Idea a historie
Idea
V Čechách vyrostlo za posledních pět let 125 hypermarketů, tolik jich v Holandsku stavěli dvacet let. Češi si nakupování zamilovali: výhradně v hypermarketu nakupuje takřka 40 % populace. Mezi obchodníky zuří boj o zákazníka; reklamní slogany křičí z každého rohu. Nejen televize, rádia, noviny, tramvaje a billboardy, ale i lavičky a vzducholodě přinášejí reklamu. Není místa, kde by reklamy nebylo a někdo vynalézavý ji začal prodávat i na veřejných toaletách. Český sen, 126. český hypermarket se zrodil jako reakce na zvláštní historické údobí, ve kterém žijeme. Český sen, film o hypermarketu, který nebyl, vypráví s humorem o tématu, které je blízké nám všem. O reklamě na snové nakupování, jejích tvůrcích – zkušených kreativcích, obětech – zákaznících a dvou filmařích, kteří se rozhodli podvést tisíce lidí, aby jim dali film, po kterém tuhne úsměv na rtech.
Prosinec 1997
Krátce předtím vstoupily do Čech první hypermarkety (do té doby jsme nakupovali jen v tzv. supermarketech = rozdíl spočívá v tom, že mají menší prodejní plochu). Petr Lorenc, divadelník a performer, člen divadelní společnosti Krepsko, se rozhodl, že na první skutečnou českou hyper-nákupní horečku odpoví mystifikačním happeningem. Spolu s výtvarníkem Krištofem Kinterou vyrobili tmavozelený leták falešného hypermarketu Gigadiga a načerno jej umisťovali do reklamních rámečků v pražských tramvajích. Plakátek sliboval, že pásku přestřihne Lucka Bílá. Na místo slavnostního otevření (Evropská ul.) se prý dostavilo pár lidí, kteří zde nalezli ceduli s nápisem „Jděte radši do lesa“. – Petr to o rok později vyprávěl Vítu Klusákovi a ten se o tom o dva roky později zmínil na prvním setkání s Filipem Remundou. Petr souhlasil, že svou ideu propůjčí a Vít s Filipem začali promýšlet Český sen… To bylo v roce 2000.
Pointa
31. května 2003 – je pár minut před desátou dopolední a na parkovišti v pražských Letňanech se tlačí více jak 3000 nedočkavých lidí. Mnozí z nich svírají igelitky, někteří jsou vyzbrojeni taškou na kolečkách. Moderátor z osvětleného pódia nabádá, aby lidé využili přistavené cisterny s pitnou vodou a napili se. Asistentky rozdávají kelímky. Z reproduktorů zazní ještě jednou hyperhymna Českého snu: „Tak zkus se dívat jako dítě, spousta věcí omámí tě...“ Náhle na pódium vybíhají manažeři hypermarketu, vítají se se svými zákazníky a svižně přestřihnou blyštivou pásku. Ochranka odstraňuje kovové zábrany, dav se dává do pohybu. K hypermarketu zbývá ještě 300 metrů. Lidé se rozběhnou… Chvíli na to nejrychlejší z nich oněmní: hypermarket, ke kterému doběhli, je jen velká filmová kulisa… První česká filmová reality show Český sen je celovečerní film o hypermarketu, který nebyl.
Květen 2004
První česká dokumentární hyperkomedie Český sen vstoupila do kin přesně rok poté (31. 5. 2004), kdy několik tisíc koupěchtivých spoluobčanů přijelo na zelenou louku a zde se namísto s nákupním centrem setkali s obří filmovou kulisou představující průčelí snového hypermarketu. Vít Klusák a Filip Remunda, studenti pražské FAMU, ve filmu vystupují ve dvojí roli: jako režiséři, kteří se odborníky na image nechali proměnit v top-manažery a v tomto přestrojení si u renomované reklamní agentury objednali masivní kampaň na slavnostní otevření svého fiktivního hypermarketu. Proč to udělali? Aby s kamerou pronikli do zákulisí PR, marketingových, obalových a reklamních agentur (které líčí důmyslné pasti na zbytek světa, jehož obyvatele překřtily na „kupní sílu“, případně „cílovou skupinu“) a toto hypersvědectví v podobě hravého filmu odkázali této i příštím generacím.