4. prosince 2005

Nejdřív vás zavedeme do nejmenšího města v Česku; kdo ví, možná i v celé Evropě. Jeden druhého tu zná, a aby ne! Vždyť tady všeho všudy žije asi dvacet stálých obyvatel. Jméno tohoto města souvisí podle legendy s havranem a skupinou královských honců. Už před sedmi staletími prý právě jeden z lovců jako poděkování svému králi vykouzlil na břidličném ostrohu nad řekou Střelou hrad nemající v té době obdoby. Legenda nepraví, co na to onen havran, ale my pravíme, že německy je havran „der Rabe“ – to „pidiměstečko“ se totiž jmenuje Rabštejn. Rabštejn nad Střelou. Malé město, které se i přesto má čím chlubit.

Ze západních Čech se přesuneme do Čech jižních. V lidové písničce se zpívá, že okolo Třeboně pasou se tam koně. Okolo Třeboně toho ale bude víc – vzácná flóra i fauna – a všimlo si toho i UNESCO. To vyhlásilo právě tuto lokalitu jako jednu ze vzácných biosférických rezervací a my vám ukážeme proč. Projdeme se městem Jakuba Krčína, prohlídneme si i jeho okolí a nádavkem přidáme i něco z historie. Třeba schwarzenberský systém hospodaření.

Zatímco v předchozí reportáži jsme o vodou neměli nouzi a Třeboňáci jsou na své rybníky pyšní, to takové Dymokury na Nymbursku jsou proti Třeboni vyprahlou oázou. Opravdu. A ještě si budete muset dávat pozor, abyste se tam nepopíchali. Nechápete? Toulavá kamera totiž navštívila polopoušť pana Jaroslava Bittmana, který téměř na třiceti arech pěstuje různé druhy kaktusů a bude naším vypravěčem i průvodcem po celém svém pichlavém království. Inu, chlupatý kaktus mám tak rád, je to můj nejlepší kamarád.

Na císařském dvoru Rudolfa II. se to hemžilo různými šarlatány, alchymisty a pokustóny, kteří se snažili vyrábět věci opravdu různé. Vzpomeňte jen na pamětnický film Císařův pekař. Pamatujete na Golema? Objektiv předposlední reportáže si pro tentokrát vzal na mušku Český Krumlov – a proč ten úvodní historický exkurz? Víte o tom, že tohle město, které proslavily jeho památky a stalo se jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů, se může pochlubit i tím, že tady v šestnáctém století působili – podobně jako na dvoru císařském – tajemní všeumělci všeho druhu? Hana Blochová a Jan Kočnar nás vším tím magickým tajemnem provedou.

V dobách dávných, minulých zůstaneme i v poslední reportáži. I když... posuďte sami, jak moc jsme se vydali proti proudu času. V Kosmonosech u Mladé Boleslavi vzniklo před dvěma desítkami let sdružení nadšenců, kteří našli inspiraci v pravěku. A tahle parta zbudovala skanzen, který pojmenovala Altamira. Na ten reálný čas tady máte možnost zapomenout hned, jen co otevřete dřevěnou bránu tohoto skanzenu. V něm se dnes seznamují všichni zájemci o život našich prapředků a dozvědí se tady nejen to, co všechno museli takoví lidé umět: jak žili, rozdělávali oheň, lovili zvířata. A řeč bude i o Keltech.

Kníže Oldřich a vesnická dívka Božena se podle pověsti setkali u Peruce. Ono místo osudového setkání najdeme na Lounsku. Kníže tu podle pověsti cestou z lovu uviděl půvabnou pradlenku. A zahořel k ní hlubokou láskou. Díky jejich synovi Břetislavovi tehdy Přemyslovci nevymřeli po meči. Obec, na jejíž jméno se ptáme, byla v 19. století místem setkání českých obrozenců. Jezdil sem František Palacký či Karel Havlíček Borovský. Do místního zámku jezdil na letní byt řadu let i malíř Emil Filla.