Témata: Útok u Mnichova; Bombové výhrůžky; Status tržní ekonomiky pro Čínu?; Proměny ČNB. Moderují: Daniel Takáč a Lukáš Dolanský.
Obsah dílu
Nebezpečná Evropa?
V Německu nedaleko Mnichova útočil na nádraží sedmadvacetiletý útočník s nožem. Pobodal čtyři lidi a jeden muž zemřel. Při činu podle svědků křičel arabsky Bůh je velký. Policie ale pak oznámila, že nešlo o terorismus, ale útok psychicky narušeného člověka závislého na drogách. V Česku zase manévry bezpečnostních složek na nádražích a radnicích odstartoval anonym, který vyhrožoval bombovými útoky.
Je v Evropě méně bezpečno než dřív? Připravily se na to vlády a bezpečnostní složky? Nezaspaly situaci? A odpovídají veřejné diskuse o bezpečnosti realitě? Budeme se ptát – kvůli aktuální situaci v Německu se spojíme s naším zpravodajem Václavem Černohorským, ve studiu pak zasednou k debatě prorektor Institutu CEVRO a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar a psychiatr Zdeněk Bašný. Na to jak se atmosféra strachu a nenávisti projevuje v evropských zemích, se pak zeptáme i komentátora a publicisty Jefima Fištejna.
Čína tržní ekonomikou?
Evropská komise rozhoduje o tom, jestli Čína je nebo není tržní ekonomikou. Pokud by dostala příslušný status, výrazně by se změnily vzájemné obchodní vztahy. Brusel by například nemohl uvalit cla na příliš levný dovoz z Číny. Evropu proto před tímto krokem varovaly i Spojené státy. Peking o získání statusu tržní ekonomiky v rámci členských zemí Světové obchodní organizace usiluje už dlouhá léta. V Evropě má asi nejsilnějšího zastánce v německé kancléřce Angele Merkelové. Většina zemí je ale proti, jak ukázala i dnešní debata europoslanců.
Je Čína tržní ekonomikou? Komu by prospělo, kdyby status dostala a kdo by na to naopak doplatil? Zeptáme se ekonoma a sinologa Martina Kříže.
Změny v ČNB
Českou národní banku čeká výměna skoro poloviny vedení – včetně šéfa. Už 25. května jmenuje Miloš Zeman nového guvernéra. Podle očekávání by se jím měl stát současný člen bankovní rady a bývalý premiér úřednické vlády Jiří Rusnok, a to přesto, že má narozdíl od prezidenta kladný postoj k devizovým intervencím. Zeman se totiž už dřív nechal slyšet, že při jmenování nových lidí do vedení ČNB, bude volit ty, kteří nebudou experimentovat s ekonomikou. Do konce června pak hlava státu doplní do sedmičlenné rady centrální banky ještě další dvě jména.
Jak můžou nové tváře změnit rozhodování centrální banky? Bylo by to potřeba? A bylo by to dobře? Otázky pro bývalou členku bankovní rady ČNB a hlavní ekonomku České bankovní asociace Evu Zamrazilovou.
Jefim Fištejn, komentátor a publicista, k nejasné identitě útočníka z Mnichova:
Mlha je navozena záměrně, a to orgány, které dodávají informace tisku. Cílem je ochránit člověka nebo nevyvolávat nenávistné reakce. To ale může způsobit opačný efekt. Lidé nejsou až tak hloupí a tuší, že se za tím něco skrývá. Proč není možné říct, kdo on je? Vždyť je duševně chorý. Je to nepochybně z důvodu politické korektnosti. V Německu už jsme takové zamlčování zaznamenali a je to tady znovu.
