13. prosince 2015

Křesťanské hodnoty si v posledních týdnech bere do úst leckdo a leckdy. Souvisí to zřejmě s pocitem, že kdysi neotřesitelné jistoty se náhle jeví jako poměrně nejisté záležitosti. Strmě stoupající křivku popularity křesťanských hodnot si ve své glose vzal na paškál i Daniel Raus. „Častým paradoxem hodnot je to, že krátkodobě nemusí být výhodné, ale dlouhodobě se vyplatí. Historie nás učí, že se dá vytvořit systém založený na lži. Časem se ale zjistí, že důvěra je daleko ekologičtější. Různými tunely se dá nepochybně prokutat k velkému bohatství. Do nebe ale pravděpodobně žádný tunel nevede. A společnost může ignorovat potřeby těch nejslabších, ona sama se tím ale stává mimořádně slabou,“ říká náš pravidelný glosátor. A na závěr si klade spíš řečnickou otázku, zda se náhodou mnozí nedovolávají křesťanských hodnot jen a pouze z nekřesťanského utilitarismu.