20. prosince 2015

Neodmyslitelnou součástí brněnských Vánoc je už dlouhé roky dřevěný betlém v životní velikosti. Od konce listopadu ho můžou obdivovat malí i velcí na zdejším náměstí Svobody. Tvoří ho bezmála stovka soch, a přesto není jejich počet definitivní. Každoročně se o nějakou figuru rozroste. Letos jsme těmto dřevěným jesličkám vyjeli naproti a navštívili jsme i řezbářovu dílnu.

Betlém, vánoční stromek, cukroví, dárky, ale hlavně být se svými blízkými – to vše je na Štědrý den pro mnohé z nás samozřejmostí. Každý ale takové štěstí nemá. Vánoce venku nebo v nouzovém ubytování jako jsou azylové domy nebo noclehárny stráví jenom v Brně na dvě tisícovky lidí. Jaké to je přežít podobně byť jen jedinou noc si v listopadu mohli Brňané už potřetí vyzkoušet díky akci Diecézní Charity Noc venku.

I když turistická sezóna na většině hradů a zámků dávno skončila, kastelánům práce rozhodně neubude ani o Vánocích. Marek Buš, který se už patnáct let stará o zámek v Náměšti nad Oslavou, se pustil do příprav nové prohlídkové trasy a ve volných chvílích cvičí na novoroční varhanní koncert. Jaké to je, bydlet na zámku, kde se psaly náboženské dějiny naší země, a kdo jej přivedl k hudbě, se ptala Michaela Rozbrojová.

Z brněnského náměstí Svobody se teď přenesme jen o malý kousek dál na jih. Málokteré město je tak silně spojováno s adventem a Vánocemi jako rakouská Vídeň. Vůní horkého punče a pečených kaštanů jsme neodolali ani my. Nejvíc nás však zajímalo, jak zde žijí nejen v čase adventním vídeňští Češi. Z 36 cizojazyčných společenství, která patří pod vídeňskou arcidiecézi je to české nejstarší. Jeho začátky spadají do 13. století, kdy zde vládl český král Otakar Přemysl II.