24. duben 2015

Obsah dílu

Noční vlci — Uprchlíci v Evropě — Vyvražďování Arménů — Budoucnost České pošty

Části dílu

00:09
Noční vlci
    Ruští motorkáři chtěli projet Evropou, aby oslavili konec druhé světové války - v podobné trase, jakou jel nedávno americký konvoj. Plány jim ale nevycházejí – Berlínské úřady ohlásily, že je do města nepustí, a Polsko jim úplně zakázalo vstup do země. Končí tím celá spanilá jízda Nočních vlků? Co by měla vlastně znamenat? Je to ruská provokace a propaganda, jak tvrdí odpůrci, nebo jen společenská akce fandů jedné stopy? Zeptáme se motocyklového novináře Petra Drnovského, člena iniciativy Open Doors Martina Uhlíře a poslanců Miroslavy Němcové /ODS/ a Stanislava Berkovce /ANO/.
    26:09
    Stalo se
      27:41
      Uprchlíci v Evropě
        Evropa hledá nová pravidla pro zacházení s uprchlíky – narychlo a pod tlakem. Na mimořádném summitu Brusel schválil ztrojnásobení prostředků na záchranné operace ve Středozemním moři. Členské státy už slíbily lodě, letadla, odborníky i peníze. Lídři Evropy zároveň mluví o nutnosti pomoci v jejich domovských zemích – v Africe a na Blízkém východě. Zaspala Evropa vývoj a přehlížela to, co se děje u jejích hranic? Dovede zvládnout a zužitkovat přívaly uprchlíků v dlouhodobém horizontu? A co si oni slibují od osmadvacítky? Své názory řeknou občanská aktivistka Lamis Khalilová Bartůšková a politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
        38:34
        Vyvražďování Arménů
          100 let uběhlo od začátku vraždění a deportací Arménů v dnešním Turecku – tehdy Osmanské říši. Vyžádalo si odhadem až 1,5 milionu obětí. Podle mnohých historiků a 22 světových států byla akce první moderní genocidou 20. století. Turecko ale pojem genocida vytrvale odmítá a mluví o chaosu. Proč je téma i po sto letech politickou otázkou, proč jí Ankara vytrvale zametá pod koberec? A o co dnes bojují potomci přeživších? Další téma pro politického a kulturního geografa Vladimíra Baara.
          46:46
          Stalo se
            48:48
            Budoucnost České pošty
              Česká pošta má letos skončit v mírném zisku. Ale jen díky kompenzaci od státu, až půl miliardy korun. Z víc než 3000 poboček je skoro polovina ztrátových – především na vesnicích. Během deseti let by proto mělo na 2500 úřadoven přejít na smluvní partnery. Jak budou pošty bez pošty fungovat? Zlepší nový systém listovní služby v Česku? Kdo na tom vydělá a kdo si naopak pohorší? Probereme s mluvčím České pošty Matyášem Vitíkem a starosty Božího Daru Janem Horníkem /STAN/ a Semněvic Josefem Hálkem /Nez./
              Přehrát celé video
              Stopáž56 minut
              Další díl
              27. duben 2015

              Události, komentáře na sociálních sítích

              Napište nám