Valtice - znovuzrozené baroko

V září 2015 byla budova zrekonstruovaného barokního divadlo patřící k zámku ve Valticích slavnostně uvedena do provozu představením barokní opery Didone abbandonata slavného neapolského skladatele Domenica Sarriho, kterou nastudovala sdružení Hudební lahůdky a Opera na cestách. Mladí špičkoví interpreti a dobové nástroje jsou zárukou autentického provedení, které v prostředí valtického barokního divadla zajistí velký zážitek. Díky památkovému průzkumu a dochované dokumentaci známe historii tohoto zámeckého divadla, které nechal v letech 1789–1793 vybudovat kníže Alois Josef Liechtenstein, i jeho osud. Poslední velkou událostí byla představení pořádaná knížetem Janem II. při příležitosti návštěvy císaře Franze Josefa I. a korunního prince Rudolfa v září 1876, kdy zde účinkovali herci a zpěváci vídeňských divadel a orchestr pod taktovkou Franze von Suppé. Divadlo i s bohatým vybavením se dochovalo až do konce 30. let 20. století, za 2. světové války ještě uniklo přestavbě na kino pro SS. Jeho devastace začala po válce, když bylo s celým zámkem nejprve vypleněno Rudou armádou a poté znovu během doby, kdy divadlo sloužilo jako traktorová stanice.

Valtické barokní divadlo je tak památkou, na níž můžeme ilustrovat aktivity rodu Liechtensteinů, které daly vzniknout Valticko-lednickému areálu, zapsanému v roce 1997 na seznam památek UNESCO, pohnuté poválečné moravské dějiny i současnost, která díky citlivému přístupu ke kulturnímu a historickému dědictví vynakládá nemalé prostředky na jeho záchranu. Ještě jedno unikum představuje zmodernizované zámecké divadlo – jeho obnova, které se ujali architekti Mikuláš Hulec a Daniel Špička ze sdružení CORA, se ubírá cestou funkční repliky barokního divadla, která na rozdíl od divadla v Českém Krumlově nebude podléhat pravidlům památkové péče. Bude zde tedy existovat Národní centrum divadla a tance, které bude fungovat jako barokní divadelní studio. Časosběrnou linii tohoto dokumentu, který uvádíme u příležitosti oslav 60 let brněnského studia ČT, bude protínat rovina minulého osudu a především budoucího života tohoto prostoru.