Rozhovor Antonína Přidala s profesorem O. Wichterlem (1993)
00:00:15 -Pane profesore, čím vším jste byl, a jste,
00:00:18 je vyloženo v obsáhlé knize vašich vzpomínek,
00:00:21 která vyjde co nevidět.
00:00:23 A proto můj výčet může být jenom stručný.
00:00:26 Chemik, vysokoškolský učitel.
00:00:29 Vědec oceňovaný v mnoha zemích světa,
00:00:32 i když u nás v některých letech spíše zatajovaný.
00:00:36 Vynálezce. Např. silonu nebo měkkých kontaktních čoček.
00:00:42 Autor prací, které pomohly vyřešit
00:00:46 třeba implantáty do hlasivek,
00:00:50 které přispěly podstatně plastické chirurgii
00:00:55 a přinesly nové protetické materiály
00:00:58 do očního lékařství.
00:01:00 Otec dalších úspěšných projektů, které přeskakuji,
00:01:05 protože si jim ani netroufám porozumět.
00:01:08 Před několika lety vyšla ve Spojených státech kniha,
00:01:12 ve které je vám věnována kapitola nazvaná
00:01:15 Pražský čaroděj.
00:01:18 Co je na vás čarodějného?
00:01:20 -To byl pohled amerického žurnalisty.
00:01:24 Musíte uvážit,
00:01:25 že pro amerického žurnalistu
00:01:27 byl bolševický režim svým způsobem přitažlivý,
00:01:31 poněvadž to pro ně byla jakási zvláštnost.
00:01:37 Jestliže se v těchto našich režimech vyskytl někdo,
00:01:43 kdo se pokoušel o podnikání,
00:01:47 tak to pro ně bylo už úplně něco překvapujícího
00:01:51 a nečekaného.
00:01:53 Tento jeden z amerických žurnalistů o tom napsal
00:02:00 dosti tlustou knihu,
00:02:02 kde si vybral lidi s podnikatelskými sklony,
00:02:08 kteří žili,
00:02:10 a dokonce to své podnikatelství uplatnili ve svých režimech,
00:02:17 které tomu jinak moc nepřály.
00:02:22 To čarodějství bylo snad míněno tak,
00:02:25 že se přes tehdejší režim u nás mohl vyskytnout...
00:02:36 A to tedy nejen u nás.
00:02:38 Tam byly kapitoly ze Sovětského svazu,
00:02:41 z Německé demokratické republiky, z Maďarska.
00:02:45 To je svým způsobem přitahovalo a chtěli se dozvědět něco bližšího.
00:02:54 -To vaše podnikatelství je talent zděděný
00:02:57 nebo spíše pěstovaný?
00:02:59 -Je těžko poznat, co je zděděné,
00:03:01 a co vypěstované.
00:03:03 Zvlášť já sám to těžko dovedu posoudit.
00:03:07 Mě to spíš bavilo,
00:03:11 než abych si z toho udělal celoživotní program.
00:03:16 -Nebyla to taky nutnost,
00:03:18 abyste se v těch letech stal sám sobě manažerem?
00:03:22 -Spíš to souviselo s mými koníčky.
00:03:26 Měl jsem rád všelijaké praktické věci
00:03:31 a měl jsem rád řemesla.
00:03:35 Dovedl jsem si určité věci improvizovat.
00:03:38 To koneckonců potom vedlo k mým podnikatelským zájmům.
00:03:43 A navíc, za německé okupace jsem byl zaměstnán u firmy Baťa.
00:03:49 A kdo tam jednou byl, ten je tím nadosmrti poznamenán.
00:03:56 To "baťovství působilo snad na všechny,
00:04:00 kdo tam strávili několik let.
00:04:03 -Přece jenom působí nezvykle,
00:04:05 že člověk pracující v Akademii věd,
00:04:07 a vy jste tam pracoval skoro čtyřicet let,
00:04:10 se zabýval spíše výzkumem využívaným ve výrobní praxi.
00:04:16 -Já myslím,
00:04:17 že ty dvě věci spolu nerozlučně souvisí.
00:04:22 Žádná praktická záležitost, která vznikla v naší civilizaci,
00:04:30 by nebyla vznikla,
00:04:32 kdyby jí nebyl předcházel základní vědecký výzkum.
00:04:40 -Mohl byste vysvětlit,
00:04:42 co rozumíte pod pojmem základní výzkum?
00:04:46 -Základním výzkumem rozumíme takový výzkum,
00:04:51 anebo takové pěstování vědy,
00:04:54 které nemá předem stanovený praktický cíl.
00:04:59 Takové, které se provádí jen pro poznání samo,
00:05:02 což je dostatečný důvod.
00:05:05 I kdyby to k ničemu praktickému nevedlo,
00:05:08 tak to má pro kulturu každého národa a jednotlivce
00:05:14 ohromný význam, když rozšiřuje svoje poznání.
00:05:19 Navíc je tady jakási, i když poměrně malá šance,
00:05:25 vyvodit z tohoto poznání praktické důsledky.
00:05:29 A to je do jisté míry jakousi nepsanou povinností
00:05:34 každého vědeckého pracovníka.
00:05:36 Aby při tom, jak sbírá své poznatky,
00:05:40 věnoval pozornost tomu,
00:05:43 zda by se zrovna ten některý z těch poznatků
00:05:47 nedal využít k něčemu,
00:05:50 co by mohlo vést k zajímavým a praktickým výsledkům.
00:05:56 -Tak se stává z objevu vynález?
00:06:00 -Dalo by se to tak říct,
00:06:01 i když vynález a objev jsou dvě různé věci.
00:06:07 Vynález a věda, nebo patent a věda,
00:06:12 jsou dost odlišné věci.
00:06:15 Vynález tak,
00:06:17 jak je formulován v patentových přihláškách,
00:06:22 je spíš obchodní záležitost.
00:06:26 A taky ve vědě se patenty nepokládají
00:06:30 za seriózní literaturu.
00:06:33 Ty se koncipují tak,
00:06:38 abychom vyloučili případnou konkurenci.
00:06:45 Je to spíš věc taktiky a strategie,
00:06:51 jak se věc formuluje v patentu.
00:06:55 Kdežto ve vědecké publikaci jde skutečně jen o pravdu.
00:07:01 A to nemusí vždy jít u patentové přihlášky.
00:07:06 O výsledek vědecké práce, jak se popravdě popisuje.
00:07:14 Řada zemí připouští v patentovém právu
00:07:18 např. věštecké patenty.
00:07:20 Tady ten vynálezce přihlašuje a chrání
00:07:26 svou myšlenku tím, že popisuje určité výsledky,
00:07:34 aniž je provedl, aniž si je ověřil.
00:07:38 Podle vědeckých norem to není seriózní.
00:07:43 -Možná odtud také určitý opar tajemnosti,
00:07:46 čarodějnictví.
00:07:48 O Edisonovi se také říkalo, že je čaroděj.
00:07:54 -On se určitě opíral o tehdejší stav vědy.
00:08:00 To nebylo něco praktického jen tak samo o sobě,
00:08:05 co by si byl, jak se říká, vycucal z prstu.
00:08:11 Myslím, že k němu mají všichni obdiv.
00:08:18 Byl to člověk, který dovedl mnohé věci realizovat.
00:08:23 Byl pro mnoho příštích vynálezců velkým vzorem.
00:08:28 -Patří k vynálezům taky jisté tajemství?
00:08:31 Potřeba utajit věci až do poslední chvíle?
00:08:36 -Tím okamžikem, kdy to přihlásím jako vynález,
00:08:39 to přestávám tajit.
00:08:41 Já myslím, že nemá moc smysl věci tajit,
00:08:51 chceme-li je ochránit pro využití.
00:08:57 Já jsem dokonce došel k názoru,
00:08:59 že nejlepší ochrana nových myšlenek
00:09:03 je jejich co možná nejrychlejší a nejveřejnější publikace.
00:09:11 -Potom jsou vydány všanc.
00:09:14 -Nejsou vydány všanc,
00:09:15 když je současně chráníme patentovými přihláškami.
00:09:21 I když je nechráníme, tak je chráníme tou publikací.
00:09:25 Jestliže vystoupíme na mezinárodním shromáždění
00:09:29 s novými myšlenkami,
00:09:32 tak už tím si, alespoň morálně, zajišťujeme svou prioritu.
00:09:39 A nejen morálně.
00:09:41 I tím, že je s patřičným sebevědomým prezentujeme
00:09:46 mezinárodnímu publiku,
00:09:48 bereme vítr z plachet těm, kteří by nám mohli konkurovat.
00:09:53 Oni si řeknou:
00:09:54 "Když už jsou tak daleko, nebudeme se do toho přece pouštět.
00:09:59 Svým způsobem lepší ochranou je včasná publikace než tajení.
00:10:07 Nikdy nemůžeme věc utajit tak,
00:10:09 aby někdy některými cestičkami neprosákla k našim konkurentům.
00:10:16 -Vy jste byl až do rozpadu federace
00:10:18 předsedou Československé akademie věd.
00:10:21 Dnes je Akademie věd ČR v situaci,
00:10:24 kdy by potřebovala možná několik čarodějů,
00:10:27 kteří by jí pomohli zvýšit drasticky zredukovaný rozpočet,
00:10:31 který se pro tento rok snížil o 30 %.
00:10:36 A který způsobuje,
00:10:37 že si Akademie stěžuje v nedávno vydaném memorandu na to,
00:10:42 že nejzákladnější podmínky pro vědeckou práci jsou ohroženy.
00:10:48 -My nemůžeme v celé Akademii
00:10:51 vyčarovat nějaké hospodářské efekty.
00:10:56 K tomu máme jenom velmi omezené příležitosti.
00:11:00 A jen ve velmi malé části pracovišť máme tu šanci,
00:11:05 že můžeme získat vědecké výzkumy,
00:11:08 s kterými můžeme nakládat jako se zbožím
00:11:12 a přinést je na trh.
00:11:15 Tak, jak by si to dnešní naše vláda,
00:11:18 náš ministr financí a předseda vlády přáli.
00:11:25 Aby se věda okamžitě vyplácela.
00:11:29 To není dobře možné.
00:11:33 Zachraňovat rozpočet Akademie tím,
00:11:36 že bychom si na sebe sami vydělávali,
00:11:39 to by přestala být asi Akademie.
00:11:43 To se nemůže ani očekávat.
00:11:49 Kromě toho myslím,
00:11:52 že ani naše dnešní zákonodárství nedává moc příležitosti k tomu,
00:11:59 abychom v pracovištích Akademie sami mohli použít to,
00:12:07 co bychom si vydělali.
00:12:10 Tím, že jsme rozpočtovou organizací,
00:12:13 která je placená státem,
00:12:16 je svým způsobem spravedlivé,
00:12:20 že když něco vyděláme, když získáme výsledky,
00:12:23 které můžeme komercializovat,
00:12:26 že tento zisk zase spadne zpět od státní pokladny.
00:12:32 Ovšem bylo by asi nedobré,
00:12:36 kdybychom nedali příležitost participovat,
00:12:43 mít účast na tom zisku tam, kde ten zisk vznikl.
00:12:48 A k tomu, myslím,
00:12:50 že současné zákonodárství není dostatečně vyvinuto.
00:12:54 -Vy v závěru svých vzpomínek píšete,
00:12:56 že po demokratickém převratu
00:12:58 se dá očekávat pokles tržní ceny vědy,
00:13:01 protože vlády a parlamenty budou zastupovat,
00:13:05 jak píšete, materialistické zájmy konzumní společnosti.
00:13:09 Naplnilo se vaše očekávání v této situaci kolem Akademie?
00:13:15 -Pokud se nenaplnilo,
00:13:16 tak se v budoucnosti určitě bude naplňovat.
00:13:19 Já myslím, že to tak trochu souvisí s demokratickým režimem,
00:13:24 že nebude podporovat vědu tak velkoryse.
00:13:32 To si musíme přiznat.
00:13:35 Ať máme sebekritičtější postoj k režimům,
00:13:40 které jsem v nedávné době prožili,
00:13:43 tak jedno jim musíme přiznat.
00:13:45 Vědu podporovaly velkoryseji,
00:13:48 než můžeme očekávat od demokratické společnosti.
00:13:51 -Čím si vysvětlujete ochotu podporovat něco,
00:13:54 co nakonec se obrátilo proti nim?
00:13:57 -Ta podpora vědy neměla tak docela racionální příčiny.
00:14:02 Jedna příčina byla v tom,
00:14:04 že se ten socialistický režim prohlašoval za výplod vědy.
00:14:14 Tvrdil, že z vědy je odvozen, a že sám je vědecký.
00:14:23 To byla už prestižní záležitost, že se obraceli k vědě příznivě.
00:14:33 A potom byl ještě jeden důvod,
00:14:35 proč se podporoval i ten základní výzkum.
00:14:39 A to bylo v určitém, dalo by se říct, omylu.
00:14:44 Předpokládalo se, že ten základní výzkum,
00:14:47 který bude produkovat teoretické nebo vědecky zajímavé výsledky,
00:14:55 že se jich okamžitě zmocní aplikovaný výzkum,
00:15:01 který je bude rozvíjet až do praktických důsledků.
00:15:05 A ten zas to hned předá projekčním ústavům,
00:15:11 ti zase výrobě.
00:15:15 A mezi těmito kategoriemi bude celá ta linka
00:15:19 od základního výzkumu až do komercializace
00:15:23 bezvadně fungovat.
00:15:27 Ono se ovšem v praxi ukázalo, že to nefungovalo vůbec.
00:15:32 A když, tak velmi výjimečně.
00:15:37 -Ten nynější, spořivější postoj vlády k podpoře vědy
00:15:45 by se podle mě dal vysvětlit spíše tím,
00:15:49 že jsme stát chudý než stát veskrz materialistický.
00:15:54 -To taky.
00:15:57 Jistě. Jenomže z té chudoby se nedostaneme,
00:16:05 když bychom omezili docela naši vzdělanost, vědu
00:16:13 a vysoké školy.
00:16:14 Na tom by se dalo ušetřit.
00:16:17 Kdybychom úplně zrušili Akademii a zrušili i všechny vysoké školy
00:16:23 a školy vůbec,
00:16:25 tak se v nejbližší budoucnosti vůbec nic nestane.
00:16:29 Naopak. Životní úroveň by se mohla dokonce
00:16:36 o něco zvednout,
00:16:37 kdybychom vyhnali vědecké pracovníky do ulic,
00:16:41 aby tam zametali.
00:16:42 Zlepší se čistota měst
00:16:45 a v nejbližších okamžicích se budeme mít dokonce lépe.
00:16:51 -To nehrozí.
-Já doufám, že ne.
00:16:55 -Ale mezi tím extrémním zákrokem a velkorysým poskytováním peněz
00:17:01 je přece celá škála možností a úspor.
00:17:06 -Jistě budou existovat kompromisy, které budou nejrozumnější.
00:17:12 O tom nelze pochybovat.
00:17:15 Bude záležet na osvícenosti hlavně naší vlády,
00:17:20 aby vystihla ten rozumný a správný kompromis.
00:17:27 -Jak daleko do budoucna by mělo padat světlo té osvícenosti?
00:17:32 -Záleží právě na tom,
00:17:35 jak dalekou budoucnost máme na mysli.
00:17:40 Já si myslím,
00:17:42 že většina vlád na světě uvažuje
00:17:48 vždycky jen budoucnost svoji vlastní
00:17:52 a budoucnost svých dětí, maximálně ještě vnuků.
00:17:58 To je koneckonců dost daleká budoucnost
00:18:01 a pro tu nemůžeme ignorovat rozvoj vědy.
00:18:14 Tedy vědy na vysokých školách i výzkumných vědeckých pracovištích
00:18:20 Vznik vědeckého pracovníka je dost dlouhodobý proces.
00:18:25 Od maturanta k vědeckému pracovníku
00:18:30 minimálně uplyne takových osm, deset, patnáct let.
00:18:36 Jestliže bychom redukovali vědeckou výchovu
00:18:41 a vysokoškolskou výchovu,
00:18:45 tak se to projeví jakýmsi nedostatkem vzdělaných lidí
00:18:55 po této době.
00:18:58 -Co rozumíte vzdělaností? V národě. Ve státě.
00:19:05 -To je dost těžko jednoduše definovat,
00:19:09 poněvadž ta vzdělanost může mít různý charakter.
00:19:16 Jiná je povaha vzdělanosti u filozofa,
00:19:22 a jiná zase u technika nebo ekonoma.
00:19:28 To se dost těžko dá jednoduše a jednoznačně definovat.
00:19:35 V úvahách, jaké se tady se mnou snažíte rozvinout,
00:19:43 je velké nebezpečí každého zobecnění.
00:19:49 Mluvit o vědě a dělat závěry o vědě jako takové,
00:19:57 není správné,
00:20:00 protože těch věd je tolik a tak odlišných,
00:20:06 jako je stále různorodá naše Akademie a univerzity.
00:20:15 V tom jsou obrovské rozdíly.
00:20:17 Akademie je tak heterogenní útvar,
00:20:22 že řídit ji z jednotného centra je hrozně obtížné.
00:20:31 Já myslím, že správně bude řídit Akademii ten,
00:20:35 a vysoké školy stejně,
00:20:38 kdo respektuje právě tu různost těch zájmů.
00:20:46 -Přece úroveň vědecké práce ovlivňuje úroveň vysokých škol.
00:20:52 A vysoké školy ovlivňují to, jací lidé učí na nižších školách.
00:20:57 Vy sám jste konečně působil,
00:20:59 ne příliš dlouho, protože jste nebyl strpěn,
00:21:02 jako učitel.
00:21:04 A víte, jaké jsou rozdíly mezi učiteli
00:21:09 povolanými, vzdělanými, těmi druhými.
00:21:13 -Kdybychom přešli teď na úvahu o školském systému,
00:21:23 o způsobu vzdělávání,
00:21:26 tak to se nedá řešit jen pro vysoké školy.
00:21:34 Nebo jen pro Akademii.
00:21:36 Ty vysoké školy jsou ve značné míře ovlivněny tím,
00:21:43 jaké jsou předchozí školy,
00:21:46 jak jsou připraveni studenti na vysokoškolské studium.
00:21:58 Já nevím, kam jste mířil svou otázkou, ale,
00:22:04 když už jsme na to narazili, tak bych chtěl říct,
00:22:12 že chceme-li zvednout úroveň vysokých škol,
00:22:19 tak bychom se v prvé řadě měli obrátit
00:22:22 už na střední školy,
00:22:24 pokud si vzaly za úkol připravit studenty
00:22:28 na vysokoškolské studium.
00:22:31 V téhle věci se nadělalo u nás neobyčejně mnoho škod.
00:22:38 Zavedením tzv. jednotné školy,
00:22:41 kde se, jak co do osnov, tak co do úrovně,
00:22:48 snažili zavést jakousi všeobecnou normu na všech školách.
00:22:56 S tím souviselo snížení úrovně středních škol,
00:23:01 a hlavně do značné míry upadla výchova k samostatnému myšlení
00:23:11 a k samostatnému jednání.
00:23:16 Na tom měla svůj podíl také třeba rodičovská sdružení,
00:23:25 kde se vedli rodiče k tomu, aby se školou spolupracovali tak,
00:23:39 aby pomáhali dětem k provádění úkolů.
00:23:49 Myslím, že hlavní chybou,
00:23:56 která se projevila na vysokých školách,
00:23:59 bylo to, že studenti si zvykli
00:24:03 na předepsaný způsob výuky ze středních škol.
00:24:09 Že přinutili školy, aby v tomto způsobu pokračovaly.
00:24:18 Vedlo to až k absurdním situacím,
00:24:21 že se třeba na vysokých školách vyskytovaly přednášky,
00:24:25 na kterých se vyžadovala povinná prezence.
00:24:30 Vůbec se nepochopilo, co je akademická svoboda.
00:24:35 Studenti se nevedli k tomu, aby ji využívali.
00:24:40 Akademická svoboda je svoboda ve výběru studijních metod.
00:24:46 Student si má umět samostatně vybrat způsob,
00:24:51 jak určitý předmět studuje.
00:24:56 Můžou to být přednášky, semináře,
00:24:59 ale taky samostatné studium z knih.
00:25:03 A s ovládnutím literatury, také cizojazyčné.
00:25:13 Já myslím, že výchova na středních školách
00:25:16 taky hodně opomenula jazykovou výchovu.
00:25:20 Na vysokou školu by měli chodit studenti,
00:25:23 kteří zaprvé ovládají naprosto dokonale svou mateřštinu,
00:25:29 ale taky mají základy několika světových řečí.
00:25:35 To je něco,
00:25:37 co by se na středních školách dalo splnit.
00:25:44 -Vy jste příznivcem klasických gymnázií,
00:25:47 protože jednak jste na jedno takové v Prostějově chodil,
00:25:50 a jednak proto,
00:25:51 že máte svoje zkušenosti se studenty klasických gymnázií,
00:25:56 kteří přišli třeba na Vysoké učení technické.
00:26:00 -Já bych to nejjednodušeji vyjádřil tak,
00:26:07 že si myslím, že nezáleží moc na tom,
00:26:12 co se na té střední škole učí.
00:26:17 Kdyby se na té střední škole učilo hrát v šachy,
00:26:20 možná by to připravilo studenty na vysokoškolské studium líp,
00:26:27 než když by se do nich vtloukala faktologie třeba z chemie,
00:26:33 nebo kdyby se učili vzorečky z matematiky.
00:26:38 Já si myslím podle svých vlastních zkušeností,
00:26:46 že klasické gymnázium,
00:26:48 které prakticky vyhynulo v posledních 40 letech,
00:26:55 byla dokonalá příprava na vysokou školu,
00:27:00 poněvadž vedlo k samostatnému a přesnému myšlení.
00:27:06 Kromě toho latina byla bránou pro další jazyky.
00:27:15 Kombinace latina a němčina.
00:27:18 Němčina byla nutná, aby se ovládly germánské jazyky.
00:27:24 Jinak ta latina otevírala cestu k franštině, italštině.
00:27:31 Italština je nářečím latiny.
00:27:34 Kombinace latina plus němčina poskytla velmi solidní základ
00:27:45 pro angličtinu.
00:27:47 Angličtina není nic jiného, než jakási směs latiny a němčiny.
00:27:53 -Vy jste měl na vysoké škole zvláštní způsob zkoušení.
00:27:57 Způsob velmi přísný. V čem spočíval?
00:28:01 -Já myslím, že jste narazil na jednu věc,
00:28:05 která vysokým školám velmi chybí. Všem vysokým školám.
00:28:13 Zanedbává se tam důsledná kontrola studentů.
00:28:19 Vysoká škola má dát studentům naprostou svobodu ve výběru,
00:28:24 v metodě, jak se učí.
00:28:27 Ten student má být tak daleko připraven,
00:28:30 aby si to dovedl sám podle své povahy vybrat.
00:28:36 Ale co by vysoká škola měla dělat velmi důsledně,
00:28:41 by měla být důsledná a plynulá kontrola
00:28:45 úrovně studentů.
00:28:48 -Myslíte zkouškami?
00:28:50 -Právě zkoušky se vyvinuly takovým způsobem,
00:28:55 že dávají studentům příležitost odskoky od zkoušky ke zkoušce
00:29:01 absolvovat celou zkoušku bez ohledu na to,
00:29:05 že při následující zkoušce zapomínají to,
00:29:08 co se naučili u předchozích zkoušek.
00:29:11 Jestliže se nekontroluje znalost a schopnost studentů
00:29:17 v průběhu celého studia,
00:29:19 ale i zpětně až k poznatkům ze střední školy,
00:29:25 tak to vede někdy až k absurdním výsledkům.
00:29:29 Někdy se nám stalo,
00:29:31 že studenti při závěrečné zkoušce,
00:29:35 končilo pětileté studium na chemii,
00:29:39 projevili fantastický nedostatek vědomostí,
00:29:47 které zasahovaly hluboko do střední školy.
00:29:51 Nebyli by měli správně složit ani maturitu.
00:29:57 Je skutečně nezbytné sledovat veškeré schopnosti studentů.
00:30:09 Ne vždycky jen jeden kousek, udělat zkoušku,
00:30:12 a potom zase všechno hodit za hlavu
00:30:16 a připravovat se na další zkoušku.
00:30:19 -Vy jste v Československu vydržel, přestože jste nesměl učit,
00:30:23 přestože jste narážel na soustavné potíže
00:30:27 ve své práci.
00:30:28 Co si myslíte o těch,
00:30:30 kteří pro nedostatek pracovní příležitosti,
00:30:33 pro nedostatek dobrých podmínek pro vědeckou práci,
00:30:37 odejdou do zahraničí?
00:30:39 Co si myslíte o tom, čemu se říká "odliv mozků,
00:30:42 a který prý také hrozí současné české vědě?
00:30:46 -Zaprvé "odliv mozků byl všude a vždy.
00:30:52 Myslím, že sám o sobě ten "odliv mozků není
00:30:57 taková tragédie.
00:31:00 Koneckonců žijeme v souvislosti s celým světem.
00:31:08 Vždycky bylo dobrou tradicí, i u nás,
00:31:14 že i řemeslníci vyjížděli při nejmenším do Vídně,
00:31:21 anebo na zkušenou do světa.
-Ale vraceli se.
00:31:28 -Ti vědečtí pracovníci se taky vrací.
00:31:33 Záleží na tom, kde jsou.
00:31:37 Pokud emigrovali na západ, tak máme zkušenost,
00:31:42 že se jich vrátí jen čtvrtina.
00:31:46 Ale ti, co tam zůstanou, nejsou ztraceni.
00:31:50 Zaprvé nejsou ztraceni pro vědu.
00:31:53 I kdyby tam zůstali a na nás úplně zapomněli,
00:31:56 tak pro lidstvo budou stále užiteční,
00:32:01 a tím nepřímo i pro nás.
00:32:06 V tom nevidím žádnou velkou tragédii.
00:32:10 Kromě toho ti lidé tam budou svým způsobem fungovat
00:32:15 jako vyslanci naší vědy.
00:32:18 Budou dávat příležitost našim studentům,
00:32:21 aby k nim vyjížděli třeba na stáže.
00:32:24 My víme, že všichni, co od nás emigrovali,
00:32:27 dá se říct skoro všichni,
00:32:32 pokud měli snahu podstoupit akademickou kariéru,
00:32:41 tak ji všichni podstoupili s velkým úspěchem.
00:32:45 My máme na západě vynikající zástupce na všemožných
00:32:50 univerzitách.
00:32:53 -Máte pocit, že nechybí u nás?
00:32:58 -Co se dá dělat?
00:33:01 Chybí, ale jejich hodnota pro nás zůstává zachována.
00:33:08 -Chybí, podle vašeho názoru, něco našemu současnému životu?
00:33:14 -Jistěže chybí. Já nevím, kam vy míříte.
00:33:21 Podívejte.
00:33:24 My jsme se dostali do pozice poraženého národa.
00:33:30 V tomto století jsme byli poraženi dokonce několikrát.
00:33:35 Dostali jsme se,
00:33:37 bohužel ne ze své vůle, ale třeba z důsledku okolností,
00:33:47 kupodivu na stranu poražených.
00:33:51 To začínalo už za starého Rakouska.
00:33:54 Většina českého národa byla loajální se starou monarchií
00:34:01 a bojovali za ni až do převratu v roce 1918.
00:34:07 Pak jsme se dostali zase na stranu poražených
00:34:13 za německé okupace.
00:34:15 My jsme tam nechtěli,
00:34:17 ale byli jsme do toho vmanévrováni.
00:34:19 Za protektorátu jsme všichni svým způsobem,
00:34:26 aniž jsme to chtěli,
00:34:29 kolaborovali s nacistickým Německem
00:34:33 až do poslední chvíle.
00:34:35 Byli jsme tedy vlastně také na straně poražených.
00:34:41 Všechny naše patenty, které jsme přihlásili,
00:34:45 se staly kořistí vítězných mocností.
00:34:50 Např. přestaly platit.
00:34:54 V poslední době jsme byli na straně poraženého komunismu.
00:35:03 Všichni jsme na této straně byli.
00:35:07 Jenom nepatrná část lidí manifestačně
00:35:13 a do všech důsledků stála proti tomuto režimu.
00:35:20 Ale naprostá většina lidí, dalo by se říct,
00:35:24 že kolaborovala s tímto režimem.
00:35:28 Byli jsme až do jeho pádu na jeho straně.
00:35:35 My jsme se vlastně dostali zase do pozice
00:35:38 poraženého národa.
00:35:40 -To je ale trpký obraz, který tu rozvíjíte
00:35:44 a leckdo si ho možná nechce připustit.
00:35:47 Častěji se setkávám s pocitem, že zde zvítězila demokracie,
00:35:52 za kterou se tady vždycky všichni bili,
00:35:56 kterou tajně, málem v odboji připravovali,
00:36:01 a že po jejím vítězství by měly přijít
00:36:04 samozřejmé další výhry a úspěchy.
00:36:07 -Že všechno půjde samo od sebe
00:36:10 a s pomocí celého světa.
00:36:13 Tak to není.
00:36:15 Opravdu musíme začít v mnoha věcech od nuly.
00:36:20 To tak je.
00:36:23 Je to právě proto,
00:36:25 že jsme byli na straně poražených.
00:36:29 Ale to není žádný důvod k zoufalství.
00:36:34 Nakonec, v docela nedávné historii máme příklady,
00:36:39 jak se dovedli z porážky vzpamatovat třeba Němci,
00:36:47 kde to bylo mnohem horší.
00:36:49 Ti svou porážku museli prožívat mnohem silněji,
00:36:53 než tuto porážku,
00:36:56 kterou mnozí z nás pociťují svým způsobem
00:36:59 jako osobní vítězství,
00:37:02 poněvadž většina z nás byla proti režimu,
00:37:07 se kterým museli žít.
00:37:14 Kdežto ti Němci skoro všichni stáli
00:37:18 za nacistickým režimem.
00:37:20 Jestliže byl nakonec totálně poražen,
00:37:24 tak to musel každý pociťovat jako svou osobní porážku.
00:37:28 -Co myslíte, že jim nejvíc pomohlo
00:37:30 překonat tento velmi hořký začátek?
00:37:34 -Pomohla jim k tomu jejich kultura, tradice,
00:37:42 i jejich schopnosti.
00:37:44 A já myslím,
00:37:45 že naše schopnosti jsou s nimi naprosto srovnatelné.
00:37:50 Vždyť my jsme vyrůstali v tom středoevropském prostoru
00:37:56 spolu s nimi.
00:37:58 Tradice naší kultury má k západní kultuře ohromně blízko.
00:38:04 Já mám dojem,
00:38:07 že i kdybychom byli mnohem tíživěji poraženi,
00:38:14 tak bychom se z toho zmátořili taky.
00:38:19 Ta naše porážka nebyla zdaleka tak krutá.
00:38:23 -Máte dojem,
00:38:25 že tento pocit pravdivého stavu,
00:38:29 poctivě přiznaného,
00:38:31 může být něčím stmelujícím, jednotícím,
00:38:35 a zároveň povzbuzujícím?
00:38:37 -Hlavně by mohl být užitečný tím,
00:38:41 že odpovídá skutečnosti.
00:38:44 Že se nespoléháme na zázračné pomoci zvenčí,
00:38:51 anebo že nám všechno spadne samo do klína.
00:38:57 Budeme mít co dělat.
00:39:00 Na druhé straně je to povzbuzující příležitost k tomu
00:39:07 dostat se z této nepříznivé situace
00:39:13 svým vlastním úsilím.
00:39:15 A jedině svým vlastním úsilím se z toho můžeme dostat.
00:39:19 -Žádní čarodějové z Prahy a odjinud?
00:39:22 -Ne.
00:39:23 Čarovat, to už se v současné době nedá.
00:39:27 My se musíme skutečně přičinit sami o to,
00:39:32 abychom se dostali tam, kde chceme být.
00:39:35 A to je tedy ve vyvinuté západní Evropě.
00:39:41 V lépe vyvinuté, než je ta dnešní.
00:39:44 Já věřím,
00:39:45 že i ta západní Evropa se ještě dostane dál,
00:39:48 než dneska je.
00:39:50 A my se k ní, doufejme, připojíme.
00:39:55 Skryté titulky: K. Komárková Česká televize, 2014
00:40:05 .
Rozhovor Antonína Přidala s profesorem O. Wichterlem (1993)
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3
