13. prosince 2015

Křesťanské hodnoty si v posledních týdnech bere do úst leckdo a leckdy. Souvisí to zřejmě s pocitem, že kdysi neotřesitelné jistoty se náhle jeví jako poměrně nejisté záležitosti. Strmě stoupající křivku popularity křesťanských hodnot si ve své glose vzal na paškál i Daniel Raus. „Častým paradoxem hodnot je to, že krátkodobě nemusí být výhodné, ale dlouhodobě se vyplatí. Historie nás učí, že se dá vytvořit systém založený na lži. Časem se ale zjistí, že důvěra je daleko ekologičtější. Různými tunely se dá nepochybně prokutat k velkému bohatství. Do nebe ale pravděpodobně žádný tunel nevede. A společnost může ignorovat potřeby těch nejslabších, ona sama se tím ale stává mimořádně slabou,“ říká náš pravidelný glosátor. A na závěr si klade spíš řečnickou otázku, zda se náhodou mnozí nedovolávají křesťanských hodnot jen a pouze z nekřesťanského utilitarismu.

Norbert Silberbauer je autorem divadelní hry Svatoušek, která se stala inspirací pro hlavní reportáž Allana Lazarova. Podtitul této hry říká: Tragikomická bilance člověka, který byl už za svého života jako pohřbený v rakvi, žil sice zbožně, ale ve skutečnosti „nežil“ vůbec. S pomocí psychiatra Jaroslava Maxmiliána Kašparů a římskokatolických kněží Zbigniewa Czendlika a Michaela Špilara nabízí režisér Lazarov mozaiku stereotypů víry, které jsou zřejmě staré jako lidstvo samo. Bez ambice soudit či kárat nabízí sondu do autentičnosti našeho vlastního vztahu s Hospodinem. A prostřednictvím ukázek ze zmíněného představení před diváky staví neodbytnou otázku, nakolik je jejich vlastní víra založena na principu: má dáti, dal.