21. srpna 2005

V Lomnici nad Popelkou můžete na svých cestách narazit na architektonický skvost východních Čech. Jde o dřevěné roubenky, které tu najdete v Karlově – místě, které dal založit už v roce 1740 Karl z Moritzu. My jsme přijali pozvání na Cermanův statek, kde jeho majitelé dodnes zachovávají dvě stě let staré skromné zařízení světnice. Ukážeme vám i jeden raritní tkalcovský stav a další krásné věci našich prabáb a pradědů. Průvodcem nám bude Jan Drahoňovský.

Chcete navštívit netradiční výstavu? Pak se vydejte spolu s námi do Jičína. Průvodcem v tamním muzeu nám bude pan Čeněk Linhart. A jestli se zajímáte o fotografie, fotografování a fotoaparáty, pak si přijdete určitě na své. Náš průvodce má totiž ve svých sbírkách některé kousky přímo výstavní. První fotografie spatřila světlo světa už v roce 1839 a od té doby prošla celá tahle jemná technika svým složitým vývojem. Jak moc byl zajímavý, můžete posoudit i vy sami.

Trochu víc kondice budete potřebovat v naší další reportáži. Zavítali jsme do Orlických hor a ty jsme si prošli pěkně poctivě. Začali jsme nad Zemskou bránou v osadě Čihák, kde začíná naučná turistická stezka. Pak si přes Pašeráckou lávku namíříme k Lusthousu a odtud k místu tajemnému, opředenému spoustou zbojnických legend. Kolem roku 1800 tu žil totiž Jánošík Orlických hor Josef Lédr. Víc prozrazovat nebudeme, snad jen cíl naší cesty. Ten je v Klášterci nad Orlicí.

Tematika drsného středověku bude námětem našeho předposledního toulání. To totiž žil kdysi jednou jeden hrabě. Jmenoval se Friduš z Linay. Začínal jako prachobyčejný lapka, který loupil pod kopcem. Pak si ale ukradl i ten kopec, vystavěl si tam hrad a jeho nekalé činnosti učinil přítrž až v roce 1312 Jan Lucemburský. Hrad měl pohnutou historii, ale nikdy nebyl dobyt, i když se o to Švédové a Dánové pokoušeli. Marně. Příběhy a pověstmi je však díky své historii opravdu opředen. Třeba tou o zelené stěně. Znáte ji? To takhle žila kdysi právě zde jedna mladá žena a ta skočila z hradního cimbuří, protože… ale to všechno podstatné se dozvíte. Na Helfštýn k Lipníku nad Bečvou jsme vzali i Toulavou kameru.

Skončíme ve výškách nadzemských. V jihočeské metropoli Českých Budějovicích jsme vyšlapali na dvaasedmdesát metrů vysokou Černou věž. „Budějčáci“ si ji postavili, když se jejich městu vedlo opravdu dobře a prosperovalo z těžby nerostů i dřeva. Začali stavět v roce 1550, stavěli poctivě i dlouho, celých sedmnáct let. Ale výsledek stojí za to. I ten výhled do okolí. A víte, proč se věži říká Černá? A jak se říká průvodci a správci věže? Jestli se to chcete dozvědět, pak se určitě dívejte, Jan Vančura a jeho přátelé vám to rádi prozradí.