16. března 2014

Evangelický kazatel Jiří Třanovský, současník J. A. Komenského, se narodil vTěšíně na „Starém trhu“. Velký vliv měl na něj pradědeček Adam, třanovický fojt, výborný zpěvák, který probudil v mladém Jiříkovi lásku k nábožnému zpěvu. Třanovský studoval ve Wittenbergu, byl nejen kazatelem, ale také spisovatelem, básníkem a hudebníkem. Jeho zpěvník Cithara sanctorum z roku 1636 je nejvydávanějším zpěvníkem v českém jazyce. K 320. výročí vydání tohoto díla byla v Třanovicích v roce 1956 odhalena před evangelickým kostelem socha Jiřího Třanovského. V minulém roce mu třanovští občané vybudovali památník se stálou expozicí věnovanou jeho životu a dílu. Chtějí tak přiblížit osobnost myslitele, který bývá někdy nazýván slovanským Lutherem.

Současný dřevěný barokní kostelík sv. Petra a Pavla patří k několika málo dřevěným stavbám tohoto druhu, které se na Těšínsku zachovaly. Dřevěný jednolodní kostel původně zasvěcený archandělu Michaelovi pochází z r. 1766. Typická je jeho čtyřboká vstupní věž, ukončenou cibulovou barokní plechovou bání s železným křížem na špici. Na chrámové lodi je ještě malá věž s křížkem a zvonem – umíráčkem. Kostel je postaven z mohutných dubových klád pobitých jedlovými fošnami a má šindelovou střechu. Interiér kostela je plochostropý. Až na chybějící ochoz náleží svou architekturou k typickým beskydským církevním stavbám. V roce 2008 po rozsáhlé rekonstrukci získal kostelík svou „staronovou“ tvář a v současné době je chráněnou památkou lidové architektury.

V Ostravě se každoročně uskutečňují různé ekumenické aktivity křesťanských církví. Do jedné z nich, tzv. Aliančního týdne modliteb za jednotu křesťanů se zapojilo celkem osm křesťanských církví. Jde o již tradiční modlitební setkávání křesťanů, kteří každý den přicházejí k bohoslužbám do jiného kostela či modlitebny. Součástí jednotlivých setkání bylo kázání některého z osmi duchovních. Žádný z nich však nekázal ve svém vlastním kostele, ale pronesl promluvu na biblické texty v chrámu jiné církve. Motem letošního Aliančního týdne bylo „Sedm Ježíšových zázraků jinak“.

Pojmenování skautské klubovny v Domoradovicích (její budova dříve sloužila jako slepičárna a odtud vzniklo jméno Kuřín), ale také název jedné tradiční akce v období jarních prázdnin. První běh se datuje do roku 1996 a konal se ve spíše rodinném prostředí, v počtu osmi účastníků. Ti byli převážně z domácího skautského oddílu. Řekli si tehdy, že jejich hlavním cílem bude rozvoj osobností a mezilidských vztahů. I když podle organizátorů zní tato „zakládající věta“ trochu suchopárně, ke svému cíli se dostávali naprosto neformálně. Je to už víc než patnáct let, kdy dostala slepičárna jiné poslání a kdy Kuřín začal pořádat svá setkávání. Dnes už jsou tu jiní skautští účastníci i organizátoři, ale jsou věci, které se na Kuříně nemění: přátelství, napětí, objevování sebe sama, obdiv ke kráse a velikosti stvoření, ale hlavně radost z toho všeho.