O místě koní v tradicích a životě města ležícího uprostřed lužních lesů (2016). Režie P. Hajn

Na katastru Lanžhota se dodnes rozkládají rozsáhlé lesní komplexy, které patřily Lichtenštejnům. Významnou část území zabíraly louky, z nichž se sklízelo vysoce kvalitní seno. Stále zde také najdeme rozsáhlý celek zaplavovaných lužních lesů a nivních luk. Jde o jedinečné, mimořádně zachovalé biotopy středoevropského významu, jejichž rozloha nemá v České republice obdoby. Všechny tyto lokality by nebylo možné obdělávat bez pomoci koňské síly. Proto byl také lanžhotský statek jediným místem na celém Břeclavsku, kde tři čtvrtiny půdy patřily k panskému velkostatku a pouhou čtvrtinu obdělávali poddaní, zatímco jinde tomu bylo přesně naopak. Koně proto patřili k životům místních obyvatel od nepaměti. Ještě koncem padesátých let prý v Lanžhotě nebylo chalupy, kde by hospodář neměl ve stáji minimálně dva koně. Tradiční způsoby hospodaření se přenesly i do současnosti. Stále uvidíme v okolí Lanžhota zcela běžně sedláky, jak za pomoci a doprovodu svých milovaných koní obdělávají pole nebo vinohrady. Nejlépe ale o tomto vztahu vypovídá podzimní rituální kácení májky, které se bez několika koňských povozů neobejde nebo vánoční žehnání koním, kde se před kostelem sejde celé městečko.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2016
 ST AD HD
ŽánrHudba