2. dubna 2006

Hudbou začneme. Nebude to ale hudba obyčejná, půjde o koncert vskutku nebeský. Hledáček naší kamery se zaměřil na olomoucký kostel Panny Marie Sněžné. A v něm nás přivítalo 26 hudebníků tvořících Nebeský orchestr. A proč Nebeský? A čím je tohle početné hudební těleso výjimečné? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v první reportáži.

Pak se přesuneme na samé hranice naší republiky, na Hřensko do oblasti, které se vždycky říkalo České Švýcarsko. Podívaná to bude ještě tak trochu mrazivá – natáčeli jsme tady v době, kdy zdejší říčku Kamenici a okolní pískovcové skály svíral sníh a chlad. Průvodkyní nám bude Hana Kozáková a ta nás seznámí i s historií těchto ojedinělých přírodních soutěsek.

Za dobrovolnými hasiči se vydáme ve třetí reportáži. Našli jsme je v Novém Oldřichově a jejich hasičské muzeum, které jsme navštívili, si založili už před 26 lety. Dnes se pyšní unikátní sbírkou hasičské techniky, třeba hasičskými auty nebo ruční stříkačkou z 18. století. Na to, aby ji ale mohli tehdy hasiči vůbec použít, se muselo sejít 12 chlapů a dva páry koní. Dnes sem do Oldřichova jezdí spousta obdivovatelů a světe div se, víte kdo taky? Hasiči z celého světa.

Představte si, že vyrazíte na exotickou dovolenou do daleké Indonésie. A kromě spousty krásných zážitků a vzpomínek si domů přivezete nepřehlédnutelnou památku: největší lasturu na světě. Tak přesně pro tohle se rozhodl pan Josef Podhajský z Hradce Králové. Jako by mu nestačilo, že má doma už drápkaté opičky. A právě on nám bude nejen průvodcem, ale i vypravěčem toho, co všechno musí člověk podniknout, aby získal třeba takové homolice, i toho, co se při takovémto lovu může všechno přihodit.

Víte, co se v Česku označuje jako Žalář národů? Vězte, že tak se říká dominantě Brna – hradu Špilberku. Ze sídla moravských markrabat se stala vojenská pevnost a nejtěžší vězení rakouské monarchie. V úplné tmě a zimě si zde odsouzení odpykávali absolutní tresty. A jak se tady žilo nejznámějšímu českému loupežníkovi Václavu Babinskému? I to se dozvíte stejně tak jako to, kdo naposled využíval Špilberk jako věznici.

Rodinná firma Šechtl a Voseček z jihočeského Tábora uzavře nedělní toulání. Pradědeček Ignác Šechtl před 140 lety začal fotografovat, v Táboře si zřídil svůj ateliér. Dnes na tyto začátky zavzpomíná téměř osmdesátiletá Marie Šechtlová, která se provdala za vnuka pana Ignáce. Vy uvidíte naprosto unikátní a krásné fotografie mapující různé osobnosti i rozličné historické události dob dávných. Úspěšný rodinný podnik se proslavil a rozšířil. A věřte, že i tahle profese narazila: bylo to v únoru 1948. Přes deset tisíc fotografických desek se podařilo zachránit, smutné je, že část archivu musela skončit v táborském rybníku Jordán. Jsou nenávratně pryč – ne však vzpomínky.

Obec, která byla před jedenácti lety díky své hrázděné architektuře prohlášená venkovskou památkou, se nazývá Doubrava. Podoba zdejších domů se zrodila zřejmě v polovině 17. století v Dolním Bavorsku a odkud se pak dostala až na Chebsko. To, co zdejší hrázděnky dělá tak jedinečnými, jsou především jejich půvabné malované štíty.