30. říjen 2017

„… a když ty dvě potom odešly, tak mně něco vrtalo hlavou a šla jsem se podívat do kredence, kde mám schované zlato po mamince. Prstýnky, řetízky, brože... Ona si na to potrpěla. A když jsem otevřela tu skříňku, tak byla prázdná. No a v sekretáři vedle v místnosti mám zase peníze. Vlastně všechno, co jsem si naspořila, abych nějak dožila a měla na pohřeb. Tak jsem se šla podívat ještě tam... Ony mi to všechno ukradly. Úplně všechno!“

V policejních svodkách se o Stanislavu Seidlovi, který letos oslavil čtyřiačtyřicítku, píše: JEDNÁ SE O NEBEZPEČNÉHO PACHATELE, KTERÝ MŮŽE BÝT OZBROJENÝ!!!!!!… a za touto větou je dokonce šest vykřičníků. Svůj kriminální příběh si Stanislav Seidl začal psát před jedenácti lety - v roce 2006. Možná tehdy utratil za dárky víc, než byl schopen finančně utáhnout, a tak se rozhodl, že se "zahojí"…