Z Vysočiny došel pěšky až do Santiaga de Compostela. Trvalo mu to tři měsíce. Proč se úspěšný podnikatel rozhodl pro extrémní pouť? Zjišťoval Allan Lazarov
Obsah dílu
Magazínové putování začneme ve Wittenbergu, který po dobu pěti měsíců hostil světovou výstavu k 500. výročí reformace. A nudná výstava to rozhodně nebyla. To dokazuje třeba i oblíbená atrakce žehnajícího robota. Co by na něj řekl Martin Luther, to se už nedovíme. Nicméně k úvahám o budoucnosti církví nás i tahle technická vymoženost vést může.
Evangelická církev augsburského vyznání je jednou z tuzemských církevních komunit, kde odkaz Martina Luthera rezonuje výrazným způsobem. Proto jsme se právě do této církve vypravili v našem seriálu, který mapuje subjekty sdružené v Ekumenické radě církví České republiky.
Při natáčení závěrečné reportáže jsme se ocitli ve dřevěném srubu v Horní Krupé na Vysočině. Právě odsud totiž putoval podnikatel a velmistr Řádu sv. Huberta Jan František Votava až ke hrobu svatého Jakuba Staršího v Santiagu de Compostela. Extrémní pěší pouť není žádná selanka. A krize, které při náročné cestě logicky přicházely, řádně prověřily i motivy, které ho k cestě dovedly.
