Z filmů Ladislava Moulise s tematikou přírody:
Brána Arktidy
Film o cestě české expedice k pramenům arktické řeky Kobuk v pohoří Brooks Range a jejím sjezdu až na břehy Beringovy úžiny. Nedaleko od řeky leží Great Kobuk Sand Dunes, poušť, na které devět měsíců v roce leží sníh. Jedinými obyvateli tohoto obrovského území jsou Eskymáci a Indiáni.
Aljaška a zlato
Na Aljašce, v Kanadě a zejména v povodí řeky Yukon jsou věhlasná naleziště, známá především z doby zlaté horečky před více než sto lety. Film vypráví o tom, jak vypadají tato místa dnes. O současných zlatokopech, kteří stále zkouší své štěstí a hledají zlato a bohatství v korytech ledových řekách a zmrzlém permafrostu. O životě na severu plném dřiny ale i svobody.
Denali
Denali National Park je nejstarší národní park na Aljašce. Byl založen na ochranu velkých savců medvědů, vlků, losů, karibu, ale především Dallových ovcí. Film provází diváky jedinečnou přírodou pod Mount McKinley největší horou severní Ameriky a objasňuje způsoby ochrany tohoto unikátního území. Park navzdory vzrůstající návštěvnosti stále odolává komerčním tlakům. Hosté, kteří ho chtějí poznat, musí přijmout jeho pravidla a přizpůsobit se jim.
Kodiak
Režiséru a kameramanovi, Ladislavu Moulisovi, se podařil husarský kousek. Vydal se jako první u nás nafilmovat největší suchozemské šelmy, slavné medvědy kodiaky. Z míst, kde před tím natáčel jen National Geographic. Přinesl velmi poutavé záběry ze samotného ostrova Kodiak (natočené na 16mm film), který jako celá Aljaška byl původně ruský a nyní je americký. Klíčovou roli v cestě za medvědy kodiaky sehraje jejich ochránce Scott Shelton, který tají místo jejich výskytu.
Kronocký zapovědnik
Služební cestu si každý představuje jako dobře finančně zajištěné cestování s nárokem na veškeré pohodlí. Služební cesta českých lesníků Antonína Kusbacha a Richarda Slabého a kameramana a režiséra Ladislava Moulise, to bylo několika týdenní dobrodružství v divočině Dálného východu Ruska. Stan, kotlík na vaření, potraviny a přístroje pro vědecká pozorování, prostě vše potřebné si nesli na vlastních zádech. Sopky, desítky kilometrů denního pochodu divokou přírodou, medvědi a každodenní měření a vědecká práce v Kronockém národním parku na Kamčatce…
V ledovém objetí řeky Tatshenshini (kamera)
Kanadskou divočinou po ledovcové řece, která teče napříč pohořím Sv. Eliáše. Řeka, která se stala světoznámou hlavně pro jedinečnou pobřežní scenerii na spodním toku, kde do ní spadají mohutné horské ledovce - jeden z největších nepolárních ledovcových systémů na světě. Během českého prvosjezdu byl natočen stylizovaný poetický dokument o jedné z nekrásnějších řek světa.
Staré zlaté časy (kamera)
Film natočený ke 100. výročí zlaté horečky. Skupina vodáků se pokouší projít místy známými z dob zlaté horečky - Chilkootským průsmykem k Bennetovu jezeru, kde zahájí plavbu napříč kontinentem až do Dawson City. Po více než 800 km dlouhou cestu jsou členové výpravy odkázáni jen sami na sebe. Dnes stejně jako před 100 lety.
Zlatokopové z Lemmenjoki
Film o současné těžbě zlata v Laponsku.
Tuláček
Příběhy liščího mláděte, 7dílný seriál večerníčků pro děti (kamera)
Pruhovaní kamarádi
Příběhy divočáků, 10dílný seriál večerníčků (kamera)
Kluci ze zámku
Příběhy bažantích kuřat, 7dílný seriál večerníčků (kamera)

Severní řeka /1. díl seriálu S bráchou na Aljašce/
Desetiletí Tonda a Láďa letí společně s otcem, přírodovědcem, o prázdninách na Aljašku. Ve městě Anchorage na ně čeká děda - zálesák. Terénním autem odjíždějí až k polárnímu kruhu. Zde začíná jejich plavba po neznámé řece. Bratři se učí pádlovat, zvykají si na samostatný život a na to, že každý musí odvést svůj díl práce. Řeka je tichou cestou liduprázdnou krajinou, a tak se mají možnost setkat s většinou zvířat, která zde žijí. Nacházejí i pozůstatky po zlaté horečce a pod dědovým vedením se zlato učí rýžovat. Velké překvapení je čeká v záhadné Hadí soutěsce… Děda ukazuje klukům, bez čeho se v divočině neobejdou. Naučí je spoustu věcí, takže se jim brzy zdá, že už se o sebe dokáží postarat sami. Vinou vlastní nepozornosti se však jednoho dne dostanou do situace, která důkladně prověří jejich schopnosti…

Srub na Taylorově jezeře /2. díl seriálu S bráchou na Aljašce/
Plavba po arktické řece skončila, ale každý den na Aljašce znamená pro oba bráchy nové dobrodružství. Kluci pomáhají s tréninkem psích spřežení a zároveň si chystají věci na další velkou cestu do divočiny. Jenže po tátově neplánovaném odletu na sever Aljašky se ve městě začínají nudit. Proto se s dědou vydávají do vnitrozemí k Taylorovu jezeru, aby opravili srub. Na člunu překonají obrovské jezero a starý srub, který nacházejí, je jako vystřižený z knih o lovcích kožešin. Jsou jím nadšeni od prvního okamžiku. Pomáhají dědovi s přípravami na přezimování, rybaří, prozkoumávají okolí a večer si děda vždycky najde čas na nějakou historku z doby zlaté horečky. Zdá se, že zavládla idyla, kterou nemůže nic narušit. Ale opak je pravdou. Nečekaná událost během několika hodin všechno změní a začíná závod o život…

Stezkou zlatokopů /3. díl seriálu S bráchou na Aljašce/
Toník a Láďa v prostředí aljašských a kanadských hor. Společně s tátou přecházejí Wrangler Mountains, táboří na sněhu a pátrají po černých medvědech. V městečku Skagway se před nimi tyčí mohutné Coastal Mountains s obávaným Chilkootským průsmykem. Právě jím před více než sto lety táhly k pramenům Yukonu zástupy zlatokopů. Bráchové poznávají na vlastní kůži slavná místa zlaté horečky i dřinu a odříkání, jaké musely postoupit desetitisíce lidí toužících po zlatě. Během putování se vrací i do minulosti prostřednictvím deníku jejich předka - Franka, který Chilkoot Trail absolvoval v roce 1898. Nad jeho stránkami před nimi ožívají postavy Frankových kamarádů. Kluci i po sto letech objevují kolem stezky stopy jejich pobytu. Sledují jejich dramatické osudy krok za krokem a kladou si otázku, zda to všechno vlastně mělo smysl…

Inside Passage /4. díl seriálu S bráchou na Aljašce/
Poslední výprava českých chlapců s otcem-přírodovědcem k dědovi na Aljašku. Děda jim umožní seznámení s profesionálním fotografem Ivanem, od něhož se chlapci dovědí cenné rady pro své fotografování. S dědou pak úspěšně hledají ve zdejších skalách polodrahokamy, tzv. aljašské granáty. Podle Ivanova vyprávění se všichni čtyři vypraví na opuštěný ostrov fotografovat petroglyfy, obrazce vyryté do kamenů, o nichž není známo, kdo a kdy je vytvořil. Jednoho dne však Láďa v zápalu fotografického nadšení zapomene na základní pravidla bezpečnosti a výprava je uvězněna na ostrově daleko od pevniny, bez věcí a zásob potřebných k přežití.

Aljaška – film a realita
Příběh ojedinělé realizace seriálu ČT „S bráchou na Aljašce“ /Severní řeka, Srub na Taylorově jezeře, Stezkou zlatokopů a Inside Passage/.

Během čtyř let kamera sledovala příběhy kluků v reálných exteriérech Aljašky a Kanady. V průběhu natáčení se kluci doslova měnili před očima, měli možnost vidět a srovnávat svoje představy se skutečností a romantiku s realitou. Museli podstoupit tvrdou přípravu, aby se naučili základním návykům pobytu v divočině. Na začátku příběhů bylo klukům 10 let, na konci už 15 let. Jejich reakce v každém díle svědčí o dobrodružném ale tvrdém dospívání.

Severní Aljaška/Jižní Aljaška
O přírodních a geografických podmínkách Aljašky

Kniha jako osud
Příběh dvou umělců, pro které je kniha celoživotní vášní a inspirací. Mimo úzký okruh lidí z oboru téměř nikdo v České republice neví, že v Lokti nad Ohří žijí dva celosvětově uznávaní odborníci, mistři umělecké knižní vazby, manželé Sobotovi. I přes pokročilý věk jsou plně vytíženi svou prací a o svoji vlastní propagaci nijak neusilují. Z pohledu zvenčí jsou však viditelnou částí českého umění v oboru knižní kultury. Film o tom, jaké podoby může mít kniha.

Dotek arktické řeky
Cesta po téměř zapomenuté aljašské řece Sheenjek z aljašského pohoří Romanzoff Mountains až k soutoku s Yukonem.

Jako staří Argonauti
Šest českých vodáků a jejich pokus proniknout, stejně jako kdysi staří objevitelé a cestovatelé "voyages", pěšky a po vodě Severozápadními teritorii Kanady k řece Mackenzie a Severnímu ledovému oceánu.

Brahmaputra
V závěru roku 2008 uskutečnila skupina vodáků první českou expedici na jednu z největších světových řek. Složitým vyjednáváním se jim podařilo proniknout k začátku sjezdu do oblasti na hranicích Indie a Tibetu pro běžné turisty nepřístupnou. Po dramatickém začátku v extrémně obtížných peřejích se rozhodli prvosjezd přerušit. Poté, co opustili kaňon řeky, se však dozvěděli, že se několik dní předtím nevědomky dopustili přestupku, za který jsou pronásledováni indickou armádou. Před týmem morálně narušeným nehodou na řece leželo zásadní rozhodnutí – riskovat konflikt s armádou nebo sestoupit zpět do kaňonu a ve sjezdu obtížné řeky pokračovat. Po dlouhém váhání se rozhodli pro druhou variantu.

Bimba – příběh zapomenutého malíře
Neobvyklý životní příběh nadaného umělce, akademického malíře Bohumila Konečného. Na jeho ilustrace si nejvíce pamatují ti čtenáři, kteří prožívali své dětství před válkou, za války a začátkem sedmdesátých let. Zejména pak ilustrace spojené s knihami Jaroslava Foglara, časopisy Mladý Hlasatel, Vpřed a dobrodružnými povídkami Otakara Batličky.

Mnoho českých čtenářů si vybaví charakteristickou signaturu „Bimba“ v rohu kreseb, kterou si tehdy malíř zvolil. Ta byla jedním z důvodů, proč se na jeho pravé jméno zcela zapomnělo. Tím druhým důvodem byla politická perzekuce spojená s účastí Bohumila Konečného a jeho přítele malíře Zdeňka Buriana v aféře „Octobriana“. Tento obrovský mediální podvod ve kterém byly zneužity práce zejména B. Konečného proběhl v letech studené války celou tehdejší západní Evropou. Následoval okamžitý zákaz činnosti a ilustrace B. Konečného se od té doby nesměly nikde objevit.

Inspirací k natočení filmu byl nález třímetrové kresby B. Konečného Kulometná rota učitelem Janem Hosnedlem v archivu plzeňského gymnázia. J. Hosnedl podle signatury poznal autora ilustrací svých oblíbených knih z dětství a nález ho inspiroval k tomu, že začal pátrat po dalších originálech. Když se od sběratelů, žijících vrstevníků a manželky B. Konečného dozvěděl o osudu a všech životních peripetiích malíře, rozhodl se, že se pokusí uspořádat obdivovanému umělci výstavu.

Film sleduje období dvou let, kdy se s velkým nasazením a entuziasmem pokoušel o obtížnou realizaci velké retrospektivní výstavy a na jejím pozadí postupně před kamerou a za pomoci mnoha archivních materiálů odkrývá životní příběh Bohumila Konečného.

PŘÍBĚH ZAPOMENUTÉHO MALÍŘE je film o velkém nadání, důvěře, přátelství, ale i zradě, která nakonec vyústila ve velké lidské i profesní zklamání. Příběh, jehož hlavní zápletku by si těžko vymyslel i zkušený scénárista.

Návraty do bílé samoty
Portrét polárníka Miroslava Jakeše, muže, který nesporně patří mezi současné české osobnosti. On sám sebe spíše označuje za polárního cestovatele. Skromnost hraničící téměř s plachostí a nenápadnost vůbec, je základním povahovým rysem tohoto výjimečného muže. "Polárník to není člověk, který je v těch podmínkách pět nebo deset dní a celou dobu se těší, až to skončí a vrátí se domů, ale ten, kterému se z Arktidy nebo Antarktidy domů nechce, líbí se mu tam a touží, aby tam mohl být co nejdéle“, řekl režisérovi filmu při jednom rozhovoru.

Slyšet znít dřevo
Portrét světoznámého výrobce hudebních nástrojů Rostislava Čapka. Nástroje, které Rostislav Čapek ručně vyrábí ve své malé dílně v podhůří Brd, jsou tak kvalitní, že se mu jako jednomu z mála českých výrobců podařilo s mandolinami a banji prorazit do tradiční Mekky těchto nástrojů, Spojených států amerických. A tak na ně hrají i takové osobnosti jako David Grisman, Peter Rowan, Andy Statman, Joe Craven a jedna z největších amerických hvězd: multiinstrumentalista Ricky Skaggs, mj. držitel 12 cen Grammy. Málokdo si to uvědomí, ale prodávat mandolíny do USA je něco podobného jako pokoušet se vyrábět a dodávat mercedesy do Německa. Úžasný úspěch českých rukou!

Do ticha hraj mi dál
Dokument o nezdolné energii a osobnosti známého muzikanta, písničkáře, řezbáře a trampa Bohumila Röhricha. Hlavním tématem pořadu je poznání, že až do vysokého věku lze žít plnohodnotný tvůrčí život, pokud si člověk ujasní hodnoty, které jsou pro něj podstatné, a oprostí se od věcí, které mu nic nepřinášejí.
Ztělesněním tohoto tématu je osobnost známého muzikanta, písničkáře, řezbáře a trampa Bohumila Rőhricha (75 let). Jeho aktivity a styl nejsou jen krátkodobou jednorázovou pózou směrem k veřejnosti, ale jasně formulovaným životním postojem.