí můžete někde mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní. Jde totiž o železniční trať – ale trať nejen tak ledajakou – úzkokolejku. Za účasti ck hodnostářů byla v roce 1906 otevřena. Dnes místní vláček využívají hlavně turisti, kteří si okolí oblíbili. Úzkokolejka měla být sice několikrát zrušena, ale zkuste to, když tady dostanete krásnou lepenkovou jízdenku!

Po stopách Keltů na Šumavě pátrala Toulavá kamera v poslední reportáži. V Kašperských horách jsme odstartovali naši cestu a doputovali jsme až k Obřímu hradu. Je opředen několika legendami, které rozkrývají, proč si ho výteční bojovníci postavili, a náš průvodce historik Vladimír Horpeniak nám vysvětlí, proč si možná obři nebo možná Keltové vystavěli hrad tak šikovně – totiž rovnou na zlaté žíle.

Loštice ve středověku proslavily prapodivné poháry s puchýřky. Byly doslova módním hitem a nesměly chybět v žádné evropské krčmě. Přesnou receptury si vzali dávní hrnčíři s sebou do hrobu. Ví se jen to, že atypické puchýřky má na svědomí tuha, kterou hrnčíři do hlíny přidávali.