21. března 2016

Vláda zatím věk odchodu do penze nezastavila. V programovém prohlášení s tím sice počítá, nemůže se ale shodnout na tom, jestli by měla hranici nechat na 65 letech, jak navrhuje ČSSD, nebo ji posunout na 67 let prosazovaných hnutím ANO. Úředníci teď mají obě varianty propočítat a přidat k nim ještě tipy, jak to funguje v okolních zemích – a kabinet se pak rozhodne v červnu. Podle opozice jde ale beztak špatným směrem a spíš než o to, jaký bude penzijní věk za 14 let, by se měl starat o to, z čeho se důchody budou vyplácet.
Na důchody zleva i zprava se podíváme v debatě místopředsedy senátu Zdeňka Škromacha /ČSSD/, místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Volného /ANO/ a stranické expertky pro sociální oblast Lenky Kohoutové /ODS/.

Šéfové hnutí ANO se sešli na mimořádném jednání kvůli aktuálním problémům ve straně i ve vládní koalici, které přivodila kauza Čapí hnízdo. Kromě kauzy samotné stranické špičky probírali i to, jestli má cenu pokračovat v koalici a jaké zaujme ANO postoje k současným návrhům zákonů o střetu zájmů, které leží ve Poslanecké sněmovně.
K jakým závěrům předsednictvo hnutí došlo se zeptáme jeho místopředsedy Jana Volného /ANO/.

Ode dneška jede Evropa podle nových pravidel ve vztahu k migrantům. Podle dohody s Ankarou poputují lidé, kteří nesplní podmínky pro získání azylu v osmadvacítce zpět do Turecka. Evropa ale musí řešit i problémy se začleněním těch, kteří azyl dostali a dostanou. Podle průzkumu německého magazínu Report Mainz zatím jen zlomek příchozích v uprchlické vlně našel práci u velkých německých firem. Chybí jim vzdělání a neovládají jazyk. Německá vláda si ale i přes počáteční náklady na začlenění migrantů od jejich příchodu slibuje ekonomický růst a to, že zaplní pracovním místa, o která nemají Němci zájem.
O tom jaký zájem o zaměstnávání imigrantů mají čeští podnikatelé, promluví viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík.