2. prosince 2018

Na pozvání misionáře Marka Dudy započala před nedávnem v Paraguayi stavba nového kláštera Milosrdných sester svatého Františka. Ještě zajímavější je však vybudování nového centra pro uzdravení ze závislosti na drogách nazvané Cenacolo. Domorodci a řeholnice to pokládají za jeden z dalších zázraků Božího milosrdenství. Po slavnostním otevření a mši svaté se uzdravení narkomani vydali v průvodu s eucharistií do svého nového domu, ten se nachází asi tři sta metrů od chrámu Božího milosrdenství.

Hospic svatého Lukáše je vysoce profesionální zařízení Charity Ostrava. Jeho cílem je poskytnout co nejdůstojnější péči pacientům v terminálním stádiu převážně onkologické choroby. Patronem hospice i lékařského cechu je evangelista svatý Lukáš, který se této profesi sám věnoval. A stejně jako svatý Lukáš nebyl jen lékař, ale také teolog či spíše zvěstovatel víry, tak i Hospic svatého Lukáše neklade důraz pouze na medicinální část péče o pacienty, ale zabezpečuje také jejich duchovní doprovázení.

V roce 1880 přišli skrochovičtí občané na myšlenku, že by jejich obci slušel nový kostelík. Myšlence byl o něco později velmi nakloněn i jejich respektovaný starosta Johann Jaskulka. Jeho náhlá smrt však slibně rozjetou stavbu velmi ohrozila a na dlouhá léta se na ni takřka zapomnělo. První výkop pak provedl až v roce 1932 inženýr Johann Kurka. Skrochovický chrám dnes patří k nejvýraznějším příkladům meziválečné sakrální architektury našeho regionu a je vyhledávaným cílem výletů a poutí.

Martina Owsianku, řezbáře, muže mnoha profesí (jednu dobu působil i v Armádě spásy), ale především hluboce věřícího křesťana. Jednoho dne Martin objevil v novinách inzerát. Zoufalá rodina hledala léčitele pro těžce nemocného syna. Nakonec vše vyústilo v jediné: řezbář hocha navštívil, povídali si spolu a pak se dlouze modlili. Za měsíc byl chlapec zdráv. Od té doby se Martin Owsianka pravidelně modlí za nemocné.

V náboženském i společenském dění považovali Židé tanec za projev radosti a „náboženského vytržení“. Zprávy o něm přináší Bible, Mišna i Talmud. Kazatel praví: „Je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat.“ Židé tancem oslavovali vítězství, David se dostal do extáze tancem před Archou úmluvy. Lid tancem slavil vinobraní i žně. Tanec měl své místo při námluvách i svatbě. Lektorka Gita Vyleťalová vypráví o historii biblických tanců a jejich významu.