Farmy


Farmový chov daňků – Pavel Friedberger

Pavel Friedberger se na svých třech farmách věnuje chovu zvěřiny. Najdete zde daňka skvrnitého, lamu guanako, muflona a jelena evropského. Zaměřuje se na produkci chovných nebo jatečních zvířat. Místní zvěřina je krmena v létě na pastvě, ovsem, ječmenem, kamennou solí, v zimě pak senem, senáží, ovsem, ječmenem, krmnou řepou, cukrovkou, kaštany a solí. Farmařením se pan Friedberger zabývá od roku 1991, začal na Výrově na 23 hektarech, v roce 2001 přibyla farma Zábrdí a o tři roky později ještě farma Mnich (výhradně daňčí chov).

Přejít na obsah dílu


Zámecké sady Chrámce

Ekologická farma zaměřená na pěstování ovoce s jeho následným zpracováním šetrně hospodaří nejen v oblasti vlastního provozu, ale snaží se i o popularizaci šetrného přístupu k přírodě a prostředí. V ekologickém režimu je celá výměra včetně veškeré ostatní produkce. Hlavním druhem ovoce, které farma produkuje, jsou hrušky, které se zde pěstují na více než polovině výměry. Vedle ovocnářské výroby se zde věnují i chovu ovcí (hlavním důvodem je vypásání sadů vysokokmenů). Na pozemcích byl vykonán botanický a entomologický průzkum, kde byl dokladován výskyt skupin kriticky ohrožených druhů a druhů uvedených v Červené knize. Během krátké doby se vytvořila v sadech biologická rovnováha mezi predátory a škůdci. Cca 45 % ovoce zde šetrným způsobem zpracovávají tradičními metodami na výrobky, kde jsou vyloučeny jakékoliv chemické látky pro konzervaci a uchování.

Přejít na obsah dílu


Pstruhařství Mlýny

Bláhovcovi si pstruhařství založili v někdejším mlýně. Předkové Josefa Bláhovce ho získali v roce 1850 a jejich rod zde od té doby žije nepřetržitě. Plány na chov pstruhů zde začal ve třicátých letech rozvíjet dědeček současného majitele, odtud vášeň pro tuto lososovitou rybu. Současné pstruhařství bylo založeno v roce 1999, od té doby se zde chovají pstruzi a siveni. Ryby se zde odchovávají podle nejnovějších technologií šetrných k životnímu prostředí, zpracování probíhá výhradně ručně (ve vlastní zpracovně) a majitelé se starají i o balení a distribuci.

Přejít na obsah dílu


Regina coeli – vinařství Trpělka & Oulehla

Pánové Trpělka a Oulehla založili vinařství Regina coeli (Královna nebeská) v roce 1991 a dnes jejich vinice čítají bezmála třicet hektarů. Zabývají se moderní technologií výroby, řízeným kvašením a dalšími následnými procesy. Místní klimatické a půdní (štěrkopísky) podmínky svědčí hlavně Frankovce, v posledních letech i vínům odrůdy Sauvignon a Chardonnay. Majitelé dbají i na grafické provedení etikety, a jejich vína získala řadu ocenění na nejrůznějších soutěžích. Dvougenerační vinařství se vyznačuje rozdělením pravomocí: o vína ve sklepě se stará Luboš Oulehla. Jeho tchán Václav Trpělka dohlíží hlavně na vinohrady a manželka Petra zajišťuje vše potřebné.

Přejít na obsah dílu


Bison Ranch Rožnov

V malebné krajině České Kanady manželé Dirk a Eva van de Poel koupili roku 2007 ruinu starého statku a pustili se do ekologického chovu bizonů, na české poměry neobvyklých hospodářských zvířat. V tuto chvíli tu mají něco kolem osmi desítek kusů tohoto impozantního býložravého zvířete, které se za teplého počasí živí na volných pastvinách a v zimě senem. Kromě bizonů žije na ranči v Rožnově také stádo masného skotu plemene aberdeen-angus. Veškeré maso se zpracovává přímo na farmě a právě tady je také můžete ochutnat – v restauraci, která je kromě specialit z bizoního masa vyhlášená také originálním svrchně kvašeným pivem Bizon.

Přejít na obsah dílu


Včelí farma Rokytník

Farma vznikla roku 2003, kdy její majitelka – původní profesí muzikantka – začala navyšovat původní počet tří včelstev; do dnešního dne jich farma čítá na tři stovky (přičemž označení včelí farma se uděluje od 150 včelstev), v nichž žije neuvěřitelných 20 milionů včel. Včelstva chovají v nástavkových uteplených úlech umístěných na kočovných rámech. Nástavkový systém umožňuje přirozené vedení chovu silných včelstev a kočování poskytuje možnost být ve správnou chvíli na správném místě snůškového zdroje. Včelstva jsou rozmístěna převážně na lesních stanovištích v nadmořské výšce 600 m výhradně na unikátním území CHKO Broumovsko. Farma se specializuje na produkci kvalitních medů z ekologicky nezatížených lesů a luk, produkují med luční pastovaný, malinový, javorový, lipový a pohankový.

Přejít na obsah dílu


Farma Nový Dvůr

Třígenerační rodinná farma se věnuje chovu krůt a výrobě a prodeji krůtího masa a výrobků z něj. Provoz sídlí v někdejším areálu JZD, který Kořínkovi v roce 1992 koupili od restituentů. Prarodiče se starají o chov, rodiče o jatka a prodej. Hlavním cílem hospodářů je nabízet kvalitní čerstvé krůtí maso, jak se u nich říká: „Devatero chutí má naše maso krůtí. Jednodenní mláďata umisťují do haly pro odchov, vybavené moderní technologií, po šesti týdnech se přesouvají do haly na výkrm, v níž se krůty pohybují volně – zde jsou do stáří 4–6 měsíců. Součástí farmy je i malá porážka. Kromě toho na farmě chovají také koně, ovce, slepice, perličky, kuřata, husy, kachny a králíky.

Přejít na obsah dílu


Farma Bláto

„Zemědělství s úctou k přírodě i zvířeně“ je heslo manželů Šichových, kteří farmaří v Blátě. Původem Pražáci (malíř a absolventka zemědělské školy) začali na konci devadesátých let rekonstruovat zchátralý mlýny a rybník na Kutnohorsku. V roce 2012 se pustili do obnovy bývalého areálu JZD v Blátě a zaměřili se na pastvinářské zemědělství s mléčnou produkcí, chovají krávy a kozy, také ovce, koně, osly a „všemožnou drůbež“. V rybníce pak najdete vánoční kapry, amury, candáty a štiky. Zvířatům věnují mimořádnou péči a v jejich nabídce je tedy kvalitní mléko z pastvy a mj. i výborné tvrdé a polotvrdé zrající sýry. Šichovi se snaží o energetickou soběstačnost a jejich cílem je také přilákat místní (či návštěvníky) na cheesecake nebo domácí limonádu.

Přejít na obsah dílu


Farma Ráječek

Majitelé rodinné farmy navázali na rodovou tradici a na zrestituovaných pozemcích začali v roce 1997 pěstovat zeleninu. Z původních dvou hektarů jich je dnes 23, a zelí, květák, kapustu a brambory postupně nahradilo celosezónní pěstování více než deseti druhů salátu – na listovou zeleninu se tu soustřeďují od roku 2001. Kromě zmíněných salátů tu najdete košťálovou zeleninu (kedlubny, červené a bílé zelí, pekingské zelí, kapusta, květák) a bylinky (máta peprná, petržel hladkolistá a kadařavá). Zelenina z místní farmy splňuje přísná kritéria systému integrované produkce zeleniny, a rodina pana Sklenáře je držitelem několika certifikátů, které zákazníkům garantují bezpečnost a kvalitu výrobků.

Přejít na obsah dílu


Kunclův mlýn

Kunclův mlýn se nachází na úplné samotě, obklopený lesy a loukami v údolí potoka Brziny, asi kilometr severozápadně od stejnojmenné osady. Jako jediný z téměř dvaceti mlýnů na Brzině opět využívá energii vody původním způsobem. Postaven byl ve 20. letech 18. století. Nynější majitel Petr Kuncl zde navazuje na rodinnou tradici farmaření. Obhospodařuje 80 ha pozemků v ekologickém režimu (statut ekologického hospodářství má od roku 2004). Farma je primárně zaměřena na chov masného skotu, stádo má kolem 100 kusů. Kromě toho se zde chovají koně, kamerunské ovce a další drobné domácí zvířectvo. Součástí hospodářství jsou i lesy, dřevo je tu používáno jako výhradní topivo; v mlýně je v provozu Francisova turbína, která zajišťuje veškerou elektrickou energii pro potřeby farmy.

Přejít na obsah dílu