29. května 2016

Aktualizovaný pohled na kostnického mučedníka ve své pravidelné glose nabídne Daniel Raus. Zamýšlí se nad tím, proč byl mistr čtyř univerzit ochoten položit svůj život za pravdu: „Jan Hus i mistr Jeroným věřili, že pravda je větší než my. Že jí člověk může sloužit, ale nikdy ji nemůže vlastnit. Že pravdu za prachy prostě nekoupíš. Hodně lidí si dnes myslí, že kdo má média, má i pravdu. Že média by měla sloužit nějakému vyššímu záměru. Že vyšší záměr světí prostředky. Podobají se někdejším odpůrcům mistra Jana a mistra Jeronýma. Hlavně když ten vyšší záměr znamená vlastnictví pravdy…“

Václav Štefan se ve své reportáži vypravil za pastorační asistentkou CČSH Annou Radovou, která se pokusila přiblížit Jeronýmův příběh malým dětem prostřednictvím omalovánek. Nakolik je rozháraný Jeronýmův styl blízký ještě o něco starším studentům, se autor reportáže přesvědčil na jedné z pražských soukromých středních škol. Co o Jeronýmovi Pražském vůbec vědí a nakolik je třeba pro ně inspirativní? Otázky tu položil nejen studentům, ale také pedagogům.

V závěrečném příspěvku Michaly Komrskové se zaměříme na Jeronýma coby filmovou předlohu. Jeho dramatický osud si o filmové zpracování přímo říká. A jako se různí názory na historického Jeronýma, liší se i pojetí režisérů, kteří se touto osobností zabývali. Tak už to ale ve světě filmové fikce zpravidla chodí.